SsangYong Korando nabízí i po faceliftu za málo peněz tolik muziky, až vás to bude někdy štvát

Korando je s velkým náskokem nejprodávanějším modelem značky SsangYong na tuzemském trhu. Pokud by vás zajímala čísla, tak za rok 2024 bylo prodáno 1858 exemplářů. Druhý následuje Torres s počtem registrací 526. Přestože jde o meziroční pokles (o rok dříve sáhlo po Korandu 2176 lidí), pořád se drží tohle auto v okolí dvacítky nejprodávanější modelů na našem trhu.

A není se příliš čemu divit. Korando je totiž poměrně velké a prostorné SUV se solidní technikou i zpracováním a nabízí se za velmi zajímavé peníze. Nedávný facelift na tomto receptu nemění vůbec nic. 

Korando dostalo v rámci faceliftu jen minimální péči. Design zůstal víceméně stejný, novinkou je paket Black přidávající černé detaily na vnější karoserii a jeho součástí jsou i do města zcela nevhodná (ale pěkná) černá devatenáctipalcová kola. Jak výsledek vypadá, to dobře ukazuje auto na fotkách. Za paket se připlácí 20 tisíc a dostupný je pouze k dvojici nejvyšších stupňů výbavy (Style+ a Premium). 

Fakticky asi nejzásadnější novinkou je modernější multimediální systém Smart Audio Multimedia, který má devítipalcový dotykový displej, navigaci a podporu Android Auto a Apple CarPlay. Bohužel součástí této novinky je také dnes povinné upozorňování na rychlostní limity (ISA), ke kterému se ještě dostaneme. Korando nově také nabízí 10,25palcový digitální přístrojový štít, který je standardem pro všechny výbavy. Pokud byste chtěli mít výčet novinek kompletní, pak se na autě objevila také modernější anténa ve tvaru ploutve. 

Po stránce techniky zůstává vše při starém, takže jediným motorem v nabídce je zážehový čtyřválec 1,5 litru dostupný v kombinaci s manuálem, automatem, předokolkou i čtyřkolkou. Aktuální startovací cena jen těsně překračuje 500 tisíc, což je na takhle velké auto disponující navíc výborným výkonem 163 koní skvělá částka. Testovaný kus ale přijel ve verzi z opačného spektra nabídky.

Výbava Premium znamená startovací částku 689 900 Kč, ale i to je moc pěkná suma, protože v nabídce je úplně všechno včetně vyhřívaného volantu nebo koženého čalounění. I nejlevnější Škoda Karoq je pořád o 10 tisíc dražší a to má Korando ve standardu navíc také automatickou převodovku. Porovnání obou zmíněných modelů najdete v našem katalogu na tomto odkazu. 

Značka SsangYong už dnes patří mezi dobře zavedené automobilky i na evropském, respektive českém trhu. Doby výsměchu starým modelům Rodius nebo Actyon jsou dávno pryč. Dnes jsou tahle auta vnímána jako cenově dostupné kvalitní stroje, které běžným zákazníkům nabídnou měrou vrchovatou vše, co pro běžné cestování potřebují. 

Korando je sice dnes už na rozdíl od Torrese letitý model a v některých ohledech to na něm je znát, ale když se na testované auto podíváte nezaujatým pohledem, uvidíte poměrně velké SUV s líbivým designem podpořeným těmi velkými černými devatenáctkami. Interiér trochu působí jak u vozů značky Hyundai minimálně pět let zpátky, ale ani to ničemu nevadí. Je tu příjemná ergonomie, velká kolečka klimatizace a hlavně kvalitní zpracování. 

Stáří auta poznáte mimo jiné například na tom, že ani nový infotainment toho zas tolik neumí a vše, co se přes něj ovládá, se týká vlastně přímo jen infotainmentu. Nastavení auta se provádí buď tlačítky, nebo přes přístrojový štít, který také neoplývá úplně nejmodernější grafikou. Ale tohle jsou všechno bolístky, nad kterými vzhledem k ceně člověk většinou rád mávne rukou. 

Některé asijské modely jsou specifické tím, kolik prostoru nabízí ve druhé řadě a Korando je přesně tím případem. Podle našeho měření nabízí tenhle SsangYong o dva centimetry více podélného prostoru oproti Škodě Karoq, pocitově je ale ve druhé řadě rozdíl ještě větší. Místa pro nohy je tu vyloženě na rozdávání. Pokud tedy hledáte nějaký crossover a víte, že většinu času budete v autě jezdit ve čtyřech, Korando by měl být na seznamu kandidátů. Minimálně z pohledu zadních cestujících. 

