Deseti místům, kde se v Česku nejvíc bourá, se řidiči, kteří z nich mají strach, vyhnou jen těžko

Statistiky nehodovosti ukázaly na deset míst, kde v uplynulých dvou letech nejčastěji docházelo k nehodám. Na vůbec nejrizikovějším místě v celé ČR bylo za dané období zaznamenáno přesně 78 nehod. Najdete ho v okolí křížení ulic Legerova a Jugoslávská u náměstí I. P. Pavlova v Praze. Problematický je i druhý směr, tedy z centra. S celkovým počtem 70 nehod za uplynulých 24 měsíců skončilo toto místo v pořadí nejrizikovějších lokalit na páté příčce. Data o nehodovosti byla nedávno aktualizována, okolí I. P. Pavlova coby místo s nejčastějším výskytem nehod zůstává. Zhruba před měsícem zde stejné statistiky evidovaly dokonce 120 nehod za posledních 24 měsíců ve směru z centra a 91 ve směru do centra. 

Bezpečnost je obvykle zmiňována jako důvod restrikcí týkajících se omezování rychlosti nebo instalace radarů. V okolí pražských křižovatek u náměstí I. P. Pavlova ale radar nic nezmění, protože podle statistik webu portalnehod.cz vycházejících z policejních dat je nejčastější příčinou jiný druh nesprávného způsobu jízdy. Při bližší prohlídce policejní mapy dopravních nehod zjistíme, že pod zmíněným pojmem se skrývá především špatné přejíždění z pruhu do pruhu a nedodržení bezpečné vzdálenosti. Obecným problémem obou křižovatek je velmi vysoká intenzita provozu.

Není zcela bez zajímavosti, že zastánci takzvané humanizace magistrály chtěli další podobnou křižovatku uměle vytvořit také u náměstí Hrdinů v místě křížení ulic 5. května a Táborská. Zde je aktuálně vybudován podjezd pod magistrálou, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) ale před lety zpracoval projekt, v rámci kterého měl být podjezd zasypán a mimoúrovňové křížení předěláno na křížení úrovňové. Aktuálně se zdá, že je tento projekt u ledu. Počet nehod, který řadí křižovatky v okolí I. P. Pavlova na první a páté místo nejrizikovějších lokalit celé ČR, by měl být dobrým důvodem, proč k realizaci vůbec nepřistupovat.

Kromě křižovatky ulic Wilsonova/Seifertova a jednoho místa v Liberci obsadily žebříček deseti nejrizikovějších lokalit v ČR úseky na dálnicích v okolí Prahy. Čtvrtým nejrizikovějším místem je úsek dálnice D8 v okolí obce Zdiby, kde se za uplynulé dva roky událo 77 nehod. Nejčastější příčinou je nevěnování se řízení. Další problematické místo se týká dálnice D5 v okolí 5. kilometru. Jako nejčastější příčinu zde statistiky opět uvádí nepozornost. Podle policejní mapy nehod byly potíže především ve směru na Prahu. Tento výsledek je ovlivněn skutečností, že úsek D5 mezi nultým a druhým kilometrem procházel relativně nedávno opravou a před zúžením směrem na Prahu se tvořily kolony.

Co do počtu nehod je dálnice D5 v úseku u obce Rudná na druhém místě (77 nehod), odhadnutá škoda podle policie je ale 10 920 900 Kč. V kontextu rizikových lokalit v rámci ČR jde o druhou nejvyšší celkovou škodu. V České republice ovšem najdeme i lokality, které jsou na tom se způsobenými škodami ještě hůře než zmíněný úsek D5. Dosud jsme totiž nezmínili dálnici D1.

Nehody se logicky dějí zejména v místech s vysokou intenzitou dopravy. A protože vůbec nejvytíženější dálnicí celé ČR je prvních pár kilometrů D1 u Prahy, nemůže překvapit, že mezi Chodovem a exitem 29 projedete hned čtyři místa, která se počtem nehod vešla do žebříčku deseti nejrizikovějších českých lokalit.

Na třetí příčce skončil úsek D1 těsně před exitem 21. Bližší pohled do policejní mapy nehod ukazuje, že problematické bylo v posledních dvou letech především napojení silnice I/ 3 na D1 ve směru na Prahu. Vliv na tento výsledek měla rekonstrukce D1 a s tím související zúžení. Úsek 02 (Mirošovice – Hvězdonice) byl plně dokončen až letos v srpnu. Aktuálně by zde mělo být riziko vzniku nehody nižší, než uvádí současné statistiky.

To se ale nedá říct o úsecích D1 na úrovni obce Kunice a u sjezdu na Říčany (exit 12). V prvním případě je nejčastější příčinou nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Za uplynulé dva roky se zde stalo 52 nehod, kdy průměrná škoda jedné takové nehody je podle odhadů policie přes 250 tisíc. Právě zde se dějí nejdražší nehody v celé ČR, pokud budeme brát v úvahu jen materiální škodu. Na D1 v okolí sjezdu na Říčany vznikají nehody opět zejména kvůli nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Velmi často ale najdete v policejních statistikách také jako důvod nehody nepřizpůsobení rychlosti intenzitě provozu. V tomto místě se na D1 napojuje Pražský okruh a v dopravních špičkách zde ve směru z Prahy vzniká kolona pouze vlivem hustoty provozu. Páteční srážky více vozidel spěchajících ven z Prahy zde nejsou žádnou výjimkou.

I když některé instituce vytváří dojem, že je tuzemský provoz problematický, a proto je potřeba zvyšovat bezpečnost nákupem ještě rychlejších neoznačených vozů, případně instalací dalších radarů, realita zdaleka tak dramatická není. Naopak. Nejnovější policejní statistiky říkají, že v období leden až listopad bylo na českých silnicích usmrceno nejméně osob od roku 1961 a stejně tak došlo k nejmenšímu počtu těžkých zranění. Nejde přitom o nějaký výkyv způsobený lockdowny a pandemií koronaviru. Počet smrtelných nehod i nehod s vážnými zraněními vytrvale klesá od roku 1997. Od roku 2018 také klesá počet lehkých zranění. Naopak počet nehod jako takových od roku 2009 vytrvale narůstá. Výjimkou byl loňský rok, kdy počet nehod kvůli obecně slabšímu pandemickému provozu klesl.

Suverénně nejčastější příčinou (68 %) vzniku nehod je nesprávný způsob jízdy, což nakonec potvrzují i statistiky týkající se deseti českých lokalit s nejvyšším počtem nehod za poslední dva roky. Vzhledem k tomu, že celá polovina těchto rizikových míst je na dálnicích, mohla by tato statistika posloužit jako nápověda, kam směřovat dálniční policii. Pro reálné zvýšení bezpečnosti by navíc ani nepotřebovala drahé přeplňované šestiválce.