Komentář: Dotace na elektromobily už nedávají smysl. Podporují totiž čínské uhelné elektrárny

V Německu začínají sílit hlasy, že vyhlášená cesta vlády dostat do roku 2030 na silnice 15 milionů elektrických aut nepovede k cíli. Navíc snaha dosáhnout toho za každou cenu povede k poškození evropského průmyslu a paradoxně v konečném důsledku až k výstavbě dalších uhelných elektráren na druhém konci světa. Politici totiž podcenili nástup čínských elektromobilů.

Německý magazín Focus citoval odborníka na průmysl Stefana Bratzela, podle nějž Německo zdaleka nedosáhne cíle spolkové vlády, kterým je 15 milionů elektromobilů do roku 2030. Reakce automobilového průmyslu následovala okamžitě: Dotace na nákup elektromobilů by se neměly snižovat, jak to v současné době v Německu probíhá, ale naopak zvyšovat.

O vlivu dotací na trh s čímkoli by se dalo dlouho diskutovat, ale v Německu, stejně jako v Česku, se mnohem víc diskutuje to, komu dotační peníze jdou. V případě dotací na elektroauta nejdou samozřejmě peníze přímo výrobci jako třeba v případě zemědělských dotací. Ale jde o formu finanční podpory prodeje konkrétních výrobků. Bez dotace by si řada zákazníků výrobek nekoupila a automobilka by na něm nerealizovala zisk.

V případě takové podpory evropského průmyslu se ještě mnoho kritiků neozývalo. Spíš naopak si spousta zákazníků, ekologů a dalších stěžovala na to, že podpora je příliš nízká a „proč u nás nejsou dotace“ apod. Jenže do toho všeho vtrhla na evropský trh auta z Číny. Podle známého odborníka na automobilový trh Ferdinanda Dudenhöffera postupují čínské automobilky velmi rychle nejen v prodeji aut, ale je pravděpodobné, že v Evropě postaví i výrobní závody: „Po čínských továrnách na baterie přijdou na řadu automobilky. Je to otázka času,“ říká Dudenhöffer.

Focus v tom má jasno: „Zapomíná se na to, že čínský útok umožnil především tlak evropské a německé klimatické politiky, která chce být vždy třikrát ambicióznější než zbytek světa. Peníze, které budou muset němečtí daňoví poplatníci vynaložit na e-mobilitu kvůli sedmiletému plánu německé vlády (podle studie Deutsche Bank to činí až 20 tisíc eur na jedno vozidlo za celý cyklus používání) budou v neposlední řadě dotací pro čínskou ekonomiku. Protože Číňany přísné zákony EU na ochranu klimatu jednoduše nezajímají, mohou vyrábět bezkonkurenčně levněji se špinavou elektřinou a lepšími výrobními podmínkami. Německo tak ve snaze splnit své klimatické cíle na papíře doslova financuje jiné země, aby rozšířily výrobu elektřiny z uhlí.“

A Focus upozorňuje ještě na jednu zajímavost. Čínská ekonomika zpomaluje a nedávno se musela uchýlit ke stejným opatřením, jaká požaduje elektromobilová lobby v Německu. Příplatky na nákup elektromobilů, které chtěla čínská vláda ukončit, se nyní přece jen prodlužují. V Pekingu se příliš obávají, že někteří z domácích výrobců vybudovaných za miliardy ze státních prostředků nakonec bez dotací zkrachují kvůli nedostatku poptávky.