Je to ale na úkor zavazadelníku, který je naopak oproti mladoboleslavskému SUV o plných 13 cm kratší. V kombinaci s rezervou je udávaný objem pouze 407 litrů, bez rezervy to pak je už docela solidních 551 litrů. Asi není potřeba zdůrazňovat, že na trhu najdeme u SUV dlouhých kolem 4,5 m mnohem prostornější alternativy. Třeba Hyundai Tucson disponuje kufrem o velikosti 616 l. Možná je ale nakonec příjemnější v případě potřeby hodit na střechu střešní box a většinu času cestovat vzadu ve větším pohodlí, než se vzadu konstantně tísnit a v kufru vozit většinu času velké množství vzduchu. 

Korando je zajímavé nízkou cenou v kombinaci s poměrně velkorysým vnitřním prostorem, nemělo by ale zapadnout, že vzhledem k ceně nabízí i zajímavý výkon. Čtyřválec 1.5 Turbo GDI je jedinou možností nabídky, která s parametry 163 koní a 280 Nm opravdu neurazí. Připomnělo mi to staré ASX. To v zásadě stavělo na stejném receptu, ale po přechodu na aktuální generaci v podobě dvojčete Renaultu Captur se citelně zmenšilo a verze „s cenou od“ dost zásadně oslabila, protože přešla z dvoulitrového čtyřválce na litrový tříválec. Za cenu základního Koranda dostanete ASX 1.0 MPI-T o výkonu 91 koní. A to už je sakra rozdíl. 

I SsangYong za něco málo přes 500 tisíc jede až 190 km/h a disponuje zajmavou dynamikou. Motor je navíc tichý i v rychlostech kolem 150 km/h a s automatem si dobře rozumí. Největším překvapením pro mne ale byly nakonec jízdní vlastnosti. Jednak je auto i na devatenáctipalcových kolech příjemně komfortní, spolu s tím je ale v zatáčkách mimořádně stabilní. Důvodem je další zajímavost v ceníku. I verze s cenou od má vzadu víceprvkové zavěšení. 

Zvyknout si ale budete muset na řízení poskytující zcela nulovou zpětnou vazbu. Korando ovšem ambice chytat za řidičská srdce vážně nemá a při cestách z bodu A do bodu B oceníte, že je řízení lehké. Zejména pokud za volant usednou dámy. 

SsangYong Korando je pro běžný lid skvělou volbou, která mnoho objektivních chyb nemá. Na to, kolik to auto stojí, je výsledný produkt až překvapivě dobře zpracovaný a vychytaný. Jedna zásadní bolístka by se ovšem našla. Je to spotřeba. Ale protože Korando je na trhu delší dobu a také proto, že stejný motor má i větší Torres, tak to není nic nového pod sluncem. 

S lehkou nohou Korando bude jezdit kolem sedmi litrů, jakmile se ale vypravíte na dálnici, tak počítejte s rychlým nárůstem spotřeby, která se klidně bude pohybovat v okolí desetilitrové hranice. Patnáctistovka koncernu VW umí být i v podobně velkých autech citelně efektivnější. Ostatně oficiální údaj kombinované spotřeby je u verze s automatem 7,95 l/100 km a to je na dnešní dobu hodně. Člověk ovšem nemůže mít všechno. 

Druhou velkou bolestí SsangYongu Korando je nastavení onoho povinného upozornění na překročení rychlosti. V Koreji tenhle systém vzali hodně hujerovsky. Jednak je trochu obtížné v menu najít políčko, přes které se ta věc vypne, ale hlavně je to upozornění tak strašně hlasité, že máte chuť auto nechat na křižovatce a prostě odejít. Úroveň hlasitosti je zde zcela srovnatelná s upozorněním na nezapnuté pásy, které má samozřejmě daleko větší důležitost. Z testů jiných aut jiných značek víme, že se to dá řešit i mnohem decentněji. Ale!

V menu Koranda si můžete navolit několik variant, jak ta všechna upozornění mají znít a jednou z položek je něco jako „korejská hudba“. Není nic horšího, než když máte puštěnou hudbu přes audiosystém a do toho vám z ničeho nic začne hrát nějaká jiná melodie reprezentující tohle upozornění, protože si auto myslí, že zrovna jedete rychleji, než byste měli. Navíc ta melodie vyvolá vzpomínky na počítače typu tři-osm-šest. 

Přesto je Korando klasickým příkladem onoho klišé „za málo peněz hodně muziky“ a ještě navíc je to podtrženo pětiletou zárukou. Jen je té muziky někdy při jízdě až moc, ale naštěstí se to pořád dá vypnout. 

Kompletní technické údaje, stejně jako aktuální ceny všech výbav a verzí, najdete jako vždy v našem katalogu.