Za každou šestou oběť na českých silnicích může mladý řidič. Nejrizikovější je skupina do 24 let

Pokud budeme vycházet z kompletně uzavřených souhrnů nehod za rok 2020 (rok 2021 ještě není kvůli možným hospitalizacím pacientů v nemocnicích po nehodě pro statistiky z pohledu následků plně relevantní), dojdeme k hrozivým údajům. Mladí řidiči ve věku do 24 let způsobili podle policejních statistik 8743 dopravních nehod z celkových 75 371 zaviněných řidiči všech věkových kategorií. Vinou mladých řidičů zemřelo 66 z celkových 417 lidí, kteří v roce 2020 zahynuli při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel. To je každá šestá oběť.

„Pravděpodobnost, že nehoda zaviněná mladým řidičem bude smrtelná, je o 43 procent vyšší než u řidičů ve věku nad 24 let,“ doplňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0 podporující projekty na snížení počtu nehod v České republice. Vyjádřeno penězi, