Pro rodinné auto není lepší motor než naftový šestiválec. Touareg to dokazuje každým kilometrem

Třetí generace Volkswagenu Touareg se po letech loučí, k mání jsou už jen poslední skladové vozy. Možná se po nich zapráší, protože příští generace tohoto velkého SUV bude jezdit už jen na elektřinu. My se na to rozhodně netěšíme. Jak totiž ukázal náš rodinný test na dva tisíce kilometrů dlouhé cestě do hor, naftové 3.0 TDI je to nejlepší, co si můžete pod kapotou přát.

Představovat Volkswagen Touareg asi nemá smysl. Vždyť na silnice vyjel už v roce 2018 a prodával se dodnes jen s mírnými úpravami. Sdílí platformu s Audi Q7 druhé generace, se kterým se společně vyráběl v Bratislavě. A i když jde o dostupnějšího sourozence, pořád na nás působí dozvuk doby, kdy ještě v první generaci jezdil spolu s Phaetonem jako jakési luxusní duo od VW. Zatímco manažerský sedan propadl, Touareg se ukázal jako vynikající univerzální auto. Jak pro ty, kteří potřebují hodně místa a komfortu, tak pro ty, kteří to s terénem opravdu myslí vážně.

My jsme si mezi skladovkami, které nyní začínají s cenou lehce nad 1,5 milionem korun, vybrali kousek vybavený off-roadovým paketem. Ne, že by na nás v Dolomitech čekaly nějaké extrémní podmínky, ale jeden nikdy neví. Hlavní devízou kromě zesílené ochrany podvozku nebo přidaných dvou terénních režimů je i zvětšená palivová nádrž z běžných 75 na 90 litrů. A to se nám na dlouhou cestu jednoznačně hodilo.

Vyrazili jsme totiž z Prahy na lyže do našeho oblíbeného italského údolí Val di Sole, kde jsme se ubytovali přesně na půl cesty mezi středisky Madonna di Campiglio a Passo del Tonale, abychom si každý den mohli vybrat, kam vyrazíme. Celkem jsme tam, zpět i po okolí ujeli s Touaregem dva tisíce kilometrů.

A měli jsme k tomu ještě jednu zásadní věc, kterou si můžete vybrat v příslušenství. Značkový střešní box Volkswagen se tam prodává od zhruba 17 tisíc korun. My jsme do něj naložili lyže, sáně, boby a třeba i rozloženou dětskou židličku. I když je Touareg obrovským vozem s pořádným kufrem a posuvnými zadními sedadly, využili jsme ho opravdu na maximum. Jak jinak, když jedete se ženou, tchyní a rok a půl starým synkem, že?

Kufr o objemu 810 litrů ale není to jediné, co vás na cestách s rodinou potěší. Autor tohoto článku měří přes 190 cm a rád si dává sedačku řidiče hodně dozadu. I tak se na zadních místech našlo dost místa pro ostatní, a to jsme levou část posuvné lavice nastavili mírně dopředu, aby se nám do kufru za sebe vešly lyžáky a složená dětská postýlka. Do auta je navíc vynikající přístup, montáž dětské sedačky i upoutání batolete není žádný problém. Jediné, co bychom v tomto ohledu uvítali, by byly integrované sluneční clony, které jsme ve výbavě neměli.

Mohutná palubní deska řidiče příjemně obejme, ale aniž by mu u toho způsobila klaustrofobii. Středová část je nakloněna směrem k němu a velkou porci z ní zabírá obří displej multimediálního systému, který byl ve své době nevídaný. A i dnes ho oceňujeme. Zejména proto, že je integrovaný do palubní desky, místo toho, aby „čuměl“ venku jako tablet připnutý na držák, což je bohužel aktuální trend i u většiny nových volkswagenů. Ovládání je snadné, intuitivní a rychlé.

Pochválit musíme ještě přístup do vozu, protože nemá široké prahy. Navíc jsou zakryté dveřmi, takže se nešpiní. Také je tu dost odkládacích prostor, do loketní opěrky se nám vešla svačina z italského supermarketu v podobě rajčatové focaccie a do malé přihrádky vlevo pod kolenem jsme zase schovali klíče od střešního boxu. Vzadu trochu chyběla výklopná loketní opěrka. Také bychom byli raději za kožená sedadla, čalounění vypadá přece jen poněkud levně. Ale zase je tu ta cena lehce nad 1,5 milionu korun za výbavu Friends. Zvykli jsme si...

Pokud máte velké rodinné SUV a chcete s ním pořádně cestovat, neexistuje nic lepšího, než naftový motor 3.0 TDI. Za tím jsme si stáli už před testem a o dost víc si za tím stojíme i poté. Ano, pokud máte auto nastartované před domem a nasedáte do něj, slyšíte naftový klapot. Ó, bóže, to je hrůza. Jakmile ale sednete do velmi dobře odhlučněné kabiny a poprvé se rozjedete, zapomenete na to. Osmistupňový automat je s dieselem velmi dobře sladěný. Ano, ve městě si Touareg řekne o trochu víc, ale jakmile ho dostanete na cestu, začne spotřeba rychle padat.

