V Česku žijeme s opravdu benevolentní zbraňovou legislativou, která však rozhodně nerozdává zbrojní průkazy na potkání. Policie vkládá do legálních držitelů střelných zbraní velkou odpovědnost vyžadující splnění nekompromisních bezpečnostních i právních pravidel, k nimž patří i jejich zabezpečení proti krádeži a zneužití. Bohužel i přesto se to některým nezodpovědným držitelům vymkne z rukou a musí se k následkům postavit čelem. Je to snad nejzásadnější připomínka toho, že auto není trezor.
Když se policie letos v květnu obrátila na veřejnost s prosbou o pomoc při identifikaci muže, který v pražských Ďáblicích ve večerních hodinách odcizil krátkou střelnou zbraň – pistoli nebo revolver – i s náboji ze zaparkovaného osobního vozu, sám sebe jsem se zeptal na jedinou otázku. Proč někdo nechává střelnou zbraň bez dozoru a ještě k tomu zamčenou v autě? Je to velká nedbalost, jaká při opakovaném prohřešku může vést až k odebrání zbrojního průkazu.
Jak správně zabezpečit střelnou zbraň podle českého zákona? „Zjednodušeně lze uvést, že držitel zbraně je povinen ji zabezpečit tak, aby nedošlo ke zneužití, ztrátě nebo odcizení. Zákon přitom rozlišuje pravidla podle počtu držených zbraní. Například pokud držitel vlastní do 10 zbraní, je povinen je podle zákona ukládat do uzamykatelné ocelové schránky nebo skříně s příslušnou certifikací. U počtu do dvou kusů toto ustanovení neplatí – v takovém případě zákon požaduje pouze „vhodné zabezpečení proti zneužití, ztrátě a odcizení,“ odpovídá Irena Brodská z tiskového oddělení Policejního prezidia České republiky.
„Poruší-li držitel zbrojního průkazu tyto povinnosti, posuzuje se závažnost jeho jednání vždy individuálně. Současná legislativa neumožňuje ukládání zbraní ve vozidlech – ani krátkodobě, ani dlouhodobě. Obecně je to považováno za nedostatečné zabezpečení. Zákon také v samotném vymezení pojmu „držení zbraně nebo střeliva“ (§ 2 z. č. 119/2002 Sb. o zbraních) hovoří o tom mít zbraň nebo střelivo uvnitř bytových nebo provozních prostor atd. Nošené a přepravované zbraně musí být dle zákona pod neustálou kontrolou,“ pokračuje.
Český zákon o zbraních zároveň říká, že zbraň vždy musíte mít pod neustálým dohledem a nikde ji neodkládat bez dozoru. „Současná legislativa neumožňuje ukládání zbraní ve vozidlech – ani krátkodobě, ani dlouhodobě. Obecně je to považováno za nedostatečné zabezpečení. Zákon také v samotném vymezení pojmu „držení zbraně nebo střeliva“ (§ 2 z. č. 119/2002 Sb. o zbraních) hovoří o tom mít zbraň nebo střelivo uvnitř bytových nebo provozních prostor atd. Nošené a přepravované zbraně musí být dle zákona pod neustálou kontrolou,“ uvádí Irena Brodská.
„Pokud je zbraň z auta odcizena, většinou se pohlíží v posuzování případu, jako na zbraň nezabezpečenou a tedy na porušení povinností. Při prvním incidentu (např. jednorázové odcizení zbraně z vozidla) zpravidla nedochází k odebrání zbrojního průkazu. Pokud se však podobné situace opakují, hrozí držiteli ztráta tzv. spolehlivosti, což je podmínka pro držení zbrojního průkazu,“ pokračuje odpověď policejního prezidia.
Při našem dotazování nás samozřejmě zajímalo také to, jak se chovat při silniční kontrole, když jste legálním držitelem zbraně a zrovna ji máte u sebe, tzv. „nosíte“. Je příznivější příslušníky policie rovnou informovat, nebo se držet nepsaných pravidel skrytého nošení a na to raději nijak neupozorňovat?
„V případě, že má řidič při silniční kontrole u sebe zbraň, je z hlediska slušnosti a hladkého průběhu kontroly vhodné, aby o tom policisty sám informoval. Pokud by policisté přítomnost zbraně zjistili až při kontrole, mohli by si řidiče z pochopitelných důvodů vyhodnotit jako potenciálně nebezpečného,“ uzavírá Irena Brodská z tiskového oddělení české policie odpověď na naše dotazy.
