Test: Nový Opel Astra se vryje hluboko pod kůži. I přes francouzský základ je stále úžasně německý

Opel Astra s více jak 15 miliony prodanými kusy patří historicky mezi nejúspěšnější vozy nižší střední třídy. Není divu, jde totiž o komplexně povedené auto, které se svým neotřelým designem, relaxačním interiérem a podmanivými jízdními vlastnostmi vryje pod kůži snad úplně každému. A byť sdílí technický základ s francouzským gigantem, stále si drží to zdravé německé srdce, k němuž zákazníci Opelu odjakživa tíhnou.

Novinka, která se interně označuje jako Opel Astra L, na předchůdce kromě jména nenavazuje téměř v ničem. Minulý model vznikal ještě v době, kdy byla německá značka součástí převážně amerického koncernu General Motors. Zatímco novinka je produktem spolupráce v rámci nového převážně francouzského koncernu Stellantis, takže má stejný technický základ jako vozy DS 4 a Peugeot 308. To však neznamená, že se zbavila všech svých německých rysů a vlastností. Naopak, vybrala si jen ty nejlepší a přenesla je na povedenou „pežotí" platformu, která dokáže pěkné věci.

Nové Astře například umožnila pracovat hned se čtyřmi různými typy pohonů - benzinovými a naftovými motory, plug-hybridním, ale i čistě elektrickým pohonem, který na český trh dorazí přibližně v červnu příštího roku. My jsme v prvním redakčním testu vyzkoušeli silnější z dvojice zážehových jednotek označovaných jako 1.2 TURBO. Tříválcová dvanáctistovka nám tak poskytovala výkon 96 kW, tedy 130 koní a točivý moment 230 N.m. Přenos hnací síly na přední nápravu pak v našem případě zajišťovala šestistupňová manuální převodovka.

Hodnoty na papíře nepůsobí kdovíjak velkolepě, ale v reálném provozu bohatě stačí. Tříválec má příjemný lineární zátah, žádný „turbokopanec" jako u většiny přeplňovaných motorů. Prakticky o přítomnosti trubodmychadla ani nevíte. Svými vlastnostmi tak „oplí", respektive „pežotí" dvanáctistovka připomíná spíše atmosféru. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Její chod je řekli bychom až sametově hedvábný, posádka uvnitř nemá šanci zpozorovat nějaké vibrace nebo další dětské nemoci kdysi neoblíbeného „trojhrnku".

V neposlední řadě potěší spotřeba paliva, která na dálnici činila neuvěřitelných 5,8 l/100 km. Při ustálené devadesátce je pak dokonce možné jezdit za překrásných 5 litrů na sto kilometrů. Co se týče kombinovaného provozu, ukázal nám palubní počítač po 11denním testu 6,4 l/100 km. Výrobce udává rozmezí 5,4 až 5,7 litru dle reálné metodiky WLTP.

Jen dojmy z řazení jsou takové, že nesedíme v německém, ale ve francouzském voze. Pohyby nehezké páky totiž působí na německé auto trochu rozbředle a lehce, ale nikoli nepřesně. Ovládání auta je celkově velmi snadné, což ale neznamená, že by odrazovalo od svižné jízdy v zatáčkách, naopak jsme si to s ním na okreskách užili. Jak totiž Opel sliboval, je podvozek Astry naladěný malinko jinak než u francouzských sourozenců. Auto působí pevněji „v kolenou", je v zatáčkách agilnější a zábavnější nežli stejně motorizovaná DS 4 nebo Peugeot 308.

Přitom se ale nedá říci, že by tužší naladění tlumičů ničilo jízdní komfort, možná spíše naopak. Byli jsme překvapeni, jak skvěle žehlil vůz na osmnáctipalcových kolech se sportovním rozměrem pneumatik drtivou většinu nerovností včetně nepříliš uhlazeného železničního přejezdu. Rány jsme cítili pouze v okamžiku, kdy jedno z kol zapadlo do nějaké hlubší díry. Jízdní vlastnosti bychom popsali jako kombinaci francouzské ladnosti s německou festovností.

V sedadlech s certifikátem od ortopedů se skvěle sedí. Z auta je dobře vidět, řidiči navíc už ve standardní výbavě pomáhá s bezpečnou jízdou spousta asistentů, které nám nepřipadaly příliš otravné. V porovnání se sourozenci či konkurenty jsou velmi zajímavé specifické hlasité zvuky blinkrů, nebo zvukomalebné upozornění na nepřipoutání se. Potěší také „digitální detox", což znamená, že přestože řidič před sebou má displeje, nechybí ani spousta tlačítek na rychlou volbu funkcí.

Pod tímto odkazem potom naleznete kompletní ceník vozu. Zkoušené provedení 1.2 Turbo 96 kW, nikoli v drahé sportovně laděné verzi GS Line, ale v základní Edition, jsme pak ještě porovnali s podobně výkonnými vozy Ford Focus a VW Golf ZDE. Opel Astra si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii, zaměřujeme se na detaily v interiéru:

Testovaná varianta nám připadá jako univerzální typ pohonu pro většinu řidičů. Pro dálkové jezdce má ale Astra v nabídce diesel a pro lidi, kteří auto využívají zejména na každodenní jízdy z příměstských aglomerací do center měst, bude lepší varianta plug-in hybrid.

Jako celek se stěžejní model Opelu povedl na jedničku s hvězdičkou. Dokonale kloubí německé jízdní vlastnosti a jednoduchost s francouzským komfortem a hedvábností. Až na horší řazení mu vlastně nemáme co vytknout. Ani cena totiž v porovnání s ostatními hatchbacky nižší střední třídy není nijak vysoká. Mezi koncernovou trojící je Astra s cenovkou od 539 990 Kč vůbec nejlevnější. Peugeot 308 začíná na 620 tisících, prémiová DS 4 dokonce na 750 tisících.

V aktuálních podmínkách, kdy se na některé vozy čeká více než rok, potěší i relativně rychlá dostupnost nového Opelu Astra. „Zájemce vůz dostane do čtyř měsíců od objednání. Skladové vozy budeme mít od poloviny dubna," řekl k tomu tiskový mluvčí českého zastoupení značky Martin Hejral.