Peugeot 2008 (2013-2019)

Automobilka Peugeot vzala model 208, trochu přifoukla karoserii a přidala další nulu do názvu. A stal se zázrak. Přesně tak se zrodil v roce 2013 prodejně úspěšný model 2008, který se již dočkal své druhé generace.

Model 2008 je jednoduchým vozem s robustní mechanikou, má dobré jízdní vlastnosti a relativně prostornou kabinu (oproti 208 je o dvacet centimetrů delší, o deset vyšší a o pět širší). Připočteme-li k tomu o 35 mm zvýšený podvozek, máme před sebou ideální vůz, kde se nebudete vyloženě mačkat a stále s ním pohodlně zaparkujete. Zvyknout si je potřeba na dotykové ovládání většiny funkcí, malý volant, častou absenci středové loketní opěrky nebo na originálně řešenou parkovací brzdu, která díky svému tvaru zbytečně zabírá prostor mezi sedadly.

Zavazadelník s 350 litry objemu neohromí (oficiálně udávaná hodnota 410 litrů totiž započítává i prostor pod dnem kufru), v praxi většině uživatelů díky pravidelnému tvarování postačí. V případě potřeby je možné sklápět zadní sedadla v poměru 60:40.

Z motorů se vůbec nebojte benzínového litrového tříválce 1.2 VTi/PureTech s jednoduchým vstřikováním MPI. Tomu nevadí městské popojíždění ani občasné vyjížďky po dálnici. Tříválec je nejuniverzálnější volbou, spotřebu paliva uhlídáte dlouhodobě do šesti litrů. Po čtyřech letech provozu u něj vyměníte nanejvýše svíčky a po šesti letech řemen příslušenství s kladkou.

Oproti tomu přeplňovaná přímovstřiková verze PureTech Turbo dostupná od faceliftu se nehodí pro krátké popojíždění a nepředvádí se ani na dálnicích, kde nedokáže konkurovat spotřebě dieselu.

Atmosférické čtyřválce 1.4 VTi a 1.6 VTi vzniklé ze spolupráce s BMW mají složitou konstrukci a zavánějí celou řadou problémů. Obě pohonné jednotky dávají 2008 křídla, časem ale přijde okamžik, kdy se objeví jeden z mnoha problémů (úniky oleje, závady proměnného časování ventilů, vytahání rozvodového řetězu atd.). Pokud si nechcete přidělat starosti, těmto jízdně zajímavým motorům se vyhněte obloukem.

U dieselů je nutné dávat pozor na to, komu sloužily. Ve firemních flotilách totiž dokázaly nalítat spoustu kilometrů v prodloužených servisních intervalech. Čtrnáctistovka HDi je díky své jednoduchosti osvědčeným držákem. Je sice hlučnější a hrubější, ale problémy téměř nezná. Šestnáctistovku HDi hledejte v silnější verzi vybavené šestirychlostní manuální převodovkou. U ní je dynamika stejně obdivuhodná jako nízká spotřeba paliva. U variant BlueHDI je nutné kromě aditiva pro filtr FAP doplňovat také močovinu. Rizikem může být nutná výměna kompletního modulu dávkování AdBlue.

Vždy se vyhněte spojení s robotizovaným automatem (s pěti stupni byl dostupný s motorem 1.2 VTi, s šesti pak s diesely), u něhož hrozí v lepším případě desetitisícová investice do výměny ložisek. Úplně nejnovější kusy může pohánět vznětová patnáctistovka BlueHDi. Ta vznikla zkrácením zdvihu z původní šestnáctistovky. Novinkou je návrat k rozvodu DOHC, šestnáctiventilová hlava nebo přítomnost bezúdržbového částicového filtru, který vůbec poprvé v historii PSA nepoužívá aditiva. Na hodnocení spolehlivosti je ale příliš brzo.

Pokud toužíte po automatické převodovce, volte skříň EAT6. Pod tímto označením se ukrývá automat od japonského specialisty Aisin. Jedná se o planetové ústrojí s měničem momentu, což je v segmentu městských crossoverů naprosto luxusní záležitost. Nejenže hydroměničový automat při rozjezdu neškube jako dvouspojkové převodovky, on je také daleko spolehlivější volbou.

Nezapomínejte na fakt, že u tříválců PureTech se mění rozvodový řemen po deseti letech provozu nebo po 175 000 km. U dieselů je to 240 000 km. Zkrácením kilometrových proběhů na polovinu v obou případech nic nezkazíte. Naprosto stejně doporučujeme zkrátit intervaly výměně motorového oleje. Zejména u vznětových šestnáctistovek HDi a BlueHDi se rád hromadí karbon v oleji. Následkem je rychlá degradace náplně, což v důsledku snižuje mazací schopnosti. Kvůli nevhodně tvarované olejové vaně provádějte spolu s výměnou oleje také proplach (úsady se totiž nevypustí)

Peugeot 2008 disponuje pouze pohonem předních kol. Chlubí se dobře odladěným podvozkem. Jízdní vlastnosti tak převyšují zvyklosti třídy a malé lvíče jezdí jako mnohem větší vůz (samozřejmě záleží na verzi, benzínový tříválec má jiné nastavení, než nejvýkonnější diesel). Obecně však platí, že 2008 jezdí lehce, relativně tiše a nevadí jí ani rychlé změny směru. Umí být komfortním přepravníkem a v případě dieselu s 88 kW i slušným polykačem kilometrů při nízké spotřebě paliva. Co se týče podvozku, ani tady se netřeba obávat větších investicí. Je robustní, přední čepy vydrží dost a zvýšený hluk od podvozku je možné považovat za vlastnost. Nutné je počítat s rychlejším opotřebením brzdových segmentů.

Peugeot nabízel za příplatek volič jízdních režimů GripControl, který měl za úkol částečně nahradit pohon všech kol. Celé to vypadá dobře (hlavně marketingově to Peugeot uchopil skvěle), v praxi se ale nejedná o nic jiného než jakousi rozšířenou funkci stabilizačního systému. Pomocí otočného ovladače na středovém panelu vyberete jeden z celkem z pěti jízdních režimů a doufáte, že přední kola s pomocí elektroniky situaci zvládnou. Průchodnost terénem limituje světlá výška 165 milimetrů, která je jen o něco málo větší, než je tomu u klasických hatchbacků. Ostatně není se čemu divit, Peugeoty 2008 jezdí hlavně po městech a po asfaltu. A příjezdovou cestu k chalupě zvládne stejně, jako většina konkurentů.

Peugeot 2008 není jako ojetina nejlevnější, přesto ho nebudete rozmlouvat. V součtu totiž není vůbec špatným ojetým automobilem. Běžné smrtelníky zdaleka uspokojí a při volbě správné pohonné jednotky ani nezruinuje. V nabídce ojetin můžete narazit na různé edice a verze (sportovně laděná GT Line, apod.).