Vyzkoušeli jsme nejlevnější čističe čelního skla. Jeden z nich má téměř každý doma

Dnes se podíváme na to, jak perfektně vyleštit a umýt čelní sklo. Práci jsme si trochu zjednodušili, protože jsme auto ještě předtím řádně umyli na bezkontaktní myčce. Zamezili jsme tak tomu, abychom při čištění různými produkty poškrábali povrch například kvůli prachovým částicím. Také doporučujeme auto odstavit do stínu, protože zrovna při čištění skla na slunci, byste se pořádně zapotili. Pěna by vám doslova schnula pod rukama.

Ještě než se na celý proces vrhneme, je potřeba si připravit základní věci. My jsme tradičně zvolili hadřík s mikrovláknem a také jednorázové utěrky. Jako pomocníky jsme si objednali jeden produkt z internetu a druhý našli doma. Tradičně jsme zvolili takové, které vyjdou na pár kaček. Poštou nám tedy přišel pěnový čistič Sheron, který nás vyšel na 89 korun. Jedná se o 400 ml balení, které má po nanesení navíc příjemnou vůni.

Druhý čistič jsem našli rovnou doma. Alespoň já ho běžně používám na čištění zrcadel, oken a podobných věcí. Lze tak předpokládat, že by mohl fungovat i na sklo v autě. Ostatně, výrobce takové použití schvaluje i v návodu. Použili jsme tedy čistič Clin, který v obchodě vyjde na 59 korun. Sáhnout však lze například i po obyčejné okeně nebo ironu. Prakticky vše, co má v sobě trochu alkoholu/lihu a je určené na čištění skel, je přípustné.

Co je však nepřípustné, je jarová voda – tedy použití jaru na nádobí. Neudělá službu a spíš povrch zamastí - jakmile zasvítí slunce, budete mít na skle duhové odlesky. Navíc také dost pění a bude to s ním ještě větší makačka. Když jsme to kdysi zkoušeli, udělal se nám na skle podivný mastný film, který pak šel těžko dolu. Podobně jsou na tom vlhčené ubrousky, počítejte se šmouhama.

Aby to bylo fér, tak jsme se snažili jedno čelní sklo rozdělit na dvě půlky, a použít stejné čistící materiály – tedy jednorázové papírové utěrky a mikrovlákno. Nezapomeňte, že v tomto případě platí: Čím větší počet mikrovláken, tím je to lepší. Raději však zapomeňte na hadříky s chlupem, ty často pouští a sklo byste museli přelešťovat.

Na levou stranu jsme použili Clin a na pravou čistič od Sheronu. Pro názornou ukázku jsme oba nastříkali na sklo – ačkoli vy si ho vždy nejprve nastříkejte na hadřík nebo utěrku a teprve pak začněte čistit. Už na první pohled je vidět, že specializovaný výrobek je ve formě pěny. Ta drží na místě, zatímco Clin téměř okamžitě po nanešení stéká dolů. Z toho důvodu je nutné to stříkat na hadřík. Zamezíte tím stékání za palubní desku, odkud se to opravdu blbě dostává. Stejně tak na rozdíl od Sheronu, Clin má nádech alkoholu, a tak si nechte otevřené dveře pro větrání.

Sheron má naopak svěží vůni, která interiér provoní. Práce s oběma čističi byla celkem jednoduchá, drželi jsme se postupu čištění zeshora dolů, abychom zamezili šmouhám. S Clinem to byla větší práce, musela jsem se k místům několikrát vracet, protože mi tam zůstávaly šmouhy, a dát si opravdu záležet na tom, aby na skle nezbyla žádná z nich nebo jiné znečištění. To můj kolega se Sheronem čistil sklo jako po másle.

Vzali jsme to jak zvenku, tak i zevnitř, jinak by to byla zbytečná práce. Výsledek je takový, že ani jeden produkt nezklamal. Pokud máte doma Clin, není co řešit. Jestliže dáváte přednost autokosmetice, nebudete v tomto případě zklamaní a není potřeba asi ani kupovat dražší výrobek než je Sheron. Ne vždy to totiž znamená, že je i lepší. Po finálové kontrole nám přišlo, že Sheron přeci jen sklo vyčistil o něco důkladněji a lépe. Bohužel jsme tak malé rozdíly nemohly vyfotit.

Aby celá práce nepřišla nazmar, je také nutné vyčistit stěrače. Na to existuje opět speciální výrobek, někdy ale pomůže jen čistá lihovina pro odmaštění. Záleží, jaký problém se stěrači vás trápí. Někteří motoristé také používají po finální očistě čelního skla tekuté stěrače. S tím zatím nemáme zkušenost, ale určitě to pro vás rádi vyzkoušíme. A nakonec je dobré ještě zkontrolovat hladinu směsi do ostřikovačů.