Aditiva sami nedolévejte, hotová paliva jsou lepší, říká v rozhovoru expertka na pohonné hmoty

Provoz auta v zimě má svá specifika, řidiči by měli dávat pozor na to, co tankují. Řada z nich by se také vyhnula problémům, kdyby nádrže svých aut nevyjížděli do prázdna. „Někdy si lidé během zimy stěžují na špatnou kvalitu motorové nafty, ale vlastní problém často spočívá úplně jinde. V praxi je možné se setkat s majiteli aut, kteří prakticky neprovádějí údržbu palivového systému,“ říká v rozhovoru pro Autosalon expertka na pohonné hmoty Markéta Jakoubková, která zastává ve společnosti Shell pozici manažerky kvality paliv.

Jak se mění nabídka paliv v zimním období?
Každé roční období má svá specifika a zvláštní nároky, které klade na palivo. Aby bylo pro řidiče, respektive pro jeho vůz použitelné za běžných povětrnostních podmínek v daném klimatickém pásmu, musí čerpací stanice pravidelně přistupovat k sezonní obměně paliv. V průběhu roku se tak na našich čerpacích stanicích prodávají tři typy nafty podle sezony (letní, přechodová a zimní). Nízké teploty způsobují nižší filtrovatelnost nafty, a pokud by v nádrži vozu zůstala letní varianta, mohlo by dojít až k ucpání palivového filtru vysráženými krystalky parafínů. Před zimou je tedy třeba zkontrolovat technický stav vozu, jako např. kondici autobaterie, vyčistit nebo vyměnit palivový filtr, případně odkalit nádrž a včas natankovat zimní naftu, která na čerpacích stanicích musí být nejpozději od 1. prosince. Častým problémem v zimním období není palivo, ale voda v čerpacím systému nebo v palivovém filtru vysrážená během běžného provozu zařízení.

Mají si dávat pozor i majitelé aut se zážehovými motory?
Sezonnost se samozřejmě týká i benzinových paliv – v zimě je benzin lehčí, těkavější, aby bylo možné vytvořit dostatečné množství hořlavých výparů pro nastartování vozidla za chladného počasí a udržení jeho chodu za studena. V létě je naopak palivo těžší, aby vlivem horkého počasí nedošlo k odpaření všech lehkých frakcí nutných pro nastartování.

Pomáhají aditiva i při jízdě za nízkých teplot? Jak?
Aditiva se do paliv přidávají z důvodu vylepšování jejich vlastností. V případě zimních paliv zabraňují aditiva tvorbě velkých krystalů parafínu, a palivo si tak delší dobu udrží vhodné nízkoteplotní vlastnosti. Laicky řečeno - „nezmrzne“.

Můžete srovnat možnosti aditiv kupovaných vs. aditiv rovnou přidávaných do paliva? Která se vyplatí?
„Ručním“ přidáním aditiv nedocílíte stejné kvality jako při řízeném procesu aditivace. Prvním problémem při dolévání aditiv je otázka, jaké množství do nádrže vlastně dolít. Většina paliv na trhu totiž už prošla minimálně základní aditivací. A protože řidič neví, jaký obsah aditiv v nádrži už má, nedokáže spočítat, kolik jich nalít, aby dosáhl optimálního výsledku. Zároveň může dojít k nežádoucí interakci mezi různými typy aditiv a v krajním případě i k úplnému znehodnocení paliva. To ale není jediný zádrhel.

