Evropská komise chce pokutovat nepravdivá ekologická prohlášení. Ta ale zákazníky moc nezajímají

Evropská komise připravila návrh, který si dává za cíl bojovat proti takzvanému „greenwashingu“. Pod tímto pojmem se skrývají proklamace výrobců o tom, jak jsou jejich produkty ekologické a jak mají malý dopad na životní prostředí, ačkoliv to nemusí být tak úplně pravda. O návrhu informoval web Euractiv. Členské státy pak mají ukládat „odrazující“ sankce těm společnostem, které nebudou schopny ekologické sliby dostatečně prokázat. Podniky ale za touto iniciativou spíše vidí další zbytečnou administrativní zátěž. 

Evropská komise v návrhu píše, že podle studie zaměřené na ekologické proklamace výrobců všemožných produktů byla zjištěna velká míra zavádějících tvrzení. Čtyřicet procent tvrzení typu „green“, „eco-friendly“ nebo „eco“ se v dané studii ukázalo jako nepodložených. Problém to má být údajně pro spotřebitele, kteří se pak rozhodují na základě špatných informací. 

Zmíněná studie se zaměřila na 344 ekologických prohlášení vztahujících se na produkty z různých segmentů trhu, primárně na oblečení a boty, kosmetiku nebo cestování. Automobilky byly v této studii zastoupeny jen třemi procenty. Problémem je podle Evropské komise hlavně to, že neexistuje jednotná metodika posuzování „ekologičnosti“ různých produktů. Automobily jsou ale do určité míry výjimkou, protože u nich už delší dobu musí výrobci uvádět normovanou spotřebu a produkci emisí. Nicméně také automobilky v poslední době slibují interiéry vyrobené z ekologických nebo recyklovaných a recyklovatelných materiálů. Podle návrhu Evropské komise by tedy i v těchto případech bylo nutné dokazovat, zda tomu tak opravdu je. 

Evropská komise navrhuje zavést tzv. „systém ověřování pro doložení environmentálních tvrzení“, který budou mít na starost nezávislí ověřovatelé, uvádí Euractiv. Ten také připomíná, že zveřejnění této směrnice se očekávalo už dříve, ale problémy dělalo stanovení metodiky posuzování dopadu na životní prostředí u různých produktů napříč celým trhem. Výsledkem je metodika PEF, která zahrnuje celou životnost produktu a která se bude lišit podle konkrétního segmentu trhu. Členské státy pak mají tato pravidla uplatňovat a rozdávat sankce. 

Ekologičtí aktivisté oslovení magazínem Euractiv novinku vítají a požadují co nejpřísnější sankce. Výrobci zastávají opačný názor. Financial Times citují stanovisko sdružení BusinessEurope, které zastupuje podniky nejen z Evropy, ale také ze sedmi dalších mimoevropských států. Podle názoru této organizace jde o neproduktivní regulaci a zbytečnou administrativní zátěž. Podniky jsou údajně čím dál více znepokojeny množstvím regulací. Jen pro představu, celkové skóre PEF obsahuje šestnáct různých oblastí. Aktivisté to kritizují, protože podle nich mohou výrobci špatný výsledek v jedné oblasti zakrýt dobrými výsledky z jiných oblastí a celkový výsledek tak bude znovu zavádějící. Euractiv také připomíná, že nejde o první podobnou iniciativu v rámci EU. Například minulý rok ve Francii vstoupil v platnost zákon zakazující reklamu na fosilní paliva. 

Tlak na zavedení této směrnice v nedávné době zesílili aktivisté, kteří začali přelepovat reklamy automobilek BMW a Toyota „uměleckými díly“ vykreslujícími tyto dva výrobce jako ničitele životního prostředí. Důvodem má být právě „greenwashing“. Aktivistům vadí, že BMW kromě elektromobilů pořád prodává i auta s klasickými motory, stejně jako Toyota. Z pohledu aktivistů vadí i velká auta obecně a je jedno, jaký pohon používají. 

Zajímavé je, že Evropská komise v minulosti už dělala také studii zaměřenou na ekologičnost různých produktů a na to, jakou důležitost tomuto faktoru při nákupu zákazníci přikládají. Z této studie vyplývá, že zákazníci zdaleka nekladou důraz na ekologickou stránku věci tak moc, jak to evropští úředníci prezentují. V rámci výzkumu měli dotázaní vyjádřit důležitost tohoto faktoru od nuly do sta bodů. U automobilů vyšel jako celoevropský vážený průměr 61 bodů ze sta. Čeští zákazníci ekologičnosti udělili 56 bodů. Fakticky je tak pro ně dopad auta na životní prostředí důležitější, než tomu bylo například v Norsku (52 bodů), kde se díky razantnímu státnímu zásahu do trhu začaly většinově prodávat elektromobily. 

Největší důraz na ekologickou stránku věci kladou zákazníci při nákupu pračky a žárovek. Nejméně je zajímá ekologičnost výroby triček (na které míří nová směrnice asi nejvíce), leteckých zájezdů a ubytování v hotelu.