I vonný stromek do auta má svou historii. Skutečný důvod, proč byl vymyšlen, je hodně překvapivý

I taková drobnost, která se ale kdekomu houpe na vnitřním zpětném zrcátku, má svou zajímavou historii. Vonné stromky se prodávají dodnes a jejich přítomnost v autě poznáte hned, jak otevřete dveře. Kdo stál na počátku jejich vzniku a proč ho to vůbec napadlo?

Aby byla vůně, musel být na začátku nejprve smrad. Severoameričtí farmáři už měli dost toho neustále nasávat smrad převáženého dobytka a rozlitého mléka, a tak počátkem padesátých let minulého století oslovili kanadského chemika Juliuse Sämanna, aby jim pomohl.

Nešlo jen o to jednorázově provonět interiér vozu, ale najít nějaký způsob postupného uvolňování intenzivnější vůně. Nakonec tento expert našel řešení v podobě namočení pórezního kartonu do oleje z borovicového jehličí. Zmíněný materiál uvolňoval vůni postupně a dlouhodobě, díky čemuž se interiér provoněl příjemnou přírodní vůní. Sämann už tehdy následoval známé designérské pravidlo, že "forma následuje funkci" a dal kartonu tvar malého stromku. Tzv. Little tree byl na světě.

Vonný stromek je zároveň krásným potvrzením marketingové poučky, že nejjednodušší věci bývají zároveň i nejgeniálnější. Tím, že se malý stromek začal houpat na čím dál větším počtu vnitřních zpětných zrcátek, začalo se povědomí o jeho existenci v dnešní terminologii virálně šířit. Každé čelní okno byla vlastně zároveň i prodejní výlohou. Vonný stromeček se stal symbolem čerstvého vzduchu jak v soukromých autech, tak třeba v taxících či nákladních vozech.

Z Juliuse Sämanna se vyklubal zdatný podnikatel, takže záhy založil vlastní společnost na vonné stromky a začal dále experimentovat s různými vůněmi, a vznikly tak i velmi oblíbené vůně jako třeba “Caribbean Colada”, “Vanillaroma” nebo mimořádně populární vůně nového auta "New Car Scent". Vonné stromečky se prodávají dodnes, byť některá moderní auta nabízejí rafinované způsoby provonění interiéru díky vlastním parfémům, které jsou součástí ventilační soustavy a v některých případech lze hovořit i o úplném "managementu vůní". Ale to už je zase jiný příběh.