Ojetý Chevrolet Camaro stojí méně než Škoda Fabia. Jeho osmiválec je továrna na radost

Pro zajímavá auta není potřeba jezdit jen do Německa. Čas od času se objeví i v českých bazarech. Příkladem budiž Chevrolet Camaro v docela vzácném faceliftu z roku 2001, který byl obdařen charakterním osmiválcem z legendárního Chevroletu Corvette. Tohle může být zajímavá investice pro ty, kteří chtějí klasické auto s nenáročným servisem a nemají na něj právě velký rozpočet. Že není jen na dívání, ale i na hodně příjemné svezení, to jsme zjistili v testu ojetiny.

Camaro je spolu s Mustangem a Challengerem klasickým symbolem amerických „muscle cars“ - karoserie kupé, sezení 2+2, silný motor pod přední kapotou a spousta koní pro zadní kola, která za sebou po roztočení zanechají bílý dým. I v Česku má tahle kultura řadu obdivovatelů a ti se mohou často poohlížet po ojetině, protože k nim třeba jejich moderní inkarnace úplně nemluví. My jsme v nabídce autobazaru AAA Auto našli Chevrolet Camaro čtvrté generace z roku 2001, tedy z velmi krátkého období, kdy dostal specifický facelift. A také motor V8 od Chevroletu Corvette (o něm ale až za chvíli). K mání byl za 300 tisíc korun, s velmi lákavým nájezdem 40 tisíc kilometrů.

Camaro se nabízelo hned ve třech karosářských provedeních, tedy jako klasické kupé, kabriolet a kompromis v podobě targy. Tu testujeme my. Dva střešní panely lze snadno odejmout a pak schovat do určeného prostoru v kufru, který je překvapivě hluboký. S tímhle autem se dá pohodlně vyrazit na dovolenou ve dvou. Výhoda targy je, že si užijete zvuk osmiválce i nebe nad hlavou, ale účes vám tolik nerozhodí a s nasazenou střechou nabídne obdobný komfort jako kupé. To, jak se komu auto líbí, necháme na posouzení čtenáře. Za nás tohle auto prostě vždy bude vypadat nejlépe na domácí půdě v USA, kde v řadě států nemusí mít přední poznávací značku, což mu dodá pořádně drsný úsměv.

Interiér je cestou do minulosti, a už v době svého vzniku byl trochu pozadu za Evropou. Velká tlačítka různých tvarů, volant s tlustým hranatým středem nebo velké sedačky s pruhovaně prošívanou kůží jsou pořádné retro. Ale zase jsou měkké a hodně pohodlné, sic bez bočního vedení. Výbava je na danou dobu vynikající, sedadla lze nastavit elektricky, máme tu klimatizaci, elektrická okna, slušné stereo i tempomat. Naopak palubní počítač tu nenajdete.

Kabina je v uspořádání 2+2, tedy zadní sedadla je dobré brát spíš jako nouzová nebo pro dítě. Vpředu je ale hodně místa, jen nás trochu překvapilo, že sezení za volantem není příliš sportovní. Ano, sedí se nízko, ale palubní deska je také nízká a volant směřuje pod úhlem vzhůru. Tohle ale není závodní náčiní, tedy pokud nechcete vůz třeba upravit a vyrazit na nějaký ten „drag race“. Obzvlášť teď si užijete spíš víkendovou spanilou jízdu než nějakou divočinu. I když...

Běžným motorem pro čtvrtou generaci Chevroletu Camaro byl benzinový šestiválec spojený v základu s manuální převodovkou. Od roku 1998 ale přibyla velmi zajímavá možnost – hliníkový V8 (LS1) s objemem 5,7 litru, který přišel z legendárního Chevroletu Corvette generace C5. Označení testovaného vozu Z28 LS1 dává jasně na srozuměnou, že ho máme pod přední kapotou. Otočení klíčkem vyvolá malé zahřmění, pak se ale jednotka mírně uklidní a už si jen bublá. Ani při jízdě to s řevem nepřehání, jeden by řekl, že by to chtělo namontovat nějaké pořádné výfuky. Pak ale sešlápnete plynový pedál a bublání se změní v ten klasický charakterní ryk, který tak dobře znáte třeba z amerických filmů. A Camaro vystřelí kupředu.

