Tesla je poměrně svébytná značka s nevšedním přístupem nejen k vývoji, ale také celkové propagaci a prodeji svých vozů. V mnoha ohledech působí až revolučně, což ostatně inspiruje i konkurenci a na některých nových elektromobilech je to už dobře patrné. Auta americké automobilky ovšem nejsou v prvé řadě o dokonalých jízdních vlastnostech, ale spíše o moderních technologiích, a tento postoj je zjevný také u modernizovaného Modelu Y. Ten jsme vyzkoušeli v jeho nejdostupnější verzi.
Modernizace elektrického SUV Tesla Model Y byla natolik výrazná, že by se klidně mohla označovat za novou generaci. Příď vozu je mnohem uhlazenější, nemá tak výrazný prolis a díky předělaným světlometům do tenké linie má modernější a jednodušší vzhled. Jelikož šlo v našem případě o základní verzi, přední světla nebyla propojena světelnou lištou, jak je tomu u vyšších výbav. Na druhou stranu je právě proto tesla velmi nenápadná a v záplavě nových elektromobilů nijak nevyčnívá. Dokonce se ani hrdinně nehlásí ke svému původu, na kapotě totiž chybí logo.
Boční silueta je samozřejmě neměnná a postupně se svažující zadní část přechází v decentní spoiler. Čistému designu přispívají i zapuštěné kliky, které ale občas musíte z karosérie lovit, když například pobíháte kolem auta s mobilem, v němž máte digitální klíč, a ono se opakovaně odemyká a zamyká.
Znatelnou proměnou naopak prošla záď vozu. Působí robustně, a i zde se sázelo hlavně na jednoduchost. Po světlometech předchůdce zůstaly pouze oblouky, které u vyšších specifikací jsou navíc propojené podsvícenou lištou. Nejsou tak rázně zakončeny, jako v našem případě, ale pokračují blíže ke středu pátých dveří. Na levé straně najdete opět výklopná dvířka pro zapojení nabíjecího konektoru. Tohle řešení je opravdu stylové.
Vnější koncepce vozu se přenáší i do interiéru a prim tu hraje moderní a zároveň jednoduchý design bez jakýchkoli extravagantních prvků. Skoro jako by tu něco chybělo. Možná snad přístrojový štít za volantem, tlačítka? V podstatě oboje. To je věc, na kterou si každý při přechodu z běžných vozů bude chvíli zvykat. Vše je soustředěno na středový displej, na němž se zobrazuje nejen aktuální rychlost, ale skrze něj se ovládá prakticky úplně všechno. Chcete nastavit zrcátka? Stěrače? Šup do menu. Nemluvě o tom, že se jím ovládá také automatická převodovka. Stačí přejet prstem v požadovaném směru. Aspoň okna se tu stahují pomocí tlačítek v loketní opěrce dveří.
Rozměrná obrazovka je naštěstí přehledná a graficky velmi dobře zpracovaná. Potřebné funkce tak najdete rychle. A když si na atypické ovládání zvyknete, vše si správně nastavíte, už nebudete potřebovat prakticky na nic sahat. Tesla Model Y je typ vozu, kde má řidič pocit, že auto dělá vše za něj. Dokonce i řízení. Jen si budete muset připlatit. V základu je kombinace adaptivního tempomatu a udržování v jízdním pruhu, za vyšší verze Enhanced Autopilot s asistovanou jízdou či plně autonomní řízení se připlácí až dvě stě tisíc korun.
V našem případě šlo však o nejnižší formu samočinného řízení, které se svou funkcí od konkurenčních vozů nijak zásadně neliší. Až na jednu věc. S nastavenou navigací dokáže poměrně schopně odřídit část trasy, ale je potřeba mít po celou dobu ruce na volantu, jinak se po ignorování upozornění funkce do konce jízdy zablokuje! To není zrovna šťastné řešení, i když možná účinnější než pouhé napomínání. Zároveň bychom ocenili plynulejší brzdění do úplného zastavení a následný rozjezd. V obou případech se nám zdálo, že systém propočítává vzdálenost a dochází k mírnému cukání.
Rodinné SUV nás nepříjemně překvapilo také tím, jak razantně zasahuje do řízení. Museli jsme se s ním přetlačovat, obzvláště na místech, kde probíhala oprava komunikace a současně byly na vozovce žluté a bílé pruhy. Dokázaly ho zmást také cyklopruhy.
Jízdní asistenty jde samozřejmě vypnout, zároveň adaptivní tempomat je jedna z mála funkcí, kterou můžete ovládat na volantu. A to pomocí rolovacího kolečka na pravém rameni. Tam najdete také spuštění hlasového ovládání či kamery. Na druhé straně jsou ještě ostřikovače, dálkové světlomety a ovládání audiosystému nebo po přepnutí také úprava pozice zpětných zrcátek.
Zajímavě řešené je fungování blinkrů. Ovládají se klasicky páčkou vlevo za volantem, nicméně pro každý směr je jen jedna fáze bez aretace, bez trojbliku. Naznačíte tedy směr a systém následně vyhodnotí, zda došlo k úkonu či nikoli, a podle toho reaguje. Musíme uznat, že fungoval velmi dobře, ať jsme odbočovali nebo předjížděli. Nebylo tak třeba směrovky vypnout opětovným pohybem páčky.
