Zajímavá alternativa to je, náhrada za diesel tak úplně ne. Otestovali jsme hybridní Dacii Jogger

Dacia už od uvedení modelu Jogger na trh hlásila, že s dieselem tohle auto do prodeje nedorazí. Místo něj měl přijít full-hybridní systém. A jak Dacia řekla, tak se také stalo. Oblíbená patnáctistovka dCi se skutečně v nabídce neobjevila a také na českém trhu místo toho přistál Jogger s označením Hybrid 140.

Hybridní pohon a Dacia, to je spojení, které bylo ještě před pár lety naprosto nevídané. Jenže časy se mění a dnešní doba násilně nasměrovaná k elektrické mobilitě si elektrifikovaný pohon žádá bez ohledu na to, o jakém segmentu a jaké cenové kategorii se budeme bavit. Otázkou je, jak moc se tahle náhrada za diesel povedla a zda má vůbec ještě takový Jogger smysl.

V testované výbavě Extreme se totiž už bavíme o autě za plus mínus 600 tisíc. Za takovou sumu se dá koupit pěkná i30 Kombi, Golf Variant nebo dnes už skoro zapomenutý Seat Leon Sportstourer. Však se podívejte na úvodní srovnání, které jsme pro vás připravili v našem srovnávači. 

Dacia Jogger vychází z platformy CMF-B automobilky Renault, která už full-hybridní systém používá celkem dlouho. Hybridní technika jako taková tak příliš nepřekvapí. Dnes je to vlastně starý známý, který už se stihnul objevit pod kapotou řady modelů Renault a dostal ho samozřejmě i nový Duster. 

Stojí ovšem za připomenutí, že Renault nepoužívá klasický full-hybrid, jaký známe třeba od Toyoty nebo automobilky Hyundai. I Jogger dostal řešení s takzvanou multimódovou převodovkou, kdy spalovací motor má k dispozici čtyři rychlosti a elektromotor dvě. Jinak řečeno, elektrická část pohonu zde hraje neobvykle velkou roli, auto se na elektromotor vždy rozjíždí a ve výsledku lze dosáhnout klidně i polovičního poměru jízdy v čistě elektrickém režimu, ačkoliv systém má baterii s kapacitou 1,2 kWh a není to plug-in hybrid. 

Z minulých testů víme, že tenhle systém funguje výborně především v městském provozu, kde také dosahuje výborných hodnot spotřeby. V městském a příměstském klidnějším provozu není problém jezdit pod pětilitrovou hranicí. Mimochodem, i hybridní Jogger si ponechal 50l nádrž, takže po týdnu městského dojíždění vám auto klidně po dotankování ukáže dojezd přes 1000 km. 

Základem pohonu je čtyřválcový atmosférický motor o objemu 1,6 litru (90 k), hnací elektromotor má výkon 50 koní. Systémové maximum je 140 koní. V nabídce pro Jogger jde o suverénně nejvýkonnější motorizaci. Navíc je také jako jediná vybavená automatickou převodovkou. 

Číslo týkající se výkonu tady není tak důležité, protože není úplně vypovídající. Rád v tomto kontextu vzpomínám na starý Duster s motorem 1.3 TCE o výkonu 150 koní. Ten jel jak utržený ze řetězu a s trochou trpělivosti se dokázal rozjet na 200 km/h! Jogger Hybrid 140 má sice jen o deset koní méně, ale je to úplně jiný příběh. Zrychlení má slušné,  jenže rychlé auto to příliš není. Dynamicky působí zejména v těch režimech jízdy, kdy hraje hlavní roli elektromotor. Takže hlavně ve městě. 

Celkově jde o takový ten automobil „do 130 km/h“. Během testu jsem pro zajímavost měřil dynamiku a ačkoliv je pro tento Jogger udávané maximum 167 km/h, na 160 km/h se auto z klidu nerozjede ani na kilometr dlouhé dráze. Právě kolem 130 km/h dynamika citelně zvadne. Na dálnici (samozřejmě té německé) jsem se ke 160 km/h dostal pouze z kopce. Zrychlení na 100 km/h jsem naměřil 9,8 s. Přesně tolik udává i Dacia. 

Rychlejší jízda po dálnicích Dacii Jogger s hybridním motorem moc nesedí a sedět nebude ani posádce. Kombinace atmosférického motoru a pouze čtyřstupňové převodovky znamená velké skoky v otáčkách. Pokud je potřeba podřadit ze čtyřky na trojku, motor se hodně roztočí a začne být dost hlučný. Ideálem je takové tempo, kdy auto jede na čtyřku a kdy případné zvýšení zatížení vlivem nějaké menší akcelerace nebo menšího stoupání zvládne vykrýt elektromotor. Pak Jogger působí jako auto s příjemným pohonem. 

