Řídili jsme Porsche Cayman, které nemá ani tempomat. Ale kdo ho potřebuje, když je tak skvělé

O Porsche se ví, že si nechá královsky zaplatit za jakoukoliv výbavu navíc. A o jeho zákaznících pak to, že rádi sáhnou hlouběji do peněženky, jen aby měli vyražené logo na opěradle, sportovní paket nebo poslední navigační systém. Nic z toho neplatí pro Porsche Cayman S, které se jednoho dne ocitlo v naší redakci. A to je dobře!

Cayman je nejlevnější Porsche, které můžete mít. Ano, se základní cenou 1,5 milionu korun stojí dokonce méně než SUV Porsche Macan. Je pravda, že my jsme měli ostřejší verzi (Cayman S) s výkonnějším motorem a k tomu ještě doplněnou o automatickou převodovku PDK, která cenu vyšponovala na dva miliony a 13 tisíc korun k tomu. To je ale pořád jedno, protože jinak byla výbava pořád základní.

A v tom základu nedostanete ani tempomat. Zábavní systém je sice dotykový, ale to je asi tak vše. Nelze ho ani ovládat přes tlačítka na volantu, protože tu žádná nejsou. A co víc, klimatizace je jen manuální a tak si nastavujete teplotu vyšší nebo nižší. Nikdy v životě jsem takhle holé Porsche neřídil. Po prvních kilometrech za volantem mi to ale přestalo bavit. Tohle je přece jen ideální auto na víkend, druhé, třetí nebo páté do rodiny. A ne vůz na každodenní ježdění.

Jedno se ale musí nechat, je poměrně praktické. Díky své koncepci s motorem uloženým uprostřed má dva kufry, jeden pod přední kapotou, druhý za motorem. Vpředu je opravdu hluboká díra, vzadu mělčí prostor. Ale klidně s tímhle autem můžete vyrazit na dovolenou do Itálie. Sbalíte se pohodlně. A neříkejte, že u takového auta je kufr jedno. Není!

Nejvíc samozřejmě záleží na svezení. Porsche 718 Cayman S přišlo o svůj lahůdkový atmosférický šestiválec, který nahradil evropsky příznivější přeplňovaný čtyřválec. Ano, také jde o boxer a také má zajímavý výkon: 257 kW (350 k) a 420 Nm. Jenže fanoušek má právoplatné obavy, že odchod atmosférického motoru ubere vozu něco na vzrušení. Není to úplně tak.

Za volantem se sedí v té nejlepší sportovní pozici, tedy proklatě nízko nad vozovkou, v pevně vás objímající sedačce a s volantem přímo směřujícím k řidičově hrudi. Za ním najdete tři obrovské budíky, z nichž ten největší uprostřed má za úkol podrobně zobrazovat otáčky. Ty jsou nejdůležitější. Rychlost je až v druhém řádu na digitální obrazovce, i poněkud schématickém rychloměru vlevo cejchovaném po velkých skocích 50,10,150 a tak dále. Je spíš tedy jen pro ozdobu. Vlevo pak kontrolujete základní údaje z palubního počítače a samozřejmě teploty.

Inženýři se velmi dobře utkali s faktem, že čtyřválce nikdy nezní tak dobře jako šestiválce. Jednoduše vozu nasadili dvě lešenářské trubky doprostřed zádi, které už při startu zarezonují tak, že je každému jasné, oč kráčí. Pak se motor zklidní a vlastně se v nízkých otáčkách vůbec neprojevuje. Ani kýženým mručením, ani silou. Čeká na to, až ho pošlete na výlet do vyšších čísel.

Můžete si naladit sportovní režim, ve kterém se vše ještě o kousek přiostří, ale vlastně je to jedno. Pod plným plynem Cayman najednou ožije a rozkvete. Jakmile se probudí turbo a nad dvěma tisíci otáček přijde na řadu plný točivý moment, stane se z vozu ostrá bestie. Stovku pokoří za 4,4 sekundy, jede maximálně 285 km/h a vám se dělá rohlík na tváři. Jestli jste v tu chvíli někde na dálnici, začnete hledat nejbližší exit, který vede ke klikatým okreskám.

Uprostřed uložený motor se dnes u běžných aut samozřejmě jen tak nevidí a tak si musíte zvyknout na specifické rozložení hmotnosti. Jednotka je navíc plochá, což snižuje těžiště. Výsledkem je, že v zatáčkách se zdá být Cayman nezastavitelný, jede zkrátka jako po kolejnici. Navíc tu je typické řízení Porsche, které je snad nejlepší na světě – neskutečně citlivé, přesné, komunikativní a s velmi krátkým převodem, takže většinu zatáček nemusíte přehmatávat a držíte ruce pevně na ideálně tvarovaném volantu.

Nádherným pocitem je nejen podřazení před zatáčkou o několik stupňů, kdy motor mírně zaštěká, ale následné projetí pod plynem, kdy si pravou nohou vůz snadno povodíte a pak ho s narůstající silou pošlete ven. Řidičský zážitek tak číhá na každém rohu. Pozor ale na moment, kdy začne být kluzko. Hladký asfalt, trocha deště a Cayman při ostřejším zacházení ztratí přilnavost a míří do driftu. Ten je však pro pokročilého jezdce snadno ukočírovatelný.

Porsche Cayman S je auto, které se musíte naučit řídit. A pokud jste v něm předtím ještě neseděli, nějaký čas to zabere. Jenže hledat jeho limity bude zábavné. A až se to naučíte, dostaví se lahodný pocit zadostiučinění. Je to zkrátka sportovní náčiní, které je třeba ovládat.

A tak je k němu nutné přistupovat i v každodenním životě. Nečekejte, že bude komfortní. Jízda s ním je jako s nahatou motorkou – na dálnici vás obtěžuje a odpočítáváte každý kilometr k vaší oblíbené trase, kterou si jdete o nedělním odpoledni „vystřihnout“. Vůz je totiž ve vyšších rychlostech poměrně hlučný. Je tu také málo rozumných odkládacích prostor v kabině a vylézat ven a soukat se dovnitř už není pro ty, kteří by si caymanem chtěli léčit krizi středního věku.

To vše je ale úplně jedno. Přistupujte k němu jako k čisté jednoúčelové hračce, která je nesmírně zábavná. Troufám si tvrdit, že tohle auto patří k tomu nejlepšímu, co si můžete za dané peníze užít. Snad jen tu a tam zatlačím slzu při vzpomínce na parádní šestiválec. A nevynahradí mi ho ani rozumná spotřeba do 11 litrů.