Do redakce Autosalonu dorazil mail od čtenáře s popisem praxe, která má v některých pražských částech dopadat na policisty po poškození služebního vozu. Podle informací hned tří policistů z pražského oddělení má jít o trest v podobě pěšího dohledu s tím, že cesta zpět do auta má vést přes rozdávání pokut. Jak to podle nich celé probíhá a co na to říká samotná policie?
Do redakce nám přišla zpráva od čtenáře, která na první pohled vypadá jako běžná historka z provozu. Policejní auto lehce odře jiné vozidlo, posádka zastaví, omluví se, zavolá dopravní policii a vše se vyřeší podle pravidel. Jenže právě během čekání na „dopraváky“ se rozhovor účastníků nehody stočil k něčemu, co už podle čtenáře běžné není. A z drobného škrábance se v tu chvíli stal spouštěč trestu, který má policistům znepříjemnit několik dalších směn.
Čtenář popisuje situaci, která se mu nedávno stala. Jeho vůz na křižovatce lehce škráblo služební auto z pražského oddělení. Policisté podle něj reagovali naprosto korektně, přiznali chybu, omluvili se a vše proběhlo hladce. Pak ale jeden z nich mimochodem utrousil informaci o tom, že i taková drobnost může mít pro posádku nepříjemnou dohru. To čtenáře samozřejmě okamžitě zaujalo a konverzaci dál rozvíjel.
„Teď budu muset zaplatit škodu na služebním autě, následně dostanu pokutu od ředitele a navíc nás s kolegou čeká několik směn na nohou,“ sdělil mu jeden z policistů a přitom se prý omluvil tomu druhému, který kvůli němu bude muset taktéž trávit „šichtu“ na nohách, nikoliv v teple v autě. Nejvíc jim prý vadí právě ta poslední část, která spočívá v tom, že policisté musí několik dvanáctihodinových služeb dozorovat pěšky, a to ve dne, v noci, za deště, mrazu i sněžení.
To, co nás v mailu zaujalo však vůbec nejvíc, byla část s udělováním pokut. Policisté se mají údajně zpátky do auta dostat rychleji, pokud nasbírají určitý počet pokut za přestupky, a to klidně i za banality v silničním provozu nebo ve veřejném pořádku. Čtenář dodává, že v praxi to pak vytváří tlak na to, aby hlídka pokutovala opravdu všechno, co se pokutovat dá. Zmiňuje například špatný technický stav vozidla, nesvícení nebo třeba jízdu s prasklým čelním sklem.
V mailu se objevuje i citace, kterou mu měl nezávisle potvrdit i další policista z pražského oddělení (kamarád). „Ano, tohle je na některých služebnách v Praze zcela normální forma trestu,“ sdělil s tím, že bez auta někdy muži zákona riskují i život. „Když nemáme auto, jsme nuceni řidiče zastavovat tak, že jim vejdeme do cesty. Vždy tedy koukáme na dlouhou vzdálenost, zda řidič něco neporušuje. Pokud ano, vejdeme mu do cesty a stáhneme si ho ke krajnici. S autem je to jednodušší. Jakmile vidíme, že se dopustil přestupku, necháme ho projet kolem nás, následně se za ním s blikačkami vydáme a stáhneme si ho.“
Z pohledu řidičů je přitom zajímavé hlavně to, jak takové nastavení může měnit chování hlídky v ulicích. Pokud policista ví, že se potřebuje co nejrychleji vrátit z pěšího režimu zpět do auta, může být mnohem méně tolerantní k drobným prohřeškům, které by jindy možná řešil domluvou. Čtenář dokonce píše, že dříve se údajně nehrálo na počet pokut, ale na částku, kterou museli policisté vybrat, aby mohli zpět do auta. To je podle něj nutilo dávat co nejvyšší možné sazby, protože pak stačily třeba jen dvě pokuty a měli splněno.
Policisté u nehody se pak nicméně čtenáři přiznali, že při zásahu nejsou nijak tlačeni časem. „Nikdo nám neříká, že u případu musíme být v tolik a tolik. Pokud tedy projet opravdu nejde, nezbývá nám než počkat, až se provoz umoudří a my budeme moci zase pokračovat. Nehrozí nám žádné tresty ani finanční sankce za to, že přijedeme o chvíli později. V nejhorším se prostě na místo pošle jiná hlídka,“ prozradil jeden z nich, konkrétně ten, který řídil s tím, že poškození auta je opravdu jeho chyba a ještě jednou se omlouvá.
Podle čtenáře to však nemění nic na tom, že tyto kázeňské tresty jsou podle jeho slov „přes hranu“ a zajímalo by ho, zda o tom ví i samotné policejní prezídium. Nebo zda jde o jakési „interní“ tresty, o kterých ti nejvyšší nemají ani ponětí a vše se děje za jejich zády. Rozhodli jsme se proto čtenáři vyhovět a tuto otázku jsme poslali na tiskové oddělení Policie České republiky.
Ve vyjádření stojí, že v případě dopravní nehody se služebním dopravním prostředkem, kde je viníkem policista, je věc řešena v takzvaném kázeňském řízení, v němž mu následně může být uložen kázeňský trest. O jaký konkrétní trest jde, policie ale nezmiňuje, pouze dodává, že policisté z hlídkové služby, jak už z názvu oddělení vyplývá, plní hlídkovou činnost v daném teritoriu, které jim náleží. Policisté formou pěších nebo motorizovaných hlídek zajišťují úkoly policie v oblasti dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností.
A podobně neutrální reakci jsme dostali i na zmíněných dvacet pokut, které mají urychlit návrat policistů zpět do auta. „Každý policista po službě zcela standardně dokladuje svoji činnost, kterou v průběhu dne vykonával,“ sdělil Autosalonu mluvčí policie Ondřej Moravčík s tím, že škoda způsobená policistou je pokryta z jeho pojištění odpovědnosti způsobené zaměstnavateli. Jestliže policista nemá sjednané pojištění, pak škodu musí uhradit sám. A na závěr přidal i jednu statistiku. „Od začátku letošního roku evidujeme celkem 18 dopravních nehod, kde je policista viníkem.“
