Německý soud zasadil direkt dotykovým displejům ovládajícím běžné funkce. Pozor si musí dát i Škoda

S přibývajícími funkcemi a technologiemi vyvstal pro automobilové konstruktéry logický problém, jak zajistit jejich nastavování. Doba se změnila, zákazníci si chtějí hrát, a tak je jasné, že třeba 256 barev ambientního osvětlení interiéru tlačítkem prostě nenastavíte. Pod skleněnou dotykovou obrazovku se tedy postupně přesouvá stále více funkcionalit, vznikají obsáhlá menu a nejrůznější koncepty, většinou blízké způsobu, jakým se ovládá mobilní telefon. Jak ale ukázal hojně diskutovaný případ z Německa, může soud v jistých situacích vyhodnotit řidičovu aktivitu na dotykové obrazovce stejně, jako by měl v ruce mobil. A tudíž se nevyhne pokutě. Budou výrobci nuceni se vracet ke klasice v podobě tlačítek?

Celý případ začal 15. března 2019, kdy se řidič vozu Tesla snažil při jízdě v dešti nastavit pomocí dotykového displeje interval stěračů, přičemž ztratil kontrolu nad autem a havaroval. Nikomu se nic nestalo, vznikla materiální škoda a nehodu samozřejmě vyšetřovala policie. Výsledkem šetření bylo udělení pokuty 200 eur a zákaz řízení na jeden měsíc. To vše s odůvodněním, že se řidič dostatečně nevěnoval řízení. S tím však řidič nesouhlasil a vše se dostalo k soudu, čímž celý případ nabral na obrátkách a dostalo se mu poměrně velké mediální pozornosti. Soud v Karlsruhe totiž rozhodl, že i ovládání napevno instalovaných displejů v autě, může být v určitých situacích bráno dle německé jurisdikce jako používání elektronického zařízení sloužícího ke komunikaci, informování či organizaci, což je zakázáno.

Důležité je zmínit, že německý soud svým verdiktem plošně nezakázal používání dotykových displejů v autě, ale hodnotil tuto konkrétní situaci. V Tesle lze ovládat stěrače na volantu, pokud však chcete změnit jejich interval, musíte se zanořit poměrně hluboko do příslušných nabídek, a to už netrvá "okamžik", ale vyžaduje to delší pozornost, kterou byste ale měli upínat k řízení. 

Soudní rozhodnutí říká, že veškerá nastavení, jež jsou nutná pro provozování automobilu, musí být řidiči dostupná intuitivně a srovnatelně s klasickým ovládáním. Logika ovládání musí být přizpůsobena tomu, aby se řidič mohl věnovat řízení a koncentraci ztratil jen na nezbytně dlouhý "okamžik". Jaká je definice okamžiku, je však nejasné.

Pravdou však je, že každý, kdo řídil nějaké auto, jehož většina funkcí byla ovládána prostřednictvím dotykového displeje, potvrdí, že někdy i nastavení klimatizace či přepnutí předvolby rádia okamžik opravdu netrvá a vyžaduje poměrně dost přesnosti a soustředění. Jako příklad může posloužit třeba i zoomování v navigační mapě pomocí dvou prstů podobně, jako na mobilu. 

Je rozhodnutí německého soudu precedens, který ovlivní i další automobilové výrobce? V danou chvíli je brzo vynášet radikálnější závěry. Jedno je však jasné, je primární zodpovědností řidiče, aby se neustále věnoval řízení a zároveň je nutné, aby výrobci umožnili ovládání těch nejdůležitějších či nejčastějších funkcí vozu co nejjednodušeji. Byť někteří stále razí plnou digitalizaci kokpitu, lze předpokládat, že se postupně některé funkce zase vrátí ke starým dobrým a osvědčeným ovladačům. Proč by měl třeba řidič při nastavování hlasitosti rádia ve Volkswagenu Golf 8 posouvat prst po nějakém displeji? Proč by se mělo přesně ťukat na displeje peugeotů a citroënů, pokud chcete jen o půl stupně změnit teplotu klimatizace?

Konec konců, možná to v konečném důsledku ani nebudou soudy, ale samotní zákazníci, kteří přinutí výrobce to s tím digitálním ovládáním zase tak nepřehánět. Z vlastní zkušenosti víme, že je to v některých případech nejen nebezpečné, ale i iritující. Můžete namítnout, že budoucnost má hlasové ovládání. To by samozřejmě mohlo být pro určité funkce řešením, ale i v této oblasti čeká výrobce poměrně dlouhý vývoj, aby hlasové ovládání skutečně fungovalo za všech okolností tak, jak má.

Z popisu skutkové podstaty by pro laika mohlo vyplývat, že problém se týká čistě displejově přebujelé tesly - u jiných značek skutečně charakteristiku stírání nastavujeme ještě naštěstí klasicky na páčce pod volantem.

Ve skutečnosti je ale toto průlomové soudní rozhodnutí jen krůčkem k velkému problému velkých automobilek - zatím alespoň v Německu. Podobný princip, podle kterého soud rozhodl, lze bez problémů aplikovat třeba i na dotykové ovládání topení nebo navigace, které se u nových aut stále hojněji vyskytuje.

Donedávna se to týkalo jen vozů koncernu PSA, v poslední době ale na všeobjímající digitální rozhrání masově přechází i u koncernu Volkswagen a tedy i u nových škodovek. Není se čemu divit, pro uživatele jsou sice funkce hůře dostupné, zato pro výrobce je "dotýkání" mnohem levnější než klasická mechanika.

Pokud však jde o vliv na bezpečnost provozu, je na bíle dni, že dotykové displeje s rozbujelými menu na soustředění na jízdu rozhodně nepřidají. Na vysvětlenou stačí malý příměr: zatímco u klasického tlačítkového mobilu jste byli schopni napsat sms zprávu bez chyb prakticky po slepu, u chytrého telefonu je něco podobného nemyslitelné. Stejné je to i s displeji v autech.