Šestiválec sice nemá pořádný otáčkoměr, ale jezdí skvěle. Nové Audi A6 dotahuje elektromobily tichem

Audi v posledních měsících uvádí spoustu zásadních novinek a jednou z nich se stala i nová generace manažerského modelu A6, který přijel na svět se dvěma různými architekturami. Novinku si totiž můžete koupit s tradičními spalovacími motory, nebo můžete sáhnout po modelech e-tron s moderním čistě elektrickým pohonem. Začátkem tohoto týdne jsme na palubě elektromobilu vyrazili do Ingolstadtu, domova značky, abychom se svezli oběma typy limuzíny a zjistili, že ani s jedním nesáhnete vedle.

Dnes se však elektromobilu moc do hloubky věnovat nebudeme, protože hlavním aktérem prvních novinářských jízd se stala limuzína A6 s elegantním designem i benzinovým šestiválcem pod kapotou. Na první pohled je sice blízká elektrickému Sportbacku, ale na rozdíl od něj se nepodobá populárním čtyřdveřovým kupé. S klasickou tříprostorovou karoserií je to normální velký sedan s výraznější zádí.

V Audi se navíc nevydali stejnou cestou jako v Mnichově, kde spalovací řadu 5 i elektromobil i5 vyvinuli na stejné architektuře, ale oddělili je od sebe. Zatímco dříve uvedený elektromobil zakládá na nejmodernější „placce“ PPE (Premium Platform Electric), spalovací „A-šestky“ vycházejí z PPC (Premium Platform Combustion). Technicky se liší i jinak navrženým zavěšením kol, aby u elektromobilu nešel ráz při dopravní nehodě až do akumulátoru a zbytečně nepoškodil drahou techniku.

Pro první jízdu se mi nejnovější limuzína Audi A6 dostala do rukou v relativně diskrétním šedém odstínu Daytona, který maskuje a pohlcuje většinu specifických designových rysů spalovacích variant. Pomáhá splynout opticky delšímu zadnímu převisu i tomu nejdůležitějšímu prvku - klasické masce chladiče. Elektromobil má aerodynamičtější masku s menšími otvory i jinak tvarované Matrix LED přední světlomety a OLED zadní světla s volitelnou grafikou.

Audi A6 se nese v duchu toho, co jsme poprvé viděli už u menšího sourozence A5. S novou platformou se v kabině objevuje i nová architektura palubní desky s propojeným digitálním přístrojovým štítem a centrální dotykovou obrazovkou infotainmentu MMI. Novinkou platforem PPC i PPE je zároveň i třetí zábavní displej před spolujezdcem. Ten není ve standardní výbavě a je součástí volitelného paketu Tech pro.

Celkově se interiér spalovací A6 nijak neliší od elektromobilu A6 e-tron a největší specifika vytvářejí prvky spojené právě s pohonem. V šestiválcové limuzíně je to i otáčkoměr, s nímž mám bohužel problém už od prvního svezení s menší A5. Ten buď můžete mít vertikálně, nebo horizontálně, s nímž musíte sledovat dvě zrcadlící se stupnice. Klasické kruhové budíky, klidně v digitálním zobrazení, tu ale nenajdete.

Neustále to na mě působí, jako by se někdo za každou cenu snažil vymyslet něco speciálního, aby vystoupil z davu. Co na tom, že to bylo až zbytečné. Už se ale naštěstí začíná mluvit o tom, že by Audi s nějakou aktualizací upravilo možnosti nastavení a vyslechlo volání zákazníků po normálních přístrojích, protože údajně nejsem sám, komu to vadí. Naopak mi nijak nevadí dotykové ovládání zpětných zrcátek na dveřích, zakomponované k ovládání oken, ač je to ve světě vnímáno jako kontroverze.

Celkově je interiér příjemným a pohodlným místem na dlouhé cestování. Je prostorný a současně i skvěle odhlučněný. Teď budu trochu předbíhat, ale při normální jízdě jsem sotva postřehl, že pod kapotou běží spalovací motor. Elektromobil je pochopitelně tišší a kultivovanější, ale spalovací A6 za ním moc neztrácí. V testovaném autě se sportovní výbavou S line pak nechybí ani luxusní prvky, jako je kvalitní audio Bang & Olufsen s 3D zvukem.