Pochvalu zaslouží také panoramatická kamera, i tu najdete ve standardu. Hlídá celé okolí, má velmi dobré rozlišení a skvěle poslouží nejen pro parkování, ale v zásadě jako důkazní materiál v případě nehody. Během jízdy nahrává všechny směry a když zaparkujete, může i přes noc hlídat, zda do vás někdo nevrazil, či se nepokusil do vozu vloupat. Díky aplikaci navíc dostanete upozornění a můžete si prohlédnout video. Jen to ubere pár procent z baterie, proto je potřeba s tím počítat.
Samotná aplikace od Tesly funguje skvěle. Je přehledná, umožňuje vůz zkontrolovat právě díky kamerám a ukáže nejen aktuální pozici, ale i stav. Auto můžete například na dálku rozsvítit, odemknout, předehřát a v mobilu zároveň slouží jako digitální klíč. Stačí se už pak jen přiblížit. Otevřít lze rovněž pomocí karty, kterou musíte přiložit k B sloupku a následně ji položit na středový panel sloužící pro bezdrátové nabíjení telefonu. To už není tak komfortní a zároveň je tu vyšší riziko, že kartu ztratíte.
Kabina působí vzdušně a minimalisticky. Vpředu je dostatek místa ve všech směrech a díky velkému prosklení působí interiér velmi otevřeně (i bez střešního okna, které je součástí u bohatších verzí). Přestože má vůz poměrně masivní přední sloupky, výhled do stran je překvapivě dobrý. O poznání horší je to ale směrem dozadu. Zadní okno je poměrně úzké a o to důležitější jsou právě kamery, bez kterých se při parkování prakticky neobejdete.
Sedadla jsou příjemně tvarovaná a poskytují slušnou oporu těla, i když vyšší postavy by možná ocenily výraznější podporu stehen. Na delších cestách jsme si ale na komfort rozhodně nestěžovali. Potěší také rychlé vyhřívání kabiny, které je typickou výhodou elektromobilů. Auto začne topit téměř okamžitě a díky mobilní aplikaci lze interiér předehřát ještě před samotným nastoupením.
Na silnici se Ypsilon chová trochu jinak, než byste možná čekali od rodinného SUV. Podvozek je poměrně tuhý a velmi citlivě přenáší informace o tom, co se děje pod koly. Na hladkém asfaltu je jízda příjemně klidná, ale ve městě nebo na rozbitém povrchu se nerovnosti poměrně výrazně přenášejí do sedadel.
Na druhou stranu se karoserie v zatáčkách téměř nenaklání a na dálnici působí Tesla velmi stabilně. Ve srovnání s tím je řízení hodně lehké, nepřenáší příliš mnoho informací od předních kol a je dost ploché. Nijak to nevylepší ani tužší nastavení posilovače.
Tesla Model Y se na českém trhu prodává v celkem pěti variantách. Základem je elektromotor s pohonem zadních kol o výkonu 220 kW a baterií s kapacitou kolem šedesáti kilowatthodin. Potěší solidní dynamikou, kdy pokoří stovku za 7,2 vteřiny, a nízkou spotřebou. Podle výrobce činí 13,1 kWh, což má vystačit na ujetí 534 kilometrů.
Naše zkušenost je ale odlišná. V době testování u nás převládalo chladné počasí s teplotami lehce nad nulou, tedy ne zrovna příznivé pro elektromobily. Na dálnici jsme se při maximální povolené rychlosti dostali na téměř 22 kWh, na devadesátce ukazoval palubní počítač lehce přes třináct kilowatthodin a v průměru jsme se pohybovali se spotřebou rovných 20 kWh.
S plně nabitou baterií to v zimě stačí na ujetí zhruba tří set kilometrů. Ačkoli jde o 400V architekturu, umožňuje nabíjení poměrně vysokým výkonem až 175 kW. Na 80 procent se tak dostanete za necelou půlhodinu.
V záloze má rodinné SUV ještě variantu s prodlouženým dojezdem, nicméně za ni se připlácí 160 tisíc korun. Od vyšší výbavy Premium je k dostání také pohon všech kol a vrchol nabídky představuje ostrá verze Performance. V čem se liší od klasického provedení a jaký nabídne výkon, se dozvíte v nedávno vydaném testu zde.
Tesla Model Y je především o technologiích než jízdním zážitku. Sází na jednoduchost a efektivní přesun z bodu A do bodu B, přičemž systém dokáže udělat poměrně dost věcí za řidiče. Naplánuje trasu včetně nabíjení, propočítá důležité proměnné včetně terénu i počasí a většinu funkcí má automatizovanou. Stačí jen vše na začátku správně nastavit.
Díky tomu je tak nenáročný na používání a uživatel prakticky dostane to, co potřebuje. Je to podobné jako obsluha kapslového kávovaru. Jen vložíte kapsli, stisknete tlačítko a můžete mít relativně dobrou kávu, aniž byste museli řešit například nastavení mlýnku, tlaku a teploty. Jen ty chutě už nejsou tak rozmanité.
S cenou pod milion korun a slušnou výbavou už ve standardu je ve svém segmentu velmi zajímavou volbou. Svou prostorností a praktičností poslouží i jako jediné auto v rodině. Potěší kvalitním odhlučněním, poměrně dobrým zpracováním a solidní dynamikou i se svým nejslabším elektromotorem. Některá řešení jsou sice velmi nekonvenční, nicméně se na ně poměrně rychle zvyká. Lákadlem tak bude hlavně pro nadšence do moderních technologií.
Kompletní ceník modelu najdete v našem katalogu pod tímto odkazem. Pro srovnání s konkurenty klikněte sem.
