Čas běží a běží i s Enyaqem, prvním sériově vyráběným elektroautem mladoboleslavské automobilky. Na trhu je od roku 2021 a když teď přichází jeho facelitftovaná podoba, můžeme si lehce zabilancovat a podívat se, jak se modelu dosud dařilo.
Vedení automobilky během prezentace na Lipně pyšně odhalilo, že za celou dobu existence došlo na víc než 270 tisíc objednávek, z toho přes 40 tisíc bylo v Evropě. Od faceliftované verze klasické varianty i elegantnější verze Coupé se nejspíš bude očekávat ještě víc.
Výhodou Enyaqu je jeho vzhled. Málokteré obyčejné elektroauto totiž vypadá takhle dobře, hlavně celá generace Volkswagenu ID musí závidět. A nemyslím si, že tohle je čistě jen můj subjektivní názor. Faceliftovaný model využívá designový jazyk Modern Solid, díky kterému mizí tradiční škodovácký vzhled a přichází ten moderní.
Nutno říct, že auto s úpravami působí o hodně sportovněji. Velká světla nahradila menší, denní svícení má animovanou funkci při příchodu a odchodu a hodně práce zastanou horizontálně dělené Matrix-LED světlomety s 36 segmenty. Novinkou je také přepracovaný přední nárazník a spodní mřížka s aerodynamicky optimalizovaným žebrováním. Laicky shrnuto, Enyaq se teď víc mračí a vypadá výrazně atletičtěji.
Novinky ale zdaleka nemají jen estetické hledisko, důležitá je samozřejmě hlavně aerodynamika. Nový Enyaq Coupé se například chlubí součinitelem odporu vzduchu Cx 0,225 a je nejaerodynamičtější škodovkou současnosti, což u elektroauta může výrazněji promluvit do spotřeby. Na mnoha detailech (optimalizované spoilery, maska co přechází do nárazníku, kola umožňující lepší proudění vzduchu) se tady hodně zamakalo, pro oko běžného jedince jsou přitom takřka nepostřehnutelné.
Na rozdíl od nových barevných kombinací v čele s metalickou zelenou s názvem Olibo. Stačí ji dobře nakombinovat s vyladěnými prahy a dobře zvolenými elektrony a máte auto s prémiovým vzhledem. Jak málo vlastně stačí.
Enyaq stejně jako mnoho moderních vozidel nabízí plno zajímavých technických vychytávek, které se snaží méně zatěžovat planetu. Příkladem je tu třeba obousměrné nabíjení, které auto ve spojení se správným DC wallboxem umožňuje. Trakční baterie vozu rázem začne sloužit jako další zdroj energie a dá se použít k napájení domácnosti technologií zvanou V2H (Vehicle-to-Home).
Ačkoliv to, tedy dle mého názoru, zhruba tak 95% majitelů Enyaqu nikdy nevyužije, je to zajímavý systém, který může člověku připadat úsměvný, ale jen do té doby, než zjistí, že baterie má dostatek energie na napájení průměrné domácnosti na několik dní. Škoda, že pro tuto užitečnou funkci zatím v Česku neexistuje legislativa, která by ji umožňovala.
Interiér se nijak výrazně nezměnil, zůstal přehledný, vzdušný a minimalistický s mnoha odkládacími prostory. Akorát se v něm dá najít ještě více ekologických materiálů. Já jsem během prvních jízd trávil většinu času v interiéru Eco Suite s hnědou kůží. Byla velmi slušivá. Prosklená střecha zase celé auto skvěle prosvětlila.
Z pozice řidiče jsem pak registroval především nové logo značky Škoda na volantu a přepracovaný infotainment, který byl u předchozí verze menší slabinou. Ten aktuální je rychlejší a přehlednější. I díky základním věcem, které známe například z Octavie. Řeč je třeba o horní liště, která obsahuje zkratky ke klíčovým funkcím. I díky tomu je ovládání ještě intuitivnější.
