Nejlepší byl diesel, nejprémiovější plug-in hybrid
První usednutí do interiéru nové DS 4 mi vyrazilo dech. A to doslova, protože vůně kůže byla podobná jako v těch nejdražších luxusních autech. Materiály v nejvyšších výbavách jsou na první pohled a dotek výrazně lepší než u cenově srovnatelných konkurentů německých značek.
Řidič zapadne do skvěle tvarovaných sedadel, která jsou u koženého čalounění vytvořena ze speciální skořepiny. Ta parádně drží tělo a zároveň poskytuje dokonalý komfort. Pán vozu je v dobrém slova smyslu vozem obklopen a zakomponován do něj. Na rozdíl od testů starších vozů DS jsem s potěšením konstatoval, že tady ubylo samoúčelných designerských kreací, které měly negativní vliv na přátelskost ovládání vozu. Tady se to podařilo dostat mnohem více do souladu, byť tvary některých ovladačů stále nejsou úplně ideální.
Jako první jsem testoval základní motorizaci s tříválcovým benzinovým turbomotorem 1.2 PureTech 130. A po rozjezdu přišla trochu sprcha. Uvnitř neuvěřitelně luxusního interiéru totiž zní drnčení tříválcového motoru velmi nepatřičně. Přitom se nedá říct, že by šlo o málo dynamickou základní pohonnou jednotku, ale prémiovost z ní rozhodně nečiší a zklamáni jsem byl i z vysoké spotřeby v městském a příměstském provozu. Také spolupráce motoru s osmistupňovým automatem nebyla vždy na jedničku.
Mnohem lépe z hlediska patřičnosti, spotřeby i spolupráce s automatickou převodovkou působila čtyřválcová naftová patnáctistovka, kterou rozhodně doporučujeme zejména těm, kteří budou s DS 4 absolvovat delší trasy. Potěšila i velmi slušným odhlučněním a solidně kultivovaným projevem. Její konzumace byla na stejném okruhu proti benzinovému motoru poloviční, tedy kolem pěti litrů.
Suverénně nejprémiovější pohonnou jednotkou byla při našich prvních testech tří různých specifikací DS 4 plug-in hybridní soustava benzinového čtyřválce a elektromotoru. Jejích 225 koní uděluje autu famózní dynamiku i požadovanou sametovost a tichost při rozjíždění souznící s vymazleným interiérem plným technologických vychytávek. Na limit se ale dostával u této verze v zimním počasí podvozek s jednoduchou zadní nápravou. 300 kg navíc proti základnímu benzinovému tříválci bylo v zatáčkách sakra znát a na oslizlém asfaltu jsem se neustále pral s nedotáčivostí auta s předním pohonem. A nepotěší ani cena vyšší téměř o 300 tisíc vyšší než u základního benzinového motoru.
Celkově nás ale první seznámení s novou DS 4 nadchlo. Dokonce ji pasujeme mezi kandidáty na Auto roku. Kromě očekávaného komfortu a luxusu totiž nabízí nečekaně vyspělé technologie a širokou nabídku různých typů pohonů - a to vše zabalené do přitažlivého designu. Největší slabinu představovaly při prvních jízdních testech vlastnosti podvozku v zatáčkách na nerovnostech, které vyplývají z nepříliš sofistikované konstrukce zadní nápravy. Celkově však jde o velmi zajímavou a překvapivě silnou alternativu německých prémiových značek v segmentu hatchbacků, ale i městských SUV nižší střední třídy.