Tohle všechno se obecně týká každého renaultu a dacie s tímto hybridem, není to specifikum Joggeru. Stejně jako vyšší hmotnost. Ve finále tak sice Jogger Hybrid má nejvyšší výkon z nabídky, ale má také nejnižší maximální rychlost a je pochopitelně nejtěžší. Základní litrový tříválec na LPG zvládne až 175 km/h, benzinová verze TCE 110 jede až 183 km/h. Diesel by na tom určitě nebyl o moc hůře vzhledem k tomu, že starý Duster s motorem blue dCi 115 uměl 183 km/h.

Pokud se budeme dívat na hybridní Dacii Jogger jako na náhradu za diesel, pak z výše popsaného vyplývá, že to plnohodnotná náhrada není. Diesel coby polykač dálničních kilometrů umí být svižnější a v dálničním tempu dost možná i úspornější. Při svižnější jízdě po dálnici totiž u tohoto hybridu už spotřeba leze přes sedm litrů.

Řada lidí si ale naftové Dacie kupovala pouze kvůli nízké spotřebě a stejně s nimi jezdila krátké trasy. Tací nebudou s hybridem mít problém, pokud se tedy rozhodnou za něj připlatit. Kdo chce relativně levné auto s nízkými provozními náklady, tomu nakonec udělá nejlepší službu základní tříválec na LPG.

Hybrid k tomu přidává punc elektromobility a dobrý pocit z toho, že máte ekologický pohon. Ale trochu se obávám, že zrovna u zákazníků Dacie tenhle detail bude hrát pramalou roli. 

S hybridem pak souvisí také specifický jízdní režim E-Save, který pošetří energii uloženou v akumulátoru na později. Další režim Eco pak sice zařídí příjemně nízkou spotřebu, ale zároveň i významnou lenost celého hnacího ústrojí. To je jinak příjemně tiché, pokud po něm nechcete plný výkon. A Jogger je také vcelku pohodlný. 

Výbava testované verze Extreme je naprosto kompletní. Dříve lidové vozy, u kterých zákazníci pomalu nechtěli žádnou výbavu zavánějící komfortem, dnes mají asistenční systémy, multimédia, bezdrátové Apple CarPlay nebo automatickou klimatizaci či vyhřívání sedadel. A musí mít i prudérní hlídání rychlostních limitů.

Dacia je ovšem jeden z těch výrobců, kteří deaktivaci vyřešili přidáním tlačítka. Stačí ho stisknout a přepnete se do režimu asistenčních systémů „Perso“, který si můžete trochu nastavit. Takže pokud si v rámci nastavení vypnete tuhle povinnou prudérnost, stačí jeden pohyb a pípání je vypnuté. Děkujeme. 

Jinak interiér už dobře známe. Připomeňme, že verze Extreme má efektní prošívání, speciální čalounění látka/MicroCloud a také tlačítko pro aktivaci „terénního“ jízdního režimu. Dalším poznávacím znamením jsou i měděné detaily na vnější karoserii. Místa vzadu je vzhledem k délce auta spíše málo a interiér je obecně dosti úzký. Však je to přece Clio natažené na pořádný skřipec. Ale to už víme z dřívějších testů. 

Hybridní Dacia Jogger stojí minimálně 569 500 Kč v prostřední výbavě Expression a s pětimístným interiérem. Za hybridní Jogger Extreme zaplatíte nejméně 594 500 Kč, pokud budete chtít i třetí řadu sedadel, bude potřeba vytasit z účtu ještě o 30 tisíc více. Ano, hybrid může být i sedmimístný. Baterie z vnitřního prostoru neubírá téměř nic. Jen si nemůžete dokoupit rezervu, která se jinak dodává za příplatek 4000 Kč. 

Hybrid je celkově spíše zajímavá alternativa než plnohodnotná náhrada za diesel. Je to sice dobrý pohon a je úsporný, ale nejhůře funguje tam, kde diesel dával největší smysl. Tedy na dálnicích. 

Zda je pro vás Dacia Jogger Hybrid 140 správnou volbou, to záleží na preferencích. Jako ostatně vždy. Pokud vyloženě toužíte jezdit hybridem, pak bude Jogger ideál. Podobně velké hybridní auto za cenu kolem 600 tisíc budete hledat obtížně, sedmimístný hybrid za tyhle peníze jinde nenajdete už vůbec.

Pokud ale koukáte po „nějakém“ automobilu, hybridní Jogger už je na můj vkus přece jen docela drahý a až příliš leze do segmentu klasických kombi nižší střední třídy. Ano, v jejich případě se budete muset smířit s absencí hybridu, určitě nedostanete třetí řadu, ale získáte všeobecně dospělejší, pro posádku prostornější a lépe jezdící vůz. Kromě toho třeba Leon kombi se základním naftovým dvoulitrem stojí 668 tisíc. Takže jestli opravdu toužíte po tom dieselu, zas až tolik připlácet nemusíte. 

Všechny technické podrobnosti a ceny týkající se Dacie Jogger Hybrid 140 si můžete jako vždy prohlédnout v našem katalogu.