Řídil jsem auto, ze kterého nebylo vidět ven. A díky chytré helmě při tom nenaboural

Sednout si do auta, které má totálně zakrytá všechna skla tak, aby nepropouštěla dovnitř byť jen minimální náznak světla, je hodně zvláštní pocit. Ale mnohem zvláštnější je pak s ním vyrazit do poměrně těžkého terénu na okraji Prahy. Povedlo se mi to, a i když jsem chvílemi jel jako žáček v autoškole, projel jsem celou trať bez jediného škrábnutí karoserie. Pomohla mi v tom velmi zajímavá technologie, za kterou stojí inženýři z Brna. Díky ní jsem totiž nebyl tak úplně slepý. A řadu věcí viděl lépe než v běžném autě.

Abych mohl s testovacím Jeepem Wrangler vyrazit na trať, musel jsem si na hlavu nasadit speciální helmu. Je součástí technologie nazvané H360 System a za jejím vývojem stojí lidé z brněnského Honeywellu. Právě v moravské metropoli sídlí jedno z největších výzkumných a vývojových středisek této americké společnosti, která má více než stoletou historii a patří mezi největší světové hráče v oboru.

Další nedílnou součástí je sada kamer, kterými je Jeep obložený. Najdete je na nárazníku, nad čelním sklem, na bocích nebo vzadu. Ty společně dokáží vytvořit 360stupňový obraz velmi podobný tomu, který známe u moderních parkovacích systémů v osobních vozech. Je tu ale jeden zásadní rozdíl. Obraz z kamer se pak neposílá na obrazovku, nýbrž přímo do helmy, kterou mám na hlavě.

Ta je vybavena průhledovým displejem s vloženou realitou, který má rozlišení 720p. Snímače na helmě monitorují pohyb mou hlavou a podle toho vědí, jakým směrem se dívám a který záběr z 360stupňových kamer mi mají ukázat. Ve výsledku tak vlastně vidím ven. Ale navíc k tomu mám ještě možnost výběru specifických zobrazení (třeba pohled „nad“ nebo couvací kamera) plus virtuální kompas, kdy kolem sebe vidím přesně směr, jakým jedu či jakým se dívám.

Vyrážíme do terénu, poslepu řadím D a rozjíždím se. A hned mám poněkud smíšené pocity. Na jednu stranu mám zcela volný výhled kolem dokola, na stranu druhou ale trochu přicházím o ten důležitý pocit, kdy řidič ví, jak přesně je velké jeho auto. Při prvním cestě mezi křovím mám tak trochu obavy, abych se vešel. Naštěstí jsou k dispozici i jakési virtuální vodící čáry, které mi říkají, jak široké mé auto na cestě je.

Přenos obrazu je živý, není tedy problém se zpožděním. Zdá se mi ale, že by to chtělo trochu větší kontrast. Přece jen se ale dívám na průhledový, nikoliv standardní displej. Pohled ven je ale přece jen trochu jiný. Kamera je totiž umístěna na horní hraně čelního skla, takže se na cestu před sebou dívám z trochu jiné perspektivy. Zdá se být tedy trochu menší a sklon sjezdu trochu menší, než ve skutečnosti je. Je mi ale jasné, že kdybych ve voze strávil víc než pět minut, určitě bych si na to za chvíli zvykl. Po první jízdě bych si ale rozhodně třeba na silnici vyjet netroufl.

Tohle ale ani není zamýšlené použití systému H360, jde jen o ukázku jeho schopností. Ve skutečnosti má pomoci hlavně vojákům, kteří ho využijí jako chytrý průhledový displej třeba při řízení tanku. Z něj toho opravdu moc nevidíte a právě taková helma by mohla jeho řidiči pomoci s lepší orientací v terénu a přinést mu tak zásadní výhodu na bojišti. H360 se ale dá nasadit prakticky do jakéhokoliv vozidla, stačí mít možnost k montáži kamer a dostatek prostoru pro výpočetní techniku, která systém řídí.

„Jde o zásadní posun v situačním vnímání. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost, rychlost rozhodování i orientaci v terénu, ať už sedíte v bojovém vozidle nebo například těžebním stroji či nákladním automobilu,“ vysvětluje novinářům Josef Valíček, Engineering Manager z Honeywellu v Brně.

Technologie podle něj plně respektuje fyziologii lidského oka i mozku, díky čemuž nedochází k bolestem hlavy, ani k nevolnosti kvůli zpoždění obrazu. „Na rozdíl od některých jiných systémů, které například využívají piloti a mohou je na hlavě mít sotva pár minut, je naše helma poměrně lehká. Řidič s ní vydrží jet bez únavy i hodiny, což jsme ostatně testovali,“ dodává Valíček.

Testovací Jeep Wrangler s nainstalovaným systémem H360 je jedním ze dvou testovacích vozidel, které na světě existují. Další najdete v USA. I to dokládá důležitost brněnského centra. A i když původní verze systému vznikla ve Spojených státech, brněnské centrum hraje zásadní roli v jeho dalším vývoji. Právě zdejší inženýři pracují na modifikacích pro použití v pozemních vozidlech a jsou hlavními integrátory pro zákazníky z celého regionu.

Pokud byste ale chtěli vědět, kdo si takový systém objednal a na kolik vlastně přijde, máte smůlu. Tady jsme už v oblasti obrany a takové informace jsou z taktického hlediska tajné. Alespoň jsme se od českých zástupců Honeywellu dozvěděli, že jejich zařízení stojí v řádech milionů korun. A že zatím nebylo nasazeno na žádném světovém bojišti. To by se ale v nejbližší budoucnosti mohlo změnit.