Nový hybrid pod kapotou
Nejdůležitější novinkou je samozřejmě pátá generace hybridního systému, který nadále používá benzinové motory s objemem 1,8 a 2,0 litru. Došlo však k celé řadě drobných nebo i větších změn, jako je nová řídící jednotka, upravené chlazení nebo o 15 procent lehčí převodovka. Inženýři dokonce nasadili olej s nižší viskozitou. To vše přispělo k tomu, že se podařilo snížit spotřebu a tudíž emise při zvýšení výkonu (podrobnější popis nového hybridu najdete v článku vedle tohoto textu).
Jedna-osmička má nyní výkon 140, dvoulitr 194 koní při obdobné spotřebě 4,4 litru benzinu na 100 km. Velmi si jednotlivé motory polepšily dynamicky, když nyní nabízí zrychlení 9,4, resp. 7,7 sekundy na 100 km/h. V Toyotě navíc kalibrovali reakce pohonu na plynový pedál, aby vůz působil dynamičtěji. Po předání klíčků jsme tedy byli hodně zvědaví.
První, čeho jsme si všimli, byl fakt, že systém vydržel jet delší dobu v čistě elektrickém režimu. Akumulátor je nyní o 14 procent lehčí, ale jeho výkon o stejná procenta stoupl. Elektromotor se tedy do práce zapojuje častěji a to i ve vysokých rychlostech. Toyota schválně neudává, kolik by mělo auto s plnou baterií čistě elektricky ujet, vyšlo by totiž jen pár kilometrů. Jenže situací, kdy je možné motor vypnout, je mnoho. Stačí sundat nohu z plynu a odpojí se v podstatě pokaždé, pokud právě nejste po startu a nevyhříváte interiér. S plynovým pedálem už není navíc potřeba pracovat tak jemně, i při rozumné akceleraci a plné baterii výkon elektromotoru stačí. Minimálně u námi zkoušeného dvoulitru.
Auto je samozřejmě příjemně tiché, pátá generace má mít ale lepší reakce na přidání plynu. Je pravda, že většinu času zněl motor celkem rozumně, variátor je ale pořád znát. Pokud potřebujete prudce předjet, najíždíte na dálnici nebo kvaltujete od mýtné brány, jednotka vystřelí do vysokých otáček a tam zůstává zaseknutá do té doby, než sundáte nohu z plynu. Záleží tedy na vás, zda se do takových situací budete dostávat častěji. Pokud ne, spojení s bezstupňovou převodovkou vám vadit nebude.
Corolla nás ale opravdu potěšila (hlavně v dvoulitru) svými reakcemi. Konečně je znát, že elektromotor pomáhá. Při přidání plynu v nízkých rychlostech cítíte jasné elektrické popostrčení, ve vyšších už méně, ale pořád tam je. To, co Japonci proklamují, se opravdu povedlo. Takže se dá jednoduše prohlásit, že dvanáctá Corolla po faceliftu jezdí lépe než před ním.
Kromě kombi Touring Sports jsme měli možnost projet i hatcback, a to na stejné asi 150kilometrové trase. V jednom případě jsme jeli s využívání dynamiky vozu, v tom druhém jsme cestovali zcela klidně. Test dvoulitru jsme končili s 6,1 litry benzinu na 100 km, jedna-osmička si při klidném zacházení řekla o 5,2 litru. To je velmi dobrý výsledek a věříme, že při běžném používání na českých silnicích nebude ani u jednoho vozu těžké dosáhnout spotřeby i pod pět litrů.