Testy
První test křížence malého SUV a kombíku Hyundai Bayon 1.0 T-GDI MHEV DCT: Potěšil pohodlím
Vyzkoušeli jsme vrcholnou výbavu Style s paketem Premium za 655 980 korun
08.06.2021 19:21
5
Ondřej (47): Testovaný Bayon spojil skvělý komfort se slušnou agilitou. Škoda odtažitého řízení
Zdroj: Robin Běhal - Autosalon.tv
Hned na prvních metrech jízdy s novým Hyundaiem Bayon mě zaujalo několik věcí. Za prvé to byla příjemně plynulá spolupráce sedmistupňového dvouspojkového automatu a litrového turbo tříválce, ve které měl prsty zejména mild-hybridní 48V pohon. Elektřina sice nedokáže auto pohánět samostatně, ale dokáže eliminovat nejslabší stránky agregátu, tedy nejnižší otáčky, "turbodíry" a lehkou nervozitu při přeřazování v nízkých rychlostech.
Druhým silným dojmem byl jízdní komfort na dlažebních kostkách a v dalších nástrahách městské džungle. Na sedmnáctipalcových kolech (standard nejvyšší verze Style Premium, jinak auto obouvá menší 15 a 16palcová kola) totiž byly obuty pneumatiky velmi rozumného rozměru 205/55 R17. Ten umožní právě zmiňovaný komfort a zároveň slušnou agilitu.
Psát u Bayonu o sportovních zážitcích by bylo hodně troufalé (ne náhodou nebude mít ani sportovně laděnou výbavu N Line), ale svižná jízda na zvlněné okresce není i vzhledem k jeho velmi kompaktním rozměrům nepříjemným zážitkem. Ještě lepší agilitě brání zejména nepříliš povedené, silně odtažité řízení. Každopádně podvozek "umí" lépe komfort než sport.
Naopak příjemně překvapil litrový tříválcový motor 1.0 T-GDI 88 kW MHEV - a to nejen svižností projevu, ale i kultivovaností chodu. Tříválcové drnčení se podařilo téměř dokonale potlačit. Potěšila také nízká spotřeba vozu, zejména při jízdě ustáleným tempem. Při rychlosti 90 km/h si Hyundai Bayon 1.0 T-GDI 88 kW MHEV Style Premium řekl o pouhé 3,8 l benzinu na 100 km. Motor v tu chvíli na sedmičku točí necelé dva tisíce otáček. Na dálnici se otáčky zvyšují na tři tisícovky a naše spotřeba při dvoučlenném obsazení činila přibližně šest litrů. Po městě jsme jezdili za sedm. Výrobce zatím spotřebu paliva neudává, protože v době psaní tohoto testu ještě není dokončena homologace.
Ze zážitků přímo nesouvisejících s řízením mě příjemně překvapila prostornost kabiny i zavazadlového prostoru u zvěnčí maličkého SUV. Ve druhé řadě sedadel je nejen dost prostoru, ale zároveň se tady příjemně sedí. Dokonce jde o plnohodnotně pětimístné auto, protože i na prostředním místě ve druhé řadě se může bezpečně a relativně pohodlně posadit dospělý člověk střední velikosti a opěrka mu podpírá hlavu.
Druhým silným dojmem byl jízdní komfort na dlažebních kostkách a v dalších nástrahách městské džungle. Na sedmnáctipalcových kolech (standard nejvyšší verze Style Premium, jinak auto obouvá menší 15 a 16palcová kola) totiž byly obuty pneumatiky velmi rozumného rozměru 205/55 R17. Ten umožní právě zmiňovaný komfort a zároveň slušnou agilitu.
Psát u Bayonu o sportovních zážitcích by bylo hodně troufalé (ne náhodou nebude mít ani sportovně laděnou výbavu N Line), ale svižná jízda na zvlněné okresce není i vzhledem k jeho velmi kompaktním rozměrům nepříjemným zážitkem. Ještě lepší agilitě brání zejména nepříliš povedené, silně odtažité řízení. Každopádně podvozek "umí" lépe komfort než sport.
Naopak příjemně překvapil litrový tříválcový motor 1.0 T-GDI 88 kW MHEV - a to nejen svižností projevu, ale i kultivovaností chodu. Tříválcové drnčení se podařilo téměř dokonale potlačit. Potěšila také nízká spotřeba vozu, zejména při jízdě ustáleným tempem. Při rychlosti 90 km/h si Hyundai Bayon 1.0 T-GDI 88 kW MHEV Style Premium řekl o pouhé 3,8 l benzinu na 100 km. Motor v tu chvíli na sedmičku točí necelé dva tisíce otáček. Na dálnici se otáčky zvyšují na tři tisícovky a naše spotřeba při dvoučlenném obsazení činila přibližně šest litrů. Po městě jsme jezdili za sedm. Výrobce zatím spotřebu paliva neudává, protože v době psaní tohoto testu ještě není dokončena homologace.
Ze zážitků přímo nesouvisejících s řízením mě příjemně překvapila prostornost kabiny i zavazadlového prostoru u zvěnčí maličkého SUV. Ve druhé řadě sedadel je nejen dost prostoru, ale zároveň se tady příjemně sedí. Dokonce jde o plnohodnotně pětimístné auto, protože i na prostředním místě ve druhé řadě se může bezpečně a relativně pohodlně posadit dospělý člověk střední velikosti a opěrka mu podpírá hlavu.
Robin (20): Bayon se ve městě cítí jako ryba ve vodě. Škoda, že se mi ramena nevešla do sedadel
Zdroj: Ondřej Běhal - Autosalon.tv
Hned ze začátku se musím přiznat, že segment malých SUV není můj šálek kávy. Proto když jsem se dozvěděl, že budu mít možnost vyzkoušet nový Hyundai Bayon, radostí do stropu jsem zrovna neskákal. Přesto jsem byl zvědavý, jak se v korejsko-českém crossoveru vlastně jezdí.
Po prvním usednutí za volant Bayonu jsem si všiml plastového interiéru, který sice nevypadal nejluxusněji, ale na druhou stranu měl intuitivně rozmístěné ovládací prvky a poměrně vydařený design. Mnohem větší problém jsem měl s látkovými sedadly, které mojí postavě vůbec nevyhovovaly. Mám poměrně široká ramena a do opěradla s úzkou horní částí jsem se jednoduše nevešel. Jinak jsem byl s kabinou spokojený. Působila vzdušně a nabídla dostatek prostoru i pro pasažéry ve druhé řadě.
Teď ale k tomu nejdůležitějšímu, a to k jízdě. S novým Hyundaiem Bayon jsem jezdil především ve městě a musím konstatovat, že se v něm cítil jako ryba ve vodě. Komfortně naladěný podvozek dokázal žehlit velkou škálu nerovností, a to bez doprovodu hlučných ran do interiéru. Litrový motor sice asfalt netrhal, ale jeho výkon 120 koní při běžném ježdění dostačoval. Automatická převodovka si s přeplňovaným agregátem rozuměla celkem dobře. Problémy automatu dělaly pouze rozjezdy, při kterých Bayon občas lehce zacukal.
Po městském úseku jsem jel vyzkoušet kompaktní SUV do zatáček. Hyundai Bayon mě svou mrštností a chutí zatáčet mile překvapil. V zákrutě se výrazně nenakláněl a na předokolku si velmi dobře držel ideální stopu. Celkově mi připadalo, že sedím spíše v malém hatchbacku, než v crossoveru.
