Snad nejčastější přestupek na železničních přejezdech řidiči dělají nevědomě, ačkoli se o něm učili už v autoškole a objevuje se i v otázkách při závěrečném teoretickém testu. Při čekání na průjezd vlaku často čekají s rozsvícenými potkávacími světly a oslňují řidiče vozidel v protisměru, přestože to český silniční zákon zakazuje. V nejmodernějších autech se však ukazuje, že ne vždy je přepínání režimů světel intuitivně a jednoduše dostupné.
Na častý nešvar řidičů na železničních přejezdech nedávno upozornil profesionální řidič sanitky na sociální síti X, když vyfotil oslňujícího řidiče v protisměru, zatímco s blikajícími modrými majáky musel čekat na uvolnění cesty. Až doposud přitom bylo zhasnutí potkávacích světel, třeba přepnutím do režimu obrysových světel, jednoduchým úkonem řešitelným ovladačem na palubní desce nebo páčce pod volantem.
S nástupem moderních aut, převážně těch elektrifikovaných, se však automobilky ve snaze o futurismus a minimalismus rozhodly pro tzv. vizuální detox a začaly z architektur nejnovějších modelů odstraňovat fyzické ovladače ve prospěch dotykových displejů. A je překvapením, že i u nejdůležitějších funkcí, jako je právě ovládání světel, to prochází i opravdu přísnou evropskou homologační a bezpečnostní legislativou.
Zhasínáte světla na přejezdu? Nebo nedodržujete předpisy jako tuhleten trubka? pic.twitter.com/wNHCVHPB0u
— saniťák Písařík (@sanitak_pisarik) November 9, 2025
O složitosti zhasnutí potkávacích světel v některých nejnovějších autech jsem začal přemýšlet ve spojitosti s několika čínskými modely, které jsem v poslední době testoval. Byly mezi nimi i elektromobil Leapmotor C10 nebo plug-in hybrid Lynk & Co 08, který pomocí levé páčky pod volantem umožňuje jen aktivaci dálkových světel, ale žádným fyzickým ovladačem vnějšího osvětlení nedisponuje. To platí i o Leapmotoru.
Jak se v takových autech zhasínají potkávací světla? Pro Lynk & Co jsou světla defaultně automatická, samovolně přepínající režimy podle míry světla nebo tmy a funkce stěračů, a každou manuální změnu musíte provést přes dotykový displej. Z domovské stránky infotainmentu se k nastavení režimů dostanete na tři kliknutí, a na čtyři i se změnou režimu svícení. Vypnout automatická, resp. potkávací světla přitom můžete jen ve chvílí, kdy nemáte zařazeno D nebo R – lze to provést pouze s parkovacím režimem P nebo na neutrál N.
Ruční změna režimů předních světlometů není v některých nejnovějších autech intuitivní a je otázkou, zda je problém u automobilek nebo v legislativě. Osobně si nemyslím, že je to problém automobilek, jejichž modely jsem zrovna použil jako příklad. Spíše věřím, že je problém v legislativě, přinejmenším té evropské. S touto nelogičností se přitom nejčastěji setkávám v čínských autech, jimž z palubních desek kouká nanejvýš tak volant a velké displeje. Je to problém moderního trendu.
V posledních letech jsme byli svědky zavedení řady kontroverzních bezpečnostních prvků, které dodnes pořádně nefungují a spíše řidičům otravují život. Nikdo se však nezaměřil na to, jak velkou nelogičností je, když kvůli úpravě svícení vozu musíte věnovat několik vteřin času a pozornosti, abyste se proklikali skrze menu infotainmentu až k požadované funkci. A následně zjistili, že při jízdě nic neuděláte, protože musíte „vyřadit“, abyste mohli vůbec něco změnit.
Nepochybně by si to mohli uvědomit i konstruktéři v automobilkách, avšak dnešní trend už nabral směr, a dokud jim to nezakáží tvůrci legislativy, situace se zřejmě nezmění. Současně musíme zohlednit také fakt, že ne ve všech zemích jsou zákony ohledně povinnosti svícení, resp. zhasínání světel, stejné. Zhasnutí světel na železničním přejezdu je totiž docela specifickým požadavkem. Snad jedním z mála, v němž se „nadměrným“ svícením dostáváte do problémů.
