Za touto značkou řidiči nevědomky překračují rychlost. Nevědí totiž o důležité výjimce

Mnoho řidičů si z autoškoly pamatuje jednoduchou poučku, že rychlostní omezení končí nejbližší křižovatkou. U běžné kulaté značky s číslem to skutečně platí, pokud omezení nezruší jiná značka už dřív. Jenže jakmile je rychlost uvedená na značce se slovem zóna, křižovatka už neznamená vůbec nic. A právě tady dochází k situaci, v níž podle instruktora autoškoly chybují i ti nejzkušenější řidiči.

Čeští řidiči mají v hlavě poměrně silně zaryté pravidlo, že značku s nejvyšší dovolenou rychlostí ruší křižovatka. V běžném provozu jim tato poučka často pomáhá. Když například jedou kolem značky omezující rychlost na 30 km/h a následně projedou křižovatkou, za níž už se značka neopakuje, mohou se řídit obecnou úpravou provozu. Omezení tím v takovém případě skončilo, pokud ho samozřejmě už předtím neukončila jiná dopravní značka.

Jenže právě toto zaryté pravidlo pak může být v některých ulicích naopak pastí. Stačí, aby číslo nebylo na obyčejné kulaté značce, ale na značce označující zónu. „V tu chvíli se pravidla mění. Rychlostní limit už není vázaný jen na jeden úsek komunikace do nejbližší křižovatky, ale na celé území vymezené zónovým značením. A dokud řidič neprojede kolem značky konec zóny, musí se danou rychlostí řídit dál,“ vysvětlil nám instruktor pražské autoškoly Radek Vrtal.

Typicky se řidiči s touto výjimkou setkávají v obytných čtvrtích, u škol, na sídlištích nebo v centrech měst. Právě tam se zóny s rychlostí 30 km/h používají často. Řidič tady může po několika odbočeních snadno získat dojem, že původní omezení už dávno neplatí. Pokud však cestou neminul značku označující konec zóny, stále se nachází v území, kde musí dodržovat vyznačený limit.

„V autoškole žákům říkám, aby si u zónových značek představili pomyslnou hranici. Vjedu branou dovnitř a pravidlo platí všude uvnitř. Ven z něj vyjedu až ve chvíli, kdy projedu kolem značky konec zóny,“ vysvětluje Radek Vrtal. Důležité je také neplést si skutečnou křižovatku s různými výjezdy z parkovišť, čerpacích stanic, dvorů nebo účelových komunikací. Ani u běžné značky nemusí každé boční napojení automaticky znamenat konec omezení. U zóny je to ale jednoduché.

Pokud řidič v zóně s třicítkou zrychlí jen proto, že projel křižovatkou, může se snadno dopustit překročení rychlosti. Sankce se pak neposuzuje podle toho, že si pravidlo špatně vyložil, ale podle skutečného rozdílu mezi povolenou a naměřenou rychlostí. Při překročení rychlosti o méně než 10 km/h hrozí podle aktuálního přehledu sankcí pokuta na místě do 1500 korun a bez bodů.

Překročení o 10 až 19 km/h v obci už znamená pokutu 1500 až 2000 korun na místě, ve správním řízení 2000 až 5000 korun a 2 body. Pokud řidič v obci překročí rychlost o 20 až 39 km/h, může zaplatit na místě 2500 až 3500 korun, ve správním řízení 4000 až 10 000 korun a dostane 4 body. Při překročení o 40 km/h a více v obci se přestupek neřeší příkazem na místě, ve správním řízení hrozí pokuta 7000 až 25 000 korun, 6 bodů a také zákaz řízení na 6 až 18 měsíců.

V praxi tak může být rozdíl mezi běžnou třicítkou a třicítkovou zónou velmi drahý. Řidič, který za křižovatkou zrychlí na běžnou městskou padesátku, může být v zóně stále o 20 km/h nad limitem. A to už není jen drobná chyba bez následků. „Policistovi těžko vysvětlíte, že jste si mysleli, že zónu ukončila křižovatka. Neukončila. U zóny se čeká na značku konec zóny,“ upozornil na závěr Vrtal.