Cyklisty na cestách zabíjí fenomén vlastních nehod. Při střetu s autem je ale obvykle na vině řidič

Jen za posledních 10 let došlo v České republice k víc než 22 tisícům nehod, ve kterých figurovali cyklista a řidič motorového vozidla. Vyplývá to z analýzy BESIPu a Centra dopravního výzkumu (zde). Ta odhaluje zajímavou skutečnost, že víc než polovinu takových karambolů zaviní řidiči motorových vozidel.

Nejtragičtější střety vozidel s cyklisty se odehrávají na křižovatkách. Modelově jde o situaci, při které cyklistovi jedoucímu zprava nedá přednost auto přijíždějící do křižovatky z levé strany. Ať už jde o pravidlo pravé ruky nebo dokonce o nedání přednosti cyklistovi jedoucímu po hlavní silnici. Ve třetině takových případů končí vzájemný střet smrtelným zraněním cyklisty!

„Typickým příkladem je karambol, ke kterému došlo 5. února letošního roku kolem poledne v Roztokách u Prahy. Čtyřiapadesátiletý řidič osobního auta při napojování z vedlejší silnice nedal přednost sedmačtyřicetiletému cyklistovi jedoucímu po hlavní. Došlo k čelnímu střetu obou účastníků a cyklista na následky fatálních zranění zemřel,“ přibližuje jeden z letošních smutných případů na českých silnicích vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold.

Velmi nebezpečné bývají i střety vozidel s cyklisty v případech, kdy jeden z účastníků přejede do protisměru a dojde k čelnímu střetu. Pětina takových kolizí končí fatálně. Obvykle v nich figuruje u viníka nehody mobil v ruce nebo nevěnování se řízení z jiného důvodu. Častou příčinou tragických nehod cyklistů s motoristy zůstává také náraz vozidla zezadu do kola. V téměř pětině takových případů utrpí cyklista zranění neslučitelná se životem. V zájmu cyklistů je každopádně nejen v pošmourných podzimních zimních dnech s brzkým stmíváním dodržování pravidla „vidět a být viděn.“ Týká se to nejen povinného osvětlení za zhoršené viditelnosti (v noci, za šera i hustého deště), ale i reflexních prvků včetně oblečení.

Fenoménem karambolů cyklistů jsou ale i takzvané “samonehody“. Tedy srážky, kdy cyklista nezvládne řízení kola. Nejčastěji končí nárazem do pevné překážky. „Případy, kdy jezdec na kole havaruje sám, tvoří čtyřicet procent všech nehod s účastí cyklistů. Odstrašujícím příkladem může být dopravní nehoda, která se stala 4. září loňského roku večer na pražském Zličíně. Při ní jedenašedesátiletý cyklista, který měl v krvi více než 1,5 promile alkoholu, narazil do sloupku na krajnici a na následky zranění zemřel,“ vybírá další ze smutných nehod Tomáš Neřold.

Ze zmiňované desetileté analýzy vyplývá, že zavinění střetu cyklisty a vozidla bývá z 58 procent na straně řidiče vozidla a z 39 procent na straně cyklisty. Zbylá procenta připadají na nehody, u kterých nešlo jednoznačně identifikovat viníka. „Ročně na našich silnicích zemře v průměru přes 40 cyklistů, často bohužel nedbalostí na jakékoliv straně,“ uzavírá Tomáš Neřold z BESIPu.