My jsme nejvíc času strávili na dálnici. A bylo jedno, jestli jsme se v Česku drželi limitu 130 km/h a v Německu nastavili mnohem příjemnějších 160 km/h. Spotřeba byla nakonec v průměru 7,9 litru nafty na 100 km, což je stejně, jako hlásí tabulka! V době elektromobilů je to těžko uvěřitelné, ale je to tak. Kromě toho jsme v Česku natankovali plnou, zvládli dojet do cíle a pak ještě zbytek týdne pendlovat mezi lyžařskými středisky, než bylo nakonec nutné auto znovu dotankovat.

Ano, zastánci elektromobilů si klepou na čelo a ptají se, zda je opravdu nutné mít tisícikilometrový dojezd. Odpověď byla v našem případě jednoznačně ano! Když totiž dítě v autě usne, je to svatý stav, kdy během následujících dvou hodin nesmíte ani pomyslet na to, že byste si třeba jen odskočili. Kdybychom se měli řídit podle nabíječek a pak na nich trávit desítky minut, bylo by to pro naši rodinnou cestu peklo. Navíc nazpátek jsme jeli v hustém jarně prázdninovém provozu a cesta zabrala asi 11 hodin. Přidat k tomu třeba hodinu navíc na nabíječkách? Ne, děkujeme!

„Dobře, tak ses vypovídal, ale klidu na palubě v elektromobilu se prostě nic nevyrovná,“ odfrkne si příznivce facebookové skupiny Majitelé elektromobilů a prohodí navíc něco o hlučném motoru. Chyba lávky! Motor je opravdu tak výborně odhlučněn, že ho na dálnici jen těžko rozlišíte. Ano, někde zpředu se ozve bublání ve chvílích maximální akcelerace při předjíždění, ale to je tak vše. Navíc rovných 500 Nm točivého momentu znamená, že porci síly máte k dispozici vždy, když ji potřebujete. Ani plně naložený Touareg nerozlišuje mezi rovnou dálnicí nebo táhlým kopcem. Máte tam 160 km/h? Bude to vždy a všude. A to nemluvím o tom, že předjíždění loudajících se Italů v serpentinách je dílem okamžiku. A že je to na krátkých rovných úsecích opravdu nutnost!

Vyloženě úžasným příplatkem byl vzduchový podvozek kombinovaný s natáčecí zadní nápravou. Touareg je díky němu stabilní, ale zároveň komfortní. Navíc umí měnit světlou výšku, což se hodilo ve chvíli, kdy nás jeden den zavalily přívaly sněhu a my potřebovali vyjet z místa přes hradbu nahrnutou silničáři. Lopatu jsme samozřejmě neměli. Touareg nezaváhal ani na moment, a to ani při výjezdu do vysoko položené vesnice po úzké zasypané serpentině. Ano, je tu režim „snow“, ale my jsme jezdili bez něj, protože pak s ním bylo víc legrace v zatáčkách. I přes dvě tuny těžké SUV je dobře ovladatelným strojem díky pohonu všech kol 4Motion.

Zpět ale k podvozku, který kromě vzduchu nabídne i ono natáčení zadní nápravy. To se velmi hodí při manévrování na přeplněných horských parkovištích. Bez něj bychom museli najíždět do místa na několikátý pokus, protože prostoru bylo opravdu málo. Takhle to bylo napoprvé.

Celkový dojem z jízdy je tak na jedničku s hvězdičkou. Touareg kombinuje dlouhý dojezd, silný motor, pohodlný podvozek, dobrou manévrovatelnost i výbornou prostupnost terénem. Není mu vůbec co vytknout.

A teď nám řekněte jediný důvod, proč bychom měli chtít něco jiného. Jaké jiné auto za 1,5 milionu korun tohle všechno nabídne? A co teprve jaký elektromobil? Ten bude vždy proti Touaregu kompromisem. Kdepak, my jsme objevili to nejlepší rodinné auto, jaké dnes můžete mít. Je smutné, že končí. Na prodej jsou poslední skladové kusy. Kdybychom nebyli motoristickými novináři, pro které je pořízení vlastního vozu vlastně naprostou zbytečností, sáhli bychom po něm. Věříme totiž, že už ani nic lepšího k mání nebude. A to je docela smutné, nemyslíte?

Kompletní ceník Volkswagenu Touareg najdete v našem katalogu. Ale teď už poslouží spíš k porovnání s cenami skladovek, které jsou výhodnější. Alespoň technické srovnání s nejbližšími konkurenty pak najdete v našem porovnávači. Stačí kliknout sem.