S oslněním se potýká většina řidičů. Nejčastěji ho způsobují dálková světla, občas ale i cyklisté

Oslnění je v provozu běžným jevem, s nímž se asi setkal každý, kdo tráví za volantem jen trochu více času. Západoevropské autokluby se v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Belgii rozhodly věnovat tomuto jevu detailněji a uskutečnily průzkum mezi 4300 motoristy. Výsledky považují za alarmující zejména ve vztahu k bezpečnosti, z podrobného průzkumu však vyplynula i další zajímavá zjištění. 

Podrobné dotazování přineslo podle německého autoklubu ADAC odpovědi na celou řadu souvislostí, které mají nějaký vztah k oslnění řidičů. V Německu tak přes 90 % řidičů uvedlo, že se setkává s oslněním, byť 15,2 % pouze občas a 5,5 % téměř nikdy. Na druhou stranu však více než každý pátý (21,7 %) dotazovaný uvedl, že je oslňován na cestách pravidelně, polovina řidičů pak někdy a 5 % uvedlo, že se s oslněním setkávají téměř pořád. Je tedy zřejmé, že oslnění je důležitým tématem pro přibližně tři čtvrtiny motoristů.

Pokud si tedy někdy při jízdě v noci, za šera či v mlze připadáte jako jediní, kdo je na silnici oslňován, nemáte pravdu - ani zdaleka v tom nejste sami. Problém s nepříjemnou sníženou viditelností z důvodu oslnění mají totiž i ostatní. Je však zajímavé, že se vnímání oslnění poměrně dost liší i s věkem. A pokud byste si mysleli, že čím starší řidič, tím více si na oslnění bude stěžovat, byli byste na omylu. Je to přesně naopak - 32 % dotazovaných do věku 35 let uvedlo, že se cítí oslňováno skoro pořád nebo pravidelně, zatímco stejný pocit má pouze 23 % řidičů přes 50 let. Vysvětlit to lze i tak, že jsou starší řidiči za dobu strávenou za volantem k tomuto jevu tolerantnější a zvykli si na něj. To, že se nejedná jen o německou anomálii, dokazují i výsledky z Rakouska. Tam oslnění jako závažný problém vnímá 38 % řidičů do 35 let a pouze 27 % starších padesáti let.

V oslňování řidičů hraje velkou roli nejen správné seřízení, ale i samotná konstrukce světlometů. I dva světlomety, které mají stejnou intenzitu osvětlení (jednotka Lux) mohou na lidské oko působit diametrálně odlišně. Pokud je zdroj světla větší, je to pro oči příjemnější, než stejně výkonný světlomet s LED technikou, jehož světelný tok jde jen z úzké štěrbiny a ještě ke všemu na agresivní bílé zabarvení. Pro řidiče je to sice skvělé, že díky tomu vidí v noci skoro stejně jako ve dne, pro okolní účastníky už to ale může být nepříjemné a nebezpečné.

Drtivá většina řidič (82,1 %) v dotazování uvedla za nejčastější zdroj oslnění dálková světla, 41 % dotazovaných pak bývá oslněna i tlumenými světly a každý čtvrtý (26,7 %) řidič je oslňován zadními mlhovkami. Zajímavé je, že necelá desetina (8,8 %) řidičů uvedla jako zdroj oslnění i cyklisty. To se může jevit na první pohled divně, ale pravdou je, že současným trendem u cyklistů je používání malých, ale velmi výkonných LED svítilen, a to jak vpředu tak vzadu, u kterých je ještě ke všemu často aktivován agresivně blikající stroboskopický režim. Ten sice zajišťuje cyklistovi, že je dobře vidět ostatními účastníky provozu, což je samozřejmě jedině dobře, na druhou stranu mohou tyto světelné výboje působit negativně na ostatní.

Z provedeného průzkumu vyplynuly i reakce řidičů v případě oslepení světlem a pro bezpečnost provozu to nejsou dobré zprávy. Každý druhý člověk výrazně přimhouří oči nebo odvrátí zrak, v 18 % případů pak řidič uvádějí nutnost častějšího mrkání. Alarmující je, že 2,4 % oslněných řidičů zcela zavře oči a pokračuje v jízdě chvíli naslepo, pro bezpečnost není dobré ani to, že 3,1 % řidičů řeší situaci tak, že se jejich oči zaměří přímo do zdroje oslnění v naději, že se oči budou adaptovat. Pouhých 15 % dotazovaných pak uvedlo, že oslnění nemá na jejich reakce vliv a pokračují v jízdě stejně jako doposud.