Druhým problémem je rovnoměrné promíchání v nádrži a provázání aditiva a paliva. Toho lze dosáhnout jen na specializované výrobní lince. Z tohoto důvodu jsou „ručně“ přidávaná aditiva výrazně naředěna, aby v nádrži vozu nedošlo k jejich usazení v určité vrstvě paliva, obvykle u dna. Dále by obě kapaliny měly mít přibližně stejnou teplotu, aby došlo k chemickému navázání aktivních složek aditiva na palivo. Zároveň je třeba připomenout, že aditivovaná paliva, která řidiči natankují na čerpacích stanicích, poskytují i další benefity. Například nová generace paliv Shell V-Power je speciálně vyvinuta s důrazem na čisticí účinky, aby plně omladila výkon motoru. Přitom už po prvním tankování aditivovaného paliva Shell V-Power začíná proces čištění klíčových částí motoru a postupně se kompletně odstraní karbonové usazeniny ze součástí palivové soustavy, jako jsou sací ventily a vstřikovače. Výsledkem je, že motor po čase opět poběží jako nový. Nicméně je třeba připomenout, že všechna paliva Shell nové generace, tedy i Shell FuelSave, obsahují speciální aditiva, která díky svým vlastnostem pomáhají udržovat motor v optimální kondici a zabraňovat tvorbě dalších usazenin v klíčových částech palivového systému.

Je pravda, že doplňovat palivovou nádrž v malém množství není ideální? Takové to „natankuju za tři stovky a jedu“. Jak doporučujete tankovat vy?
Hlavně není ideální jezdit „do sucha“. Většina motoristů totiž pravidelně nečistí palivový systém nebo případně neodkaluje nádrž. Pokud tedy motorista často tankuje až při téměř spotřebované rezervě, tak hrozí, že se do palivového systému dostanou veškeré nečistoty z palivové nádrže, a může dojít k poškození motoru. Proto se doporučuje udržovat nádrž plnou nebo plnější, a to hlavně při plánované delší odstávce vozu. Více paliva v nádrži znamená méně místa pro páru ze vzduchu. Při prudkém výkyvu teploty se pára mění ve vodu. Méně vody znamená méně vodních krystalů v palivu, což přispívá ke stabilnějšímu prostředí zejména v chladnějším období.

Co se děje s palivem v nádrži, když auto dlouho stojí?
Palivo, které řidič natankuje na čerpací stanici, časem postupně degraduje. Má na něj vliv množství faktorů. Specifickým obdobím je zima. Pokud auto s dieselovým motorem dlouho stojí během teplot nižších než bod zákalu a blížících se bodu filtrovatelnosti, může dojít k vyloučení parafínů z paliva a nasátí usazených parafínů, což vede k ucpání palivového filtru – tzv. zamrznutí paliva. Zimní motorová nafta distribuovaná na našem trhu má bod zákalu cca -8 °C (indikativní parametr) a filtrovatelnost maximálně -20 °C.

Někdy si zákazníci během zimy stěžují na špatnou kvalitu motorové nafty, ale vlastní problém často spočívá úplně jinde. V praxi je možné se setkat s majiteli aut, kteří prakticky neprovádějí údržbu palivového systému, což má za následek zejména zvýšení obsahu vody a mechanických nečistot v palivové nádrži vozu, které způsobí předčasné zanesení palivového filtru.

Co když nejezdím na přelomu podzimu a zimy, tudíž nechám v autě letní naftu?
Určitě není vhodné nechávat v nádrži letní naftu během zimního období. Její filtrovatelnost je v porovnání se zimní naftou rozdílná a auto při nízkých teplotách nenastartujete. A i když nastartujete, po několika málo kilometrech motor zhasne. Pokud řidič nechá v nádrži letní naftu a venku jsou teploty pod bodem mrazu, je ideální auto přesunout do teplejšího prostředí, aby se krystaly parafínu rozpustily a palivo co nejdříve po oteplení vyjet. Následně je třeba dotankovat zimní palivo. V zimě musíme mít také na zřeteli i podchlazení způsobené prouděním vzduchu. To může snížit teplotu paliva až o 15 °C. Proto jako prevenci, zejména během mezidobí léto-zima, je vhodné kompletně vyjet letní palivo tak, aby se obměnilo nejen v nádrži, ale i v celém palivovém traktu.

Zimním úskalím, o kterém se však často nemluví, je i zamrznutí AdBlue. Nejmodernější dieselové motory mohou „odpadnout“ nikoliv kvůli naftě, ale právě kvůli této kapalině, která zamrzá už při cca -11 °C. Do velké míry záleží samozřejmě na tom, kde je nádrž na AdBlue umístěna ve voze. Pokud na místě exponovaném povětrnostním vlivům, může to být problém.