Test: Dacia Duster s naftou a pohonem všech kol? Skvělé auto, kdyby nebylo tak hlučné

Dacia Duster je jedním z nejoblíbenějších SUV na českém trhu, aktuálně jí patří pátá příčka v registracích od začátku roku. Není proto divu, že zajímá řadu řidičů. A to i v motorizaci, která mezi malými SUV už není tolik populární. Dacia Duster s naftovým čtyřválcem a pohonem všech kol ale dokazuje, že rozhodně nejde o špatnou volbou. A nemusíte být právě myslivec nebo majitel chaty uprostřed šumavských hvozdů.

K testu dorazil Duster v klasickém oranžovém kabátku Arizona, za který se připlácí 15 tisíc korun. Jak jsme si během týdenního testu všímali, tato barva patří mezi velmi oblíbené. A že jsme Dusterů potkali opravdu hodně! Je pravda, že se Duster po posledním faceliftu designově tolik neposunul, stále ale třeba díky nápadnější masce chladiče nebo typickým LED denním světlům poznáte, že jde o nové auto. Testovaný kousek ve výbavě Prestige dostal navíc pohledná 17“ kola Tergan. Tohle SUV tak už rozhodně nevypadá jako budgetové auto za pár korun.

I když máme Duster všeobecně rádi a řídili jsme ho už mnohokrát, vzpomněli jsme si na některé neduhy. Nepříjemné jsou zejména kliky, které se uchopují zespodu, ale na prstech ruky kloužou a tak se nám párkrát stalo, že jsme dveře dobře neotevřeli. Na druhou stranu výbava bezklíčovým odemykáním a startováním je velmi komfortní. Stačí kolem vozu projít, ten se odemkne, sednete dovnitř, stisknete startovací tlačítko a můžete jet.

Auto jsme přebírali s nájezdem blížícím se 14 tisícům kilometrů. Proto jsme hledali i nějaká známky opotřebení. Interiér byl až na pár škrábanců v laciném plastu mezi spolujezdcem a řidičem v pořádku. Přímo ostudné je ale potažení podlahy zavazadlového prostoru, které se za dobu užívání proměnilo v nevzhlednou plochu plnou žmolků. Asi doplatila na časté vysávání. Každopádně to je jeden z detailů, kde ještě levnost vozu proniká na povrch až příliš. Více našich postřehů najdete v následující fotogalerii:

Stejně jako auto asi není potřeba šířeji představovat ani vznětový čtyřválec, který dřímal pod jeho kapotou. Jednotka s objemem 1,5 litru má výkon 84 kW a točivý moment 260 Nm. Není to až zas tak velký silák, ale na auto vážící 1,4 tuny bohatě stačí. Po studeném startu se ozývá víc, než jsme u moderních dieselů zvyklí, spíš připomíná naftová auta z nultých let. Po rozjezdu se ale mírní a už tolik neruší.

Je tu ovšem jeden větší akustický problém, kterým je hvízdající pumpa posílající palivo z nádrže k motoru. Po nastartování začne svištět a při přidání plynu mírně mění tón. Stává se, že na ni zapomenete, ale jakmile si jednou vzpomenete, už vám vrtá díru do hlavy. Upřímně, sami bychom s takovým hlukem žít nechtěli, zejména ne na delších cestách. Před koupí naftové Dacie se proto pečlivě zaměřte i na zvuky, které vyluzuje a zda vám budu vadit, nebo jste s nimi schopni žít.

Zpět ale k motoru a převodovce. Pokud zvolíte Duster 4x4, dostanete upravenou manuální šestistupňovou skříň, která má schválně velmi krátkou jedničku. V terénu totiž simuluje redukci a jde jí to popravdě docela dobře. Je to dobrá pomůcka i do složitějšího off-roadu, ale při běžném cestování si musíte pamatovat, že je třeba se rozjíždět spíše na dvojku. Naopak šestka se už zdá být přirozeně dlouhá, tedy podle našeho odhadu, neměli jsme přímé srovnání s benzinovou Dacií.

V terénu ještě poslouží otočný volič režimů pohonu všech kol, který najdete mezi řidičem a spolujezdcem. V automatickém módu systém sám rozhoduje, kdy přední kola připojit, v režimu 4WD Lock je pak 4x4 k dispozici neustále do rychlosti 80 km/h. V terénu tak můžete řádit poměrně neomezeně. Loni v září jsme zkoušeli Duster 4x4 na off-roadovém polygonu a přesvědčil nás, že se řady překážek nelekne. Problém není třeba ani boční náklon 30 stupňů, což je pro řidiče opravdu o nervy.

A jak je na tom se spotřebou? Inu, velmi dobře. V týdenním testu jsme jezdili po Praze a pak Duster vzali na několik delších výletů, většinou v kombinaci dálnic, silnic první třídy i okresek. Výsledkem byla týdenní uzávěrka se spotřebou 5,9 litru nafty na 100 km. To je velmi dobrý výsledek, obzvlášť, když si Duster podle tabulky má říct jen o 5,3 litru na sto. Kompletní technické údaje modelu najdete v našem katalogu, tedy pod tímto odkazem.

Duster je potřeba pochválit ještě za jízdní vlastnosti. Ty samozřejmě nejsou jako u prémiového SUV za jeden a půl milionu. Rozhodně už ale není tohle rumunské nízkorozpočtové auto žádná plechovka, která by rezonovala na každém hupu. Naopak, po týdenním ježdění se zdá, že mu česká okreska sluší. Nemá problém ani s rozbitějším povrchem a na 17“ kolech filtruje nerovnosti celkem slušně. Víceprvková zadní náprava je také požehnáním, díky kterému je vůz stabilní, nehoupe a nabízí více řidičské jistoty. Náklony jsou pořád znatelné, ale nejde o nic velkého. Řízení je samozřejmě odtažité a poměrně silně posilované.

Dacia Duster patří mezi těch málo aut, která lze sehnat s pohonem všech kol pod hranici půl milionu korun. Nabízí k tomu navíc lepší podvozek, solidní schopnosti v terénu a také velmi úsporný diesel. Ostatní její vlastnosti dobře známe, a i když jsou některé z nich kompromisní, za tak dobrou cenu bychom se i smířili. Jediným zásadním problémem je tak hluk čerpadla, který nás celý týden opravdu obtěžoval. Pokud ho vy při jízdě nezaznamenáte, pak můžeme koupi tohoto SUV jen doporučit.

Že je Dacia Duster na českém trhu opravdu cenově někde jinde než řada jiných podobných SUV, jsme zjistili i při jejím porovnání s ostatními vozy. Vyhýbáme se slovu „konkurenti“, protože Duster je díky své pozici poměrně specifickým modelem. Uvidíte sami, porovnání jsme pro vás připravili zde.