Kopřivnická Tatra byla vždy vnímána jako největší chlouba domácího automobilového průmyslu a běžným lidem bylo její vlastnictví dlouhá desetiletí zapovězeno. Luxusní limuzíny totiž byly primárně určeny členům komunistické vlády a vlivným ředitelům národních podniků, a přestože se prodávaly i v Mototechně, normální občan je zpravidla nemohl vlastnit, ač měl peněz kolik chtěl. To dodnes vytváří nezaměnitelnou auru kolem všech produkčních modelů značky.
Automobilka však za celou svou historii, po níž vyráběla osobní automobily, vytvořila i celou řadu prototypů, na něž se postupem dekád zapomnělo. Ať už to byly neúspěšné projekty nebo vývojové mezičlánky vedoucí k pozdějším produkčním modelům, rozhodli jsme se vybrat pětici z nich a v rámci našeho pravidelného ohlédnutí do minulosti je připomenout a představit. Prolistujte si náš dnešní přehled.
V dobách před druhou světovou válkou vyvinula Tatra řadu prototypů pro vojenské využití a jedním z nich byl i typ V750. Bohužel, na českém ani zahraničním internetu k němu nelze najít moc informací, ale z dochovaných fotografií můžeme usoudit, že se mělo jednat o relativně lehký vojenský vůz s jízdními schopnostmi do nenáročného terénu.
Zároveň je vhodné připomenout, že v meziválečném období ještě neexistovala koncepce vojenského džípu a pro podobné určení byly používány výrazně přepracované klasické automobily. Tatra V750 údajně vznikla v roce 1937 a byla vyrobena v jediném exempláři. Jestli přežil dodnes bohužel není známo.
S vývojem osobních automobilů pokračovala Tatra i po válce a v roce 1948 uvedla legendární model 600 Tatraplan. Tehdejší novinka měla původně navazovat na své předchůdce se šťastnou číslovkou 7 na konci typového označení a nést název Tatra 107. Jedním z vývojových prototypů se tehdy stal i „Ambrož“, který podle známých informací vznikl v roce 1947 a nebyl příliš povedeným autem.
Dochované informace říkají, že byl špatně ovladatelným vozem a při vysokých rychlostech trpěl velkou nestabilitou. Hans Ledwinka, hlavní tvůrce slavných tater, si tou dobou odpykával šestiletý trest ve vězení za kolaboraci s nacistickým režimem a údajně svým kolegům konstruktérům radil na dálku. Na kopřivnickou automobilku nikdy nezanevřel, i když se mu za to československý režim odvděčil kriminálem. A proč se tento prototyp jmenoval „Ambrož“? Jméno dostal podle Ambrože, který měl svátek v den jeho vzniku.
Tenhle prototyp je v našem dnešním přehledu právem jen částečně. Československé „ferrari“ s oficiálním pojmenováním JK 2500 totiž není projektem kopřivnické automobilky, ale vyvinul ho slovenský konstruktér Július Kubinský a vyrobil ho v Brně v roce 1954. Jak už při nezávislých československých experimentech bylo zvykem, použil k tomu to nejlepší, co našel. Převodovka byla z Alfy Romeo, přední náprava z německého vojenského vozu KdF 82 a to nejdůležitější bylo od Tatry.
Srdcem sporťáku sice nejprve byl šestiválec Alfa Romeo, ale následně ho nahradil vzduchem chlazeným osmiválcem T 603A v provedení pro vojenský automobil Tatra 805. V roce 1958 ho zapůjčil do Kopřivnice, kde prošel dvoutýdenním testováním továrními soutěžními jezdci a vedení uvažovalo o malosériové výrobě nejméně pěti kusů. Nakonec ale byl tento plán zamítnut a Kubinský získal alespoň nový ještě silnější motor T 603, s nímž se sporťák rozjel až na 200 km/h.
Július Kubinský na svém projektu pracoval dlouhých 13 let a prováděl na něm různá vylepšení, avšak nakonec vůz prodal a dnes není známo, jestli vůbec ještě existuje.
Posuňme se časem do dob, kdy dosluhovala kultovní papalášská Tatra 603 a automobilka za ni musela najít náhradu. Pobočný závod Tatra Bratislava a jeho tamní pracovník Ján Cina se v roce 1963 pustili do práce na novém nástupci. Kvůli tomu vznikla spousta skic od různých návrhářů, z nichž tým postupně vybral pět nejlepších a nechal vyrobit makety v životní velikosti.
Nakonec zvítězil pátý model s interním označením X-5, navržený samotným Jánem Cinou, a byl realizován do podoby funkčního vzorku. Ve všech směrech byl kompaktnější než Tatra 603 a disponoval lepšími jízdními vlastnostmi. Auto méně „plavalo“, bylo méně citlivé na boční vítr a mohlo se pochlubit i vyšší stabilitou s omezenou přetáčivostí.
Prototyp Tatra 603 X se představil v březnu 1967, ale vysloužil si kritiku pro menší prostornost a měkké přední zavěšení. Automobilka ho následně schovala a celý projekt ukončila. V současnosti je jediný vyrobený vůz vystaven v továrním muzeu automobilky.
Nástupcem „šestsettrojky“ se nakonec stala výrazně hranatější Tatra 613, která dokonce mohla vzniknout také jako sportovnější luxusní dvoudveřové kupé. Jediný vyrobený prototyp vznikl v roce 1969 a dodnes je zajímavý svým designem, protože ho vyvinulo slavné italské studio Vignale. Kdyby ho Tatra vyráběla, určitě by udělala slušnou díru do světa.
Bohužel, nakonec k tomu nedošlo. Realizaci stylového kupé bránila nejen omezená výrobní kapacita továrny, která už tak těžko zvládala přechod z produkce modelu 603 na mnohem modernější typ 613, ale problémem rovněž bylo politikou plánované hospodářství. Běžný československý lid by si takový vůz nemohl dovolit a jediným rozumným odbytem by mohla být movitější klientela na Západě.
Podle nás je kupé Tatra 603 asi nejzajímavějším ze všech uvedených prototypů. Ukazuje totiž, čeho mohla Tatra dosáhnout, kdyby měla volnější ruce a více prostoru pro výrobu i jiných luxusních aut, než jen reprezentativních vládních limuzín pro komunisty.