Moderní řidič si užije více pokročilejších asistenčních systémů. Třeba zlepšené hlídání mrtvého úhlu, které zahrnuje varování při vystupování a nastupování. To jsem si hned zkusil a funguje velmi dobře. Na druhou stranu adaptivní vedení v jízdním pruhu, které pomáhá řidiči zůstat v pruhu díky jemným zásahům do řízení, by ještě potřebovalo lehce dopilovat.
Čím se nový Enyaq hodně chlubí, je systém Travel assist 2.6, který výrazně optimalizuje jízdu. Dokáže sesbírat data jiných koncernových vozů z okolí, anonymně je odeslat na server Škoda, odkud si je váš vůz stáhne a dopředu se umí připravit na to, co ho na silnici čeká.
A nové funkce má také mobilní aplikace MyŠkoda, ta nabízí podrobnější informace o stavu vozu a věrnostní program umožňuje získávat body za plnění různých druhů výzev. Čtyřicátníci se musí při sledování těchto věcí nejspíš nejistě usmívat, sám si neumím představit, že si třeba se svým otcem posílám digitální odznaky a oba sledujeme na mobilním telefonu, jak se nám během jízdy dařilo, ale i tohle patří k budoucnosti řízení. Mít podobné možnosti. A jinou věkovou kategorii to jistě osloví.
Enyaq je k dispozici ve verzích 60 a 85 s jedním elektromotorem a pohonem zadních kol či 85x s dalším elektromotorem a pohonem všech kol. Systémový výkon aut je mezi 150kW a 210 kW. Do srovnání jsme vybrali konkurenční elektromobily Volkswagen a Ford.
Škoda u faceliftované verze slibuje díky vylepšené aerodynamice hlavně nižší spotřebu a díky ní prodloužený dojezd. To mě samozřejmě zajímalo během krátkého seznamování úplně nejvíc. Enyaq jsme si přebírali přímo na Letišti Václava Havla a čekala nás pražská zácpa, dálnice a následně prázdné a klikaté jihočeské silničky. Bylo tedy dost prostoru na to, si verzi 85 pořádně vyzkoušet.
V základních parametrech se Enyaq naštěstí vůbec nezměnil. A nemluvím o tom, že sešlápnutí plynu znamená pružný start a bleskový rozjezd. Klidně i s lehkým otočením volantu, auto si totiž dává velký pozor na možnou ztrátu trakce. Mluvím hlavně o pohodlí a řidičském pocitu.
Auto je stále extrémně příjemné, podvozek je špičkově naladěný a kabina velmi dobře odhlučněná. Aerodynamická práce je poznat hlavně ve vyšších rychlostech, šum obtékajícího vzduchu je chvílemi až hypnotizující. Navíc se mi zdálo, že auto také ještě lépe plachtí. Enyaq jsem rozhodně během cesty nešetřil, dálnici projel stotřicítkou, s vyhřívanou sedačkou a puštěnou klimatizací.
Na okresce to zase byla jízda ve stylu brzda-plyn, zkrátka jsem dělal všechno proto, abych auto obral o co největší množství energie. Výsledkem byla průměrná spotřeba 23 kWh, která mi vážně v rámci stylu jízdy udělala radost. Protože pokud je tohle to nejhorší, co Enyaq dovede, není to vůbec zlé.
Také proto, že Škoda slibuje zvýšený dojezd, u verze Coupé dokonce až na 590 kilometrů. A ještě jedna klíčová statistika, takových "z 0 na 100" u elektroaut, tedy nabíjení z 10% na 80%. To díky nabíjecímu výkonu 175 kW auto zvládne za 28 minut.
Enyaq je pro mě takovým vozem budoucnosti, který už ale jezdí v současnosti. Ve svém segmentu patří mezi špičku a něco na něm vylepšovat není snadné. Přesto se zdá, že Škodě se to podařilo. A cena? Startuje na 1 015 000 Kč. A kompletní ceník nového modelu si prohlédněte zde.
