Kvůli drahým palivům na dálnici jen 100 km/h. Politička volá po snižování spotřeby
Evropu už několik týdnů sužují drahá paliva kvůli konfliktu v Íránu a jednotlivé země hledají řešení, jak regulovat ceny na čerpacích stanicích nebo omezit spotřebu benzinu a nafty. V Rakousku se státní tajemnice pro energetiku Elisabeth Zehetnerová začátkem dubna vyjádřila, že vhodným řešením je omezení rychlosti na dálnicích ze 130 na 100 km/h, čímž by se spotřeba mohla snížit až o čtvrtinu. Odborníkům se však nejnovější návrh nelíbí, protože reálně zřejmě bude mít mnohem menší vliv.
Rakouský autoklub s výzvou pro řidiče nesouhlasí
Zehetnerová ve svém návrhu uvedla, že by stát i řidiči mohli očekávat snížení spotřeby paliv až o 25 procent. Říká, že dobrovolné omezení rychlosti na dálnicích na pouhých 100 km/h není morální výzvou pro řidiče, ale racionálním jednáním. Argumentuje, že pokud se zboží stane vzácnějším, musí být využíváno efektivněji než doposud. Nižší spotřeba totiž sníží závislost na nespolehlivých dodavatelských řetězcích a stabilizuje poptávku na trhu.
Politička nezapomíná ani na současný politický trend a dodává, že nižší spotřeba paliv by také přispěla k větší ochraně klimatu. Dobrovolné omezení rychlosti na dálnicích by navíc nevyžadovalo žádné dodatečné náklady a mělo by okamžitý vliv na spotřebu a poptávku po palivech.
Rakouský autoklub ÖAMTC však s tvrzeními političky nesouhlasí a říká, že očekávaný ekonomický dopad omezení rychlosti bude výrazně menší. „Je nesporné, že konstantní jízda po dálnici rychlostí 100 km/h namísto 130 km/h může za ideálních podmínek ušetřit až 25 procent paliva, ale nelze z toho odvodit vliv nižšího rychlostního limitu na celkovou spotřebu pohonných hmot v Rakousku. Při obecném rychlostním limitu 100 km/h se spotřeba snižuje přibližně o tři procenta,“ říká Bernhard Weisinger, vedoucí oddělení pro prosazování zájmů autoklubu.
S tímto tvrzením souhlasí i rakouská vládní agentura pro životní prostředí UBA. Už v roce 2024 zveřejnila, že kdyby v zemi došlo na snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích na 100 km/h, z celkového množství spotřebovaných pohonných hmot by byla ušetřena pouze přibližně čtyři procenta.
Zelená vlna ve městech by byla efektivnější
Klíčovým argumentem tohoto tvrzení je rozdíl mezi nejvyššími povolenými a skutečnými průměrnými rychlostmi na místních dálnicích. Řidiči často jezdí pomaleji, než je maximální limit 130 km/h, a zároveň na dálnicích probíhá zhruba jen třetina rakouské osobní automobilové dopravy. Zohledňuje se také rostoucí počet elektromobilů a mnoho zahraničních řidičů, kteří sice využívají rakouské dálnice, ale v zemi vůbec netankují.
Výsledná ekonomická úspora by tak ve výsledku byla mnohem menší, než je státní tajemnicí pro energetiku uváděná čtvrtina. Autoklub zároveň dodává, že snižování rychlostních limitů není u Rakušanů příliš populární, ostatně stejně jako v Česku, a doplňuje, že ke snížení spotřeby paliv může dojít i dalšími řešeními.
Autoklub navrhuje, že je na čase zvážit efektivnější tzv. „zelenou vlnu“, tedy úpravu časování semaforů ve městech s cílem vytvořit plynulejší provoz, a zavést zákaz předjíždění pro nákladní vozidla na dálnicích. Kombinace obou opatření by podle zástupců autoklubu měla větší vliv na spotřebu pohonných hmot v Rakousku, než kontroverzní výzva k ubrání plynu a snížení cestovních rychlostí na dálnicích.