Česká značka Škoda v minulých dekádách vyvinula celou řadu různých prototypů, z nichž velká část však upadla v zapomnění. Největší tuzemská automobilka v minulosti experimentovala s inovativním Wankelovým motorem, spolupracovala na testování unikátního sportovního roadsteru s motorem vzadu nebo se podílela na vzniku slovenského projektu nového užitkového modelu.
Zavzpomínali jsme na pět málo známých prototypů od Škodovky a představujeme vám je v našem přehledu pěti historických počinů, jaké by každý fanoušek škodovek měl znát.
Když Felix Wankel v padesátých letech přišel s revoluční konstrukcí rotačního motoru, na několik let změnil automobilový svět. Výrobci po celém světě experimentovali s novou jednodušší koncepcí spalovacího motoru s menším počtem komponentů a zaujal je nejen potenciální vysoký litrový výkon, zvláště ve srovnání s tehdejšími klasickými pístovými motory, ale také kompaktní rozměry. Řev wankelu byl hudbou budoucnosti.
Jen málokdo si však dnes vzpomene, že s Wankelovým motorem na začátku šedesátých let experimentoval i československý Ústav pro výzkum motorových vozidel, zkráceně ÚVMV, a úplně první návrh československého wankelu nakreslil konstruktér Václav Stoupal. V Mladé Boleslavi tenkrát připravovali novou výrobní linku pro novou Škodu 1000 MB, která se v polovině šedesátých let stala platformou pro testování motoru.
Wankelová Škoda 1000 MB s jedním rotorem o přibližně 40 koních byla o trochu dynamičtější než výchozí verze s pístovým spalovacím motorem, ale nakonec se nikdy neobjevila v sériové výrobě. Jediný pojízdný prototyp Škody MB Wankel byl později zničen a aktuálně se ve vlastnictví mladoboleslavské automobilky nachází jen jeden z deseti vyrobených motorů.
Populární „embéčko“ se v šedesátých letech stalo technickým základem pro celou řadu různých škodováckých prototypů. Jedním z těch vůbec nejzajímavějších byla Škoda Winnetou. Tenhle počin nevyvinula sama mladoboleslavská automobilka, ale byl projektem švýcarského importéra škodovek A. P. Glättli z Dietlikonu u Curychu, který jej představil v březnu 1967 na Ženevském autosalonu.
Už v dubnu byl přesunut do Československa k továrnímu testování s vyhlídkou na budoucí sériovou produkci a prodej v západní Evropě. Velkým lákadlem měla být i atraktivní cena 7900 franků, s níž Škoda Winnetou měla být levnější než konkurenční vozy. S koncepcí „vše vzadu“ by tento roadster s československým původem mohl soupeřit i s úspěšným Porsche 911, ale nakonec nedostal šanci.
Českoslovenští inženýři při testování zjistili, že má špatně řešenou konstrukci s ocelovým rámem, laminátovou karoserií a plátěnou střechou, zakládající na kupé Škoda 1000 MBX. Dveře se občas špatně zavíraly, z vozu několikrát upadl tlumič výfuku, nedosahoval uváděné maximální rychlosti 160 km/h a ani nebyl stabilní a celkově bezpečný. V šedesátých letech tak údajně vznikl jeden jediný kus. Dnes by měl být v rukou neznámého sběratele z Nizozemska.
Škoda v minulých dekádách vyráběla osobní i užitkové automobily pomáhající malým i velkým podnikatelům. Začátkem osmdesátých let se Bratislavské automobilové závody (BAZ) rozhodly navázat na už historickou Škodu 1202 a začaly pracovat na vývoji nového modelu Furgonet. Ten zakládal na klasickém sedanu Škoda 105/120 z populární modelové řady 742.
S výchozí škodovkou měl Furgonet společnou celou přední část až po B-sloupek, ale podlaha karoserie byla prodloužena o 350 milimetrů v prostoru rozvoru náprav. Zadní část kabiny osobního vozu nahradila nová skříňová nástavba, jejíž tvar se snaží navázat na designové rysy původního modelu, ale necháme na vašem osobním vkusu, jestli se vám bude líbit, nebo ne.
Skříňová část měla vnitřní objem zhruba 3 kubické metry a s vnitřní délkou 2000 milimetrů a šířkou 1200 milimetrů umožňovala naložení i rozměrnějšího nákladu. I s velkým nákladovým prostorem si však Furgonet zachoval tradiční motor vzadu, což znamenalo i jeho největší problém – chlazení motoru nevyhovovalo nárokům československých norem ČSN. Ty dokázal splnit jediný z celkem čtyř vyrobených prototypů z let 1982 až 1983.
Úspěch amerického Jeepu Willys ve druhé světové válce inspiroval výrobce aut z různých zemí, aby vyvinuli vlastní univerzální vojenský speciál do terénu. Willysem se inspiroval i legendární Land Rover Defender nebo vůbec první Toyota Land Cruiser a jeho obdobu najdeme i v československém automobilovém průmyslu. Začátkem padesátých let u nás začal vznikat projekt Škoda 973, lidově známý také jako „Babeta“.
Babeta začala vznikat v mladoboleslavských automobilových závodech v roce 1951, o dva roky dříve než slavnější sovětský GAZ 69, a vyráběla se až do roku 1956, ale během těchto pěti let vyjelo z tovární haly jen necelých čtyřicet kusů. Škodovácký vojenský džíp se vyráběl ve třech karosářských verzích – čtyřmístné otevřené, čtyřdveřové a prodloužené dvoudveřové jako radiovůz.
Na velkou sériovou výrobu nakonec nikdy nedošlo, protože se armády Varšavské smlouvy domluvily na unifikaci výzbroje. Škoda 973 byla vybavena atmosférickým čtyřválcem, čtyřstupňovou převodovkou, pohonem všech kol a uzávěrkou diferenciálu.
Původní Škoda Superb loni oslavila významné devadesáté výročí od chvíle, kdy přijela na svět s inovativním páteřovým podvozkem, nahrazujícím dřívější žebřinový rám. V prvním polovině třicátých let se spolu s uložením řadového šestiválce s gumových silentblocích jednalo o obrovský techický pokrok a standardně se tato luxusní limuzína vyráběla v základní verzi se čtyřmi okny a prodloužené variantě se šesti okny.
Produkce nejluxusnější škodovky předválečných let probíhala kompletně v Československu a tenhle vůz pocházel z doby, kdy vás automobilky ještě nechali vybrat vašeho oblíbeného karosáře, aby vůz oblékl. I díky tomu vzniklo několik exkluzivních Superbů a jedním z nich je i tento dvoudveřový „Tudor“. Bohužel o něm nevíme moc bližších informací, ale vznikl v roce 1937 a pomyslné šaty mu ušila karosárna Sodomka z Vysokého Mýta.