Pochvalu si přitom Audi zaslouží i za to, že ponechalo intuitivní ovládání asistentů. Pomocníka pro jízdu v pruhu můžete stále vypínat podržením tlačítka na levé páčce směrovek a omezení „eurohlásiče“ Intelligent Speed Assistance (ISA), pípajícího při překročení aktuální povolené rychlosti, si můžete nastavit na přizpůsobitelné tlačítko s hvězdičkou na volantu.

Audi A6 se v Česku aktuálně prodává s benzinovým, naftovým i plug-in hybridním pohonem a při prvním testování v Německu se mi dostalo do rukou s tím nejlepším a nejsilnějším motorem. Vrcholem nabídky je přeplňovaný třílitrový zážehový šestiválec s mild-hybridní elektrifikací MHEV plus. Vyvine maximální výkon 270 kW (367 k) a má solidních 550 newtonmetrů v kombinaci se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou S tronic a pohonem všech kol quattro.

Stiskněte startovací tlačítko a dost možná se nic nestane. Nejmodernější mild-hybrid se totiž umí pohybovat i čistě na elektřinu, což využijete třeba při bezemisním parkování a cizí mu není ani krokování v kolonách nebo plachtění se zhasnutým motorem. Elektrifikace navíc zpříjemňuje i reakci na plyn, protože eliminuje otravnou emisní prodlevu, zbytečně zdržující při začátku předjíždění nebo akceleraci ze zatáčky.

Nikoho ani nemusí mrzet, že už žijeme v časech, kdy v takových autech nejde vypnout stop-start. Zhasínání a opětovné startování šestiválce se děje bleskurychle a bez zaváhání, takže i když šlápnete plný plyn u spícího motoru, rázem je zpátky v plné síle. A ta nejsilnější spalovací A6 rozhodně nechybí, protože zvládá sprint z 0 na 100 km/h za 4,7 sekundy a dálnice umí požírat tempem až 250 km/h.

Během prvních jízd jsem však na dálnici nezavítal a místo toho se s tímhle relativně velkým manažerským sedanem vydal na nedaleké okresky za Ingolstadtem. A chvílemi jsem pochyboval, že sedím v A6, protože mi zpoza volantu přišla tak nějak menší. Zatáčkami se prokousávala s absolutní lehkostí a kruhové objezdy v přilehlých městečkách uměla pocitově zmenšit na poloviční, protože testovaný kousek disponoval i řízením všech kol a sportovním diferenciálem.

Šestiválec se při normální jízdě udržuje kolem dvou tisíc otáček za minutu, a když se na to nesoustředíte, ani si nemusíte všimnout, že přeřadil. Převodovka mění rychlosti oběma směry bez váhání a sebemenších záškubů, takže jízda působí, jako byste jeli s hydrodynamickým měničem. Když se však rozhodnete manuálně řadit pádly pod volantem, je schopna reagovat mnohem rychleji.

Audi A6 obecně sedí plynulá jízda, ale pokud chcete, umí za to pořádně vzít. S plynem se nenechává přemlouvat k rychlejšímu tempu a razantně zabírá. Ve vyšších otáčkách se začne projevovat výraznějším řevem, ale stále si zachovává pověstnou sametovost šestiváclů. Díky intenzivnější dynamice navíc dáte příplatkovému adaptivnímu vzduchovému podvozku větší potenciál na to, aby pracoval s koly pod pohybující se karoserií. Šestiválcová A6 se tak nese krajinou a požírá nerovnosti pod sebou, a to i na velkých 21“ kolech, aniž by z vás vytřásla duši a byla tvrdá.

Jestli si Audi A6 máte koupit jako limuzínu, nebo kombi Avant, to vám bohužel nepovím, protože je to čistě subjektivní. U sedanu je to ale tříprostorová karoserie, díky níž může nabídnout lepší odhlučnění od zadních kol i větší torzní tuhost, jakou ocení hlavně řidiči se zájmem o řízení. A jestli má být spalovací, nebo na baterky? Už jsem řídil obě a ani s jedním neuděláte chybu – opět je to pouze o preferencích.

Nové Audi A6 se u nás přitom prodává se základní cenou od 1 649 900 korun za základní vznětovou motorizaci TDI quattro o 150 kW (204 k). Testovaný nejsilnější šestiválec s obchodním označením TFSI quattro se pak prodává za 1 878 900 korun a věřte, že v konfigurátoru můžete nechat další desítky až stovky tisíc za volitelnou výbavu.