Atmosférický motor posílá na zadní kola 227 kW, tedy 309 koní a Camaro by díky tomu mělo zvládnout stovku za nějakých šest sekund. To nejsou žádné oslnivé parametry, jenže tabulka vám neřekne, s jakou vervou velký osmiválec svou sílu rozdává. Zvuk zkrátka hraje důležitou roli, stejně tak jeho reakce na plynový pedál. V testovaném autě byla automatická převodovka, která odebírá něco na ostrosti a auto trochu brzdí, ale stále bylo proč se usmívat. Má jen čtyři stupně, takže tak často neřadí a nechává motor krásně prolétnout po jeho širokém otáčkovém spektru. A i když nálepka na motoru posílá ekonomickou jízdu do oněch míst (podívejte se v galerii), není se v realitě čeho bát. Palubní počítač tu sice není, ale podle natankovaného benzinu odhadujeme spotřebu při běžném cestování na nějakých 13 litrů na 100 km. To je u hračky na víkendy v pořádku.

„Hezky to jede rovně, ale v první zatáčce se to vyvalí ven.“ To je pověst, kterou mají americké sporťáky v Evropě. Zkoušený Chevrolet Camaro, který je poslední verzí stojící na klasické platformě F-body, ale rozhodně takový není. Jasně, je to ta „plečka“ s tuhou zadní nápravou. Ale jak je tedy možné, že v zatáčkách funguje tak dobře? Podovzek je tuhý, náklony nejsou velké a vůz je pocitově stabilní. Velmi dobře vede stopu i díky řízení, které má jen velmi mírný posilovača je komunikativní. Navíc strmost je tu pořádná – stačí mírně naznačit směr a Camaro se tam vrhne. Pak už je jen potřeba naučit se trasu plynového pedálu, aby člověk správně v zatáčce sešlápnul. Kick-down znamená zatnutí mechanického samosvoru na zadní nápravě a začátek pořádného driftu. Jemnější přidání ale odlehčí řízení, vytáhne vůz ven a přinese ten uspokojivý pocit z rychlé jízdy zatáčkami v autě s pohonem zadních kol. Upřímně, takový jízdní projev jsme od skoro čtvrt století starého amerického kupé nečekali.

Motor LS1 je pro Camaro nejlepší a také nejvyhledávanější volbou. Jde o jednotku, která je přímo proslulá svou bytelností a spolehlivostí. Těží totiž ze své jednoduchosti. Tak například slabší osmiválcové motory LT1 v tomto Camaru využívají systém zapalování Optispark, který má problémy s vlhkostí a tedy v průběhu času selhává. Jednotka LS1 ale naštěstí nic takového nemá, naopak u ní najdete normální vstřikování a rozvody řešené řetězem.

Verze po faceliftu navíc přinesla i další výhody, jako je například hnací hřídel. Ta byla původně ocelová (tedy rezla), později se ale přešlo na lepší hliníkovou. Větší nepříjemností mohou být tlumiče, které se časem vyklepou a do vozu se tak přenáší otřesy, rány a auto nepůsobí jistě. Záleží na tom, jak se k vozu choval předchozí majitel. Ostatně, u takového auta je právě předchozí vlastnictví klíčové, určitě bychom si dali pozor na nejrůznější úpravy, které by vám mohly znepříjemnit život.

Než si takto starý Chevrolet Camaro s nadšením pořídíte, určitě si zajistěte svého specialistu na americké vozy a poptejte se ho na možnosti dílů. I když s nimi nebývá v zásadě problém a často jsou levnější než na evropské modely. Mohlo by se ale stát, že narazíte třeba na vzácnější části, což mohou být některé karosářské díly, světla a podobně. Rozhodně ale platí, že když budete vybírat Camaro čtvrté generace, jděte do faceliftu s motorem LS1.

Na takto staré sportovní auto se už není možné dívat optikou klasických bazarovek. Tohle je vůz pro zábavu a pro někoho, komu bude dělat radost se o něj starat. Proto bude i výběru vozu věnovat výrazně víc času a pečlivě si projde veškerou dokumentaci. Tak například kolega novinář, který měl auto po nás, navíc zjistil, že u testovaného vozu došlo k výměně panelu tachometru a ve skutečnosti má zřejmě najeto nikoliv 40, ale asi 80 tisíc kilometrů. I to je ale velmi dobrá hodnota a vůz tomu odpovídal svým solidním stavem. I tak pořád platí, že Chevrolet Camaro s klasickým osmiválcem LS1 patří k asi nejjistějším volbám, pokud chcete vstoupit do světa amerických „muscle cars“.

Redakce děkuje za zapůjčení vozu společnosti AAA Auto.