Komentář: Upínat se k syntetickým palivům je naivní. Budoucnost je bohužel elektrická

Z roku 2035, ve kterém by měl být ukončen prodej vozů se spalovacími motory, se stal pro spoustu motoristů strašák. Nadšené nejsou ani automobilky a je jasné, že celý trh mobility se bude opravdu hodně měnit. Protože ale poměrně značná část veřejnosti, a to nejen v Česku, je k elektromobilitě skeptická, objevují se stále častěji diskuze o tzv. syntetických palivech.

Zejména někteří politici toho využívají k vytváření mylného dojmu, že automobilový svět bude díky nim jako dřív, jen budeme do nádrží tankovat klimaticky neutrální palivo. Teoreticky je to sice možné, ale praxe bude úplně jiná. Syntetická paliva budou případně sloužit jen specifickým částem trhu a většina aut budou bateriové elektromobily. Ne, že bych z toho byl nadšený, ale má to hned několik důvodů.

Nejprve si stručně řekněme, co je to vůbec syntetické palivo a v čem tkví jeho výjimečnost a případný potenciál ekologické dopravy. Běžná paliva vznikají rafinací ropy, syntetická paliva jsou produkována díky chemické reakci vodíku a CO₂. Nejčastěji jde o elektrolýzu vody na vodík a kyslík a následné sloučení vodíku s CO₂. Zmíněný strašák CO₂ je pro tento účel buď „lapán“ přímo ze vzduchu, nebo se jedná o odpad z průmyslové výroby. Následným spálením paliva v motoru se sice do výfuku opět dostane CO₂, ale jde o stejné množství, které bylo předtím použito. Pokud je tedy pro výrobu syntetických paliv zároveň použita obnovitelná energie v podobě větrných elektráren či solárních panelů, můžeme hovořit o uzavřeném a klimaticky neutrálním řetězci.

Syntetická paliva (naftu i benzin) lze pak ve spalovacích motorech používat jen s minimálními technickými úpravami, lze využít stávající infrastrukturu v podobě čerpacích stanic stejně tak se mohou stát jen příměsí běžných paliv. Tohle všechno zní perfektně, ale přesto to má několik háčků.

Předně je totiž nutné vzít v potaz, že velké množství automobilek už před lety deklarovalo, že své masivní investice směřují výhradně do bateriové elektromobility a svoje stávající spalovací motory už dál nebudou vyvíjet a postupně budou utlumovat i jejich výrobu. I kdyby syntetická paliva byla povolena, lze tedy předpokládat, že na plánech těchto značek se nic zásadního nezmění. Důvod je ryze pragmatický - za vším hledej peníze. Udržovat totiž na špičkové úrovni paralelně vývoj a výrobu jak spalovacích agregátů, tak elektrického pohonu by bylo finančně jen těžko zvládnutelné. Přinejmenším u masovějších značek.

Je naivní si myslet, že veškeré dosavadní investice automobilek do elektromobility včetně vývoje platforem, výroby baterií či nových výrobních hal a linek by nyní značky odepsaly a znovu přehodily výhybku výhradně směrem ke spalovacím motorům. To se zkrátka nestane, v drtivé většině případů jsme v Evropě totiž za bodem návratu. Snaha značek o zachování spalovacích motorů s možností tankování syntetických paliv souvisí s tím, že se snaží alespoň v nějaké míře zachovat stávající vývoj a výrobu agregátů určených především pro regiony, kde se omezení spalovacích motorů v dohledné době nechystá. 

Jakkoliv je syntetické palivo v případě, že se pro jeho výrobu použije energie z obnovitelných zdrojů, globálně CO₂ neutrální, přesto při jeho provozu z výfuku emise CO₂ vypouští. Ano, jsou to ty samé emise, které byly předtím použity pro jeho výrobu, ale to nic nemění na skutečnosti, že bude takový vůz problematické provozovat v bezemisních zónách. A těch bude logicky v městech přibývat. Ani elektřina pro pohon elektromobilu nevzniká povětšinou zcela bezemisně, nicméně z lokálního hlediska je provoz elektromobilu ve městě určitě čistší a tišší než provoz auta na syntetické palivo.

Stejně tak je ve hvězdách, kolik bude litr syntetického paliva vůbec stát. Ze současných pilotních provozů nelze nic vyvozovat, protože jejich produkce je pro globální spásu světa naprosto marginální a litr paliva kvůli tomu stojí lidově řečeno nesmysl. Lze předpokládat, že ceny syntetických paliv budou klesat, ale je stejně tak možné, že je to jen zbožné přání podobně, jako to, že budou klesat ceny elektromobilů a jejich baterií. 

V případě syntetických paliv je sice možné, že i v Evropě budou po roce 2035 v prodeji nová auta se spalovacím motorem, ale domnívám se, že půjde povětšinou o vozy specifického zaměření (např. záchranné složky), popř. o dodávky a užitkové vozy, u nichž se bateriovou technologii zatím nedaří smysluplně aplikovat. Tak či onak určitě nebude mít zákazník na výběr širokou paletu spalovacích motorů od tříválců po šestiválce, ale bude se jednat o velmi omezenou nabídku.