Led, sníh, hory i lesní cesta. Nezkoušeli jsme ovšem offroad, ale Rolls-Royce Phantom

Na světě existují luxusní auta a pak je tu ještě Rolls-Royce. Úplně jiná dimenze svezení, která se jen těžko popisuje, dokud ji člověk nezažije na vlastní kůži. Vždy, když sedám za volant vozu této značky, cítím se neskutečně odtržený od reality. Jaké by bylo s takovým autem denně jezdit a vyrazit s ním třeba na hory? To pro mě bylo nepředstavitelné. Tedy až dosud.

Polské horské středisko Zakopané se má k Tatrám podobně jako Špindlerům mlýn ke Krkonoším. Sjíždí se sem běžní lyžaři i movitá smetánka z širokého okolí. Jedni si opravdu užívají sníh, druzí se promenují mezi nóbl kavárničkami a restauracemi v posledních overalech od Bogneru nebo EA7, aby se předvedli a užili si společenský život plnými doušky. Luxus k tomuto místu tak nějak přirozeně sedí a proto se zřejmě i Rolls-Royce rozhodl, že tu pro novináře připraví takové pohodové svezení s jeho modely.

Špičaté Tatry jsou na konci února nejen plné turistů, ale také sněhu a ledu. Proto Rolls-Royce s sebou přivezl své mamutí SUV Cullinan i nejnovější model Ghost, oba s pohonem všech kol. A pak tu byla ještě jedna třešnička na dortu, ve které jsem se po svém příletu do Krakova vezl dvě hodiny na zadním sedadle. Rolls-Royce Phantom s prodlouženým rozvorem je asi tím nejlepším, co můžete v automobilovém světě mít. A tak jsem si ho trochu neskromně přivlastnil. Mělo to jeden háček – ze všech nabízených modelů má samozřejmě Phantom jako jediný pohon pouze zadních kol. Je to na sníh a led rozumné? Uvidíme!

Phantom je auto mnoha tváří. Vzadu vás uspává v komfortním náručí a když už nemůže být lépe, nabídne precizně vychlazené šampaňské z přiložené chladničky, které lze nalít do unikátních křišťálových skleniček. K tomu přidá masáž, elektricky výsuvnou podnožku a noční oblohu místo obyčejného stropu. Model Phantom EWB je navíc prodloužený o 200 mm oproti standardnímu vozu. Měří neuvěřitelných 5982 mm na délku a všechen prostor navíc věnuje právě cestujícím vzadu. A pak je tu druhá tvář, tedy ta za volantem.

Za posledních 10 let jsem řídil všechny modely značky Rolls-Royce, které byly k mání a ještě ke všemu v mnoha různých prostředích od českých silnic, přes švýcarské kopce, po obrácenou dopravu v domovské Velké Británii nebo epické Jihoafrické republice. Vždy, když si ale do Rolls-Royce sednu, znovu se cítím, jako bych v něm seděl poprvé. Člověk totiž ježděním v jiných autech zapomene, jak moc je Rolls-Royce jiný. A zejména jeho top model Phantom.

Auto to je předně obrovské. Vy sedíte v měkoučkém koženém křesle a před sebou máte mamutí palubní desku, která je jakýmsi prodloužením nekonečně dlouhé přídě uvnitř. Takové auto musí mít také masivní volant, který spíš připomíná lodní kormidlo. A prvních pár chvil se také jako za kormidlem luxusní jachty budete cítit. Tohle auto jednoduše řečeno nejede, ono pluje.

Řízení je totiž nejen extra posilované, ale má i specificky dlouhý převod. Ten v kombinaci s velikostí vozu vytvoří lodní efekt – volantem kroutíte kolem dokola bez jakéhokoliv odporu, zatímco příď se před vámi pomalu stáčí. Do toho pozorujete záda sošky Spirit of Ecstasy. Když vymanévrujete z parkoviště, přidáte plyn a na budíku se místo otáček zobrazí jen procenta využití síly motoru. Stačí nějakých 15, 20 procent a auto rychle vyrazí kupředu. Je to ale opět jiné než u ostatních obyčejných vozů. Rolls-Royce Phantom nevystřelí s trhnutím, ale rozepluje se! Do toho začne žehlit silnici svým příhodně pojmenovaným podvozkem Magic Carpet a vy se začnete vznášet na vlnách pohodlí. Převodovka řadí tak hbitě a hladce, že na ni zapomenete. Auto je tak tiché, že okolí nebudete vnímat jako realitu, ale spíš promítání nějakého přírodovědeckého filmu. Třeba o horách, když už jsme v těch sluncem zalitých Tatrách. 

Zástupci Rolls-Royce tvrdí, že Phantom pohon všech kol nepotřebuje. Že tahle 2,6 tuny těžká loď s benzinovým V12 pod přední kapotou dokáže posílat na zadní kola výkon 570 koní a točivý moment 900 Nm a přitom nezpůsobit řidiči ani jeho pánovi žádné potíže. Stovka padne za 5,4 sekundy, ale to není hlavní. Důležité je být precizní. Šoféři se ve speciálním kurzu učí jezdit tak, aby se pán na zadním sedadle nepobryndal šampaňským. Ale pozor, má to jeden háček! Nepočítá se totiž s moderní vysokou skleničkou, ale klasickou širokou. Zvládnou to jen opravdoví mistři, ovšem Phantom je pro ně vynikajícím nástrojem.

Stačí předvídat, vnímat okolní dopravu a nechat se také vézt. Phantom dokáže podle silnice ladit svůj podvozek tak, aby byl co nejkomfortnější. Do klikatých zatáček tady v Tatrách je ale přece jen nutné vjíždět s jistou dávkou sebereflexe. Pořád je to obří auto, za které mám teď zodpovědnost. Trasa se náhle mění. Sjíždím z asfaltu a mířím do lesa, kde jen jen nezpevněná cesta, tohoto času pokrytá směsí sněhu a ledu. V ruce mám auto tak za 13 milionů korun. Nasucho polknu a polije mě pot.

Jedu korytem pomalu a Phantom se pohupuje jakoby nic. Na kluzkém povrchu si vždy zkouším brzdy, přitlačím tedy pedál k podlaze a auto se sune nebývale daleko. Tohle je led! Nechtěl bych tu trapně uvíznout nebo vyjet do roští. Stabilizace není zcela vypínatelná. V menu ji lze vypnout jen částečně, ale v nejhorším vždy zasáhne, což mi teď nehraje úplně do karet. Naštěstí mě lesem vedou promrzlé koleje. Při drobné akceleraci je cítit, že mají zadní kola problém. Odtažitost řízení Phantomu je v této situaci poněkud limitující. Ale ne tolik, abych se z této šlamastiky nedostal. Zachraňují mě ale i solidní pneumatiky. Jenže když se kola začnou protáčet moc, elektronika sama utne sílu, i když stojím nohou na pedálu. Cesta ven spočívá v mírných dávkách. Záď se sice trochu smýkne sem a tam, ale nakonec se dostávám pryč. Jsem zpátky na asfaltu a přestávám počítat kilometry. Tady se opravdu snadno zapomíná na realitu.

Když pak odpočatý vysedám, vím, že i s tímhle autem bych se nebál vyrazit na hory, jakkoliv mě to v životě ani nenapadlo. Cullinan a Ghost s pohonem všech kol mi mezitím trochu ujely, ale já jsem se stoickým klidem nakonec překonal všechno. Rolls-Royce Phantom je vážně nejlepší auto na světě. Co všechno umí a jak jezdí na běžných silnicích? To vám ještě řekne Pepa v následujícím videu: