Konec Green Dealu a spalovací motory i po roce 2035: Ukrajinská krize ovlivní zelenou politiku EU

Aktuální krize na Ukrajině bude mít rozsáhlé důsledky v mnoha ohledech. Jedním z nich velmi pravděpodobně bude také změna v energetické politice EU. Hlavní prioritou Evropy už nebude co nejrychlejší snížení množství produkovaných emisí, ale energetická soběstačnost ve snaze vyvázat se ze závislosti na ruských dodávkách plynu a ropy. Do hry se alespoň dočasně vrátí dříve odsuzované energetické zdroje. S tím padnou také cíle na snižování produkce emisí. Jinak řečeno, Green Deal v dosavadní podobě končí.

Jak píše server euractiv.cz s odkazem na ČTK, konec takzvané Zelené dohody v současné podobě předpokládají někteří analytici. Snaha rychle přejít na obnovitelné zdroje počítá ve velké míře s využitím levného ruského plynu pro záložní plynové elektrárny. Plyn ale výrazně zdraží, přičemž ruské dodávky není snadné nahradit. Pokrývají zhruba dvě pětiny evropské spotřeby. Dovážený zkapalněný plyn je mnohem dražší.

Ve hře je rovněž přehodnocení systému emisních povolenek, případně jeho úplné pozastavení. Evropa se bude muset v první řadě naučit být energeticky soběstačná. Očekává se opětovné využívání uhlí a renesance jaderných elektráren.

Konec Green Dealu ale neznamená upuštění od nastoleného trendu směřujícího k obnovitelným zdrojům a čisté mobilitě. Právě naopak. Obnovitelné zdroje představují energetickou nezávislost. Přechod by se ale měl odehrávat na racionálnějších základech a neměl by být tak zbrklý, jako doposud. Právě překotná snaha přejít na čisté energie co nejrychleji zahnala minimálně Německo do nepříjemné závislosti na plynu coby záložního zdroje elektrické energie.

Pro připomenutí, Zelená dohoda určovala politiku v oblasti energetiky, klimatu, dopravy a zdanění tak, aby do roku 2030 došlo ke snížení produkce skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Do roku 2050 pak má být Evropa zcela bezemisním kontinentem. V rámci této strategie přišla minulý rok Evropská komise také s návrhem zákazu prodeje spalovacích motorů v Evropě nejpozději v roce 2035.

Ačkoliv se v minulosti psalo o tom, že rok 2035 bude znamenat konečnou pro prodej spalovacích motorů, pořád není nic rozhodnuté. Celý tento nápad je stále ve fázi návrhu Evropské komise. V důsledku přehodnocení Zelené dohody by mohlo dojít ke změnám i v této oblasti. Ostatně německý ministr dopravy Volker Wissing se nedávno nechal slyšet, že konkrétně Německo takový návrh odmítá a chce udržet spalovací motory v prodeji i ve druhé polovině 30. let. Podmínkou je ale fakt, že budou spalovat syntetická paliva.

Zavedení syntetických paliv by ovšem bylo velkou změnou oproti dosavadní strategii. Evropské úřady ještě před pár měsíci zastávaly názor, podle kterého se od roku 2035 musí prodávat automobily pouze s nulovou produkcí emisí. Při spalování syntetických paliv ale motory emise do okolí vypouští. Například loni velmi diskutovaný benzin vyvíjený automobilkou Porsche počítá s tím, že emise CO₂ budou při výrobě paliva nejprve z ovzduší odebrány a následný provoz je tam v podstatě vrátí. V tomto smyslu se hovoří o takzvané „virtuální neutralitě“. Audi už delší dobu pracuje na syntetické naftě.

Podle německého ministra dopravy není možné zakázat prodej spalovacích motorů už v roce 2035, protože tou dobou nebude k dispozici dostatek elektromobilů a nebude možné spoléhat se výhradně na elektrický a vodíkový pohon. Diverzifikace bude vhodná nejen v oblasti energií, ale i v dopravě. V současnosti se rovněž čeká na zveřejnění finálního návrhu normy Euro 7. Také tato norma je součástí politiky snižování emisí založené na Zelené dohodě. Evropská komise ale zveřejnění finální podoby předpisů Euro 7 už dvakrát odložila.