České Porsche: Škoda 130 byla ideální základ pro repliku sporťáku, který zabil americkou superstar

Porsche 550 Spyder se v padesátých letech zapsalo do významné historie automobilismu hned z několika důvodů. Porsche s ním úspěšně soutěžilo v mexickém závodě La Carrera Panamericana, Hans Hermann v něm podjel spadlé závody na železničním přejezdu při italském podniku Mille Miglia a nechvalně ho proslavil i hollywoodský herec James Dean, který v něm tragicky zahynul při dopravní nehodě. Jen málokdo však ví, že tenhle legendární sporťák má i modernější českou stopu.

Originální „pětsetpadesátka“ vyráběná v letech 1953 až 1956 je jedním z nejslavnějších sportovních porsche všech dob a není překvapením, že se stala předlohou až nespočtu pozdějších replik. Jednou z nich je i britský počin Banham 130 Spyder, s nímž se občas můžete setkat také s pojmenováním Škoda 130 Spyder. To sice může evokovat snad zapomenutý derivát Škoda 130 RS, ale jeho příběh je úplně jiný.

Modernější reinkarnaci původního Porsche začala v devadesátých letech vyrábět anglická společnost Bahnam Conversions, která začala podnikat už v pozdních sedmdesátkách, když se věnovala přestavbám luxusních ferrari a aston martinů na kabriolety. Bahnam 130 Spyder je přitom jedním z jejích nejslavnějších aut vůbec.

Technici se tenkrát inspirovali kultovním porsche, ale s výrobou vlastní repliky museli improvizovat. Běžně se při tvorbě podobných projektů používala technika z historických Volkswagenů Brouk se čtyřválcovými boxery, ale s blížícím se novým miléniem už nebyla tak snadno dostupná. Na britském trhu se však naštěstí nacházela dvojice ideálních aut z Mladé Boleslavi.

Celý tento projekt vycházel ze škodovek Rapid a Estelle, jak se v Anglii oficiálně jmenovala řada 742. Hlavním důvodem popularity těchto replik v našich končinách je právě použitá mladoboleslavská technika, protože se jen vzácně dostala do útrob zahraničních sportovních aut a tohle dokonce nese ikonický design ze Stuttgartu. S originálním Porsche 550 Spyder však není úplně identické.

Nejvýraznější okem viditelnou novinkou repliky je prodloužení zadní části za kabinou o 30 centimetrů. Na rozdíl od originálu s hliníkovou karoserií navíc Bahnam 130 Spyder, respektive Škoda 130 Spyder, disponoval levnější plastovou konstrukcí. V jednoduchém interiéru pak nechybělo vybavení palubní desky a ovladače z mladoboleslavských škodovek.

Pokud stále přemýšlíte, jakou spojitost může mít Porsche se škodovkami, je to podvozková platforma. Modely Škoda 130 a Rapid totiž mají koncepci s agregátem za kabinou, byť trochu odlišnou. Zatímco škodovky mají motor vzadu a pohon zadních kol, originální Porsche 550 Spyder disponovalo motorem uloženým uprostřed pro příznivější rozložení hmotnosti mezi přední a zadní nápravou. Banham je tedy blíže ještě slavnějšímu modelu 911 s motorem vzadu a pohonem zadních kol.

Bahnam svou repliku stavěl na různých variantách modelové řady 742. Obecně doporučoval silnější motorizace 130, 135 nebo 136, avšak podle známých informací vznikly také exempláře vycházející z výrazně obyčejnější Škody 120 LS. Žádná z uvedených variant však neměla čtyřválcový boxer jako slavnější a mnohem dražší předloha, nýbrž klasický řadový čtyřválec.

Ze škodovek jsou použity všechny důležité díly, jako jsou motor, převodovka i nápravy. Základem přestavby byla celá spodní část karoserie doplněná trubkovým rámem a světlá výška podvozku byla snížena pomocí sportovnějších pružin. Celá replika byla dostupná jako stavebnice, jakou si ti nejzručnější nadšenci mohli sestavit ve vlastní garáži.

Banham 130 Spyder zároveň nabízel jízdní dynamiku, o níž si původní škodovka mohla nechat jen zdát. Specifikace vycházející ze „stotřicítky“ měla pohotovostní hmotnost přibližně 600 kilogramů, se kterou akcelerovala z 0 na 100 km/h za necelých 10 sekund a vyvinula maximální rychlost přesahující 180 km/h. Shodou s originálním Porsche pak byla 15“ kola, vypůjčená z volkswagenů.

Britský Banham 130 Spyder tak je zajímavou připomínkou dob, kdy se malá továrna rozhodla vyrábět svou reinkarnaci jednoho z nejslavnějších sportovních aut padesátých let minulého století a potřebovala k tomu levnou techniku z Československa. Zřejmě se jedná o jediný projekt svého druhu na světě.