Octavia obsahuje přes 250 kg plastu. Automobilka ho chce získávat z PET lahví i míchat s bioodpadem

Podle mladoboleslavské automobilky bylo do roku 1956 vyrobeno na světě osm miliard tun plastu, který se dá recyklovat jen z 10 procent. Navíc nově se každý rok „narodí“ 400 milionů tun nového plastu. Takže na čtyři kilogramy ryb teď aktuálně připadá kilogram umělé hmoty. Automobilový průmysl patří k největším odběratelům plastových materiálů, takže může k jejich redukci i novému životu výrazně pomoci. Automobilka Škoda dala Autosalonu nahlédnout do vývoje nových materiálů, které mají výrobu takových plastových dílů výrazně omezit.

Asi nejznámější je recyklace plastů z použitých PET lahví. Ty se namelou a dají se z nich například vyrábět vlákna pro tkaniny použité na sedačkách. Třeba v modelové řadě Enyaq iV jsou potahy sedadel vyrobeny z kombinace střižní vlny a recyklovaných PET lahví. Na interiér Škody Enyaq iV Lodge padne dokonce 320 PET lahví.

I proto už dnes odborníci připomínají, že recyklované plastové lahve „ekologický průmysl“ poměrně brzy využije téměř beze zbytku. „Použité PET lahve se opravdu můžou stát spíš nedostatkovým zbožím, protože na ně cílí ve svých ekologických programech spousta firem,“ připomíná Lukáš Zuzálek z technického vývoje Škoda Auto a v ruce drží nárazník nové octavie, který je vyroben také z recyklovaného plastu, ovšem ze starých nárazníků. Ty se moderní technologií zbaví barvy a přemění v granulát, ze kterého se pak lisují nárazníky nové.

Podle směrnice EU 2005/64/ES musí být nejméně 85 procent hmotnosti vozidla recyklovatelných a dalších 10 procent musí být alespoň energeticky využitelných. Škoda si v rámci koncernu Volkswagen dala tvrdší cíl a chce také zkoumáním nových materiálů dosáhnout víc než 95 procent materiálového využití a interní recyklace.

„Především chceme co nejvíce recyklovaných materiálů sami znovu použít a udržovat je v koloběhu. Proto neustále zkoumáme účinnější recyklační procesy a nové materiály, nejlépe z přírodních zdrojů, z obnovitelných zdrojů nebo dokonce z odpadních produktů. Typickým příkladem mohou být sedačky, přesněji řečeno jejich potahy,“ vysvětluje člen představenstva Škoda Auto za oblast Technického vývoje. Pro modelové řady Enyaq iV a Karoq už jsou k dispozici látky vyrobené až ze 70 procent z recyklovaných PET lahví.

V interiéru škodovek se ale do budoucna nejspíš uplatní i kompozitní materiály vyrobené z plastů kombinovaných s vlákny cukrové řepy i rákosu rodu Miscanthus (ozdobnice). Automobilka zároveň ve zkušebnách a laboratořích testuje použití rýžových slupek a konopných, korkových a kokosových vláken.

„Nejblíž je nám ale projekt, který využívá vlákna z cukrové řepy, která vznikají jako odpad v cukrovaru v Dobrovici nedaleko Mladé Boleslavi. Ta se používají k výrobě plniva pro plastové díly,“ upřesňuje Lukáš Zuzálek z technického vývoje Škoda Auto. Automobilka je prezentovala na demonstračním interiéru, kde čněly svým zbarvením do oranžova. Vizuálně se tak výrazně vzdalují ještě stále hojně využívajícím plastům imitujícím dřevo. Ale ukazují nové trendy, na které si hlavně ekologicky smýšlející řidiči rychle zvyknou. Škoda už si na tuto technologii podala patentovou přihlášku. Rákos rodu Miscanthus se zase využívá jako plnivo krémových ozdobných plastů využívaných jako obložení interiéru.

U nedávno představeného koncepčního auta Škoda Vision 7S se konstruktéři pochlubili také šedivými nárazníky z recyklovaných plastů bez lakování, které zaujmou pigmentem. Nejenže se u nich ušetřilo na výrobě plastů, ale i na lakování. Interiér pak dostal podlahu odlitou z odpadu podle technologie používané v zámoří.

„Jde o na dotyk velmi příjemný materiál vytvořený mimo jiné ze starých pneumatik, které dnes už najdeme v jejich druhém životě také na dětských hřištích a používají se i do umělé fotbalové trávy. Pro tento měkčený materiál s bohatým pigmentem jsme si zajeli do Spojených států. A za nás designéry se na podlahy aut budoucnosti skvěle hodí i z pohledu snadné údržby,“ vysvětluje designérka Škoda Auto Katka Vránová.

Pohled na ekologii výroby se tedy nejen u plastů rozšiřuje z maximálního využití odpadního materiálu i na kombinaci tradičních materiálů s přírodními. Hlavním cílem zůstává, aby vznikaly vícekrát recyklovatelné materiály s jasným využitím do budoucna nebo i takové, které se dají průmyslově kompostovat.