Jak správně zazimovat auto: Je důležité odpojit baterku i odstranit zbytky jídla

Zima umí být krutá i k odstaveným autům. Mráz, vlhkost a sůl jsou tichými nepřáteli karoserie, baterie i všech pohyblivých částí. Pokud auto přes zimu nevyužíváte, není dobré ho jen „odstavit a zapomenout“. Správná příprava a uskladnění dokáže předejít korozi, vybití baterie i zatuhlým brzdám, které by vás na jaře mohly nepříjemně překvapit. Zazimování auta přitom není žádná věda – stačí několik jednoduchých kroků, díky kterým váš vůz přečká zimu v perfektní kondici a bude připravený na první jarní start.

Zazimování vozu bohužel není jen o tom, že ho někde zaparkujete a na několik zimních měsíců s ním přestanete jezdit. Pro provozovatele „aut pro radost“ je tohle každoročně velké téma při přemýšlení, kam ideálně vůz odstavit, aby se během toho nešířila koroze, nezacházel lak a vůz mechanicky netrpěl. Kam tedy v nejlepších možných případech s takovým autem?

Pokud máte vlastní suchou garáž, kam můžete svého plechového miláčka na nějakou dobu odstavit, nemusíte tuhle část zazimování dál řešit. Garáže jsou pochopitelně nejlepší volbou, protože ochraňují auta před nepříznivým počasím i vandaly, ale i přesto byste si v nich měli dát pozor na vlhkost. Ta se do nich může dostat třeba ve chvílích, kdy tam parkují i jiná auta – stačí, aby tam vjela mokrá nebo zasněžená a s nevyhovujícím větráním je problém na světě.

Když však nemáte žádnou volnou garáž k dispozici, můžete se zkusit zeptat na informacích ve vašem nejbližším obchodním centru na volná místa k pronájmu. Někteří provozovatelé obchodních domů s krytými garážemi totiž nabízejí tento pronájem jako jednu z dostupných služeb, kdy za možnost dlouhodobého parkování zaplatíte několik málo tisíců korun měsíčně.

Ještě přijatelným kompromisem může být venkovní přístřešek s pevným povrchem pod autem – ideálně betonem nebo dlažbou, která ochrání vůz od přístupu vlhkosti „zespoda“. Tím se postupně dostáváme k občasnému chybnému rozhodnutí, kdy majitelé nechají stát svá auta na trávě a přikryjí je plachtou, byť kvalitní. Takové řešení sice vůz chrání před deštěm a sněžením, ale ne zespoda. Neprodyšná plachta akorát vystavuje vůz vlhkosti, protože ji udržuje pod sebou.

A kdy byste měli své auto zazimovat? Je nejvhodnější to stihnout ještě před prvními mrazy, takže řekněme, že nejpozději začátkem listopadu. Když následně na Martina náhodou spadne první sníh, budete moci žít s klidem na duši, že váš veterán nebo sporťák už spokojeně čeká na jaro.

Jestli vám na zazimovávaném autě opravdu záleží, neměli byste podcenit ani celkovou přípravu před odstavením. Vůz byste měli důkladně umýt, včetně podvozku (nabízejí to lépe vybavené bezkontaktní myčky), usušit a v nejlepším případě i navoskovat. Gumová těsnění, hadice a plastové díly ošetřete kvalitním přípravkem na tyto povrchy a nezapomeňte vyčistit interiér – zejména odstranit zbytky jídla, jejichž aroma může přitahovat hlodavce.

Potřebným krokem je také natlakovat pneumatiky, a pokud víte, že trochu ucházejí, pravidelně je kontrolujete. Doporučuje se je nahustit o něco více než obvykle, třeba o 0,2 až 0,3 baru, aby se při dlouhodobém stání tolik nedeformovaly. A jestli chcete předejít „vystátým“ ploškám na dezénu, v různých obchodech si můžete koupit klíny pro odstavení vozidel, které „obejmou“ spodní část kol a rozloží hmotnost vozu na větší plochu pneumatiky.

Pozornost byste měli věnovat také 12voltovému akumulátoru a při odstavení ho odpojit od elektrické sítě vozidla. Nebude tedy hrozit nežádoucí odběr, třeba aktivním alarmem, kvůli němuž se baterie bez pravidelného dobíjení nastartovaným motorem vybije v řádu několika málo týdnů. Ideálním řešením je připojit akumulátor k udržovací nabíječce nebo úplně vyjmout z vozidla a skladovat někde, kde nepromrzne a nevybije se.

V soukromé garáži je vhodné vůz nechat s lehce pootevřenými okny, aby v něm mohl cirkulovat vzduch, a pokud parkujete ve veřejných prostorech, můžete sáhnout po prodyšné plachtě pro vnitřní použití. Ochrání tak vůz před prachem a skryjete pootevřená okénka, jaká stačí otevřít tzv. „na škvíru“.

Samostatnou kapitolou zazimování jsou kabriolety a roadstery s látkovou stahovací střechou. U těch není praktické je nechávat dlouhodobě stát se staženou střechou, která by v některých místech mohla zůstat mokrá nebo vlhká. Vždy je zazimujte s nataženou střechou, abyste měli jistotu, že materiál uschne a nezplesniví. Případná výměna střechy je relativně drahá.

K zazimování si pak vyberte rovnou plochu a nikdy vůz nechávejte dlouho se zataženou ruční brzdou. Ocelové brzdové kotouče při delším nepoužívání korodují, a protože směs brzdového obložení taktéž obsahuje kovy, můžou vám vzájemně přireznout k sobě. Nejlepším řešením tedy je zařadit rychlost – jedničku nebo zpátečku – a parkovací brzdu vůbec nepoužívat. U aut s automatickou převodovkou ponechte klasický parkovací režim P.

Pečlivé zazimování auta není jen zbytečný rituál pro motoristické nadšence a perfekcionisty. Je to jednoduchý způsob, jak ochránit svůj vůz před rychlejším stárnutím a zbytečnými výdaji způsobenými leností a nezodpovědností. Pár hodin práce na podzim vám může ušetřit nervy a často i peníze, když ho na jaře budete chtít znovu zprovoznit.

Ať už parkujete běžné auto, nebo pečlivě udržovaný veterán, klíčem je důslednost a pozornost k detailům. Auto, které přes zimu „odpočívá“ v dobré kondici, se vám totiž na jaře odmění spolehlivým startem, hladkým chodem i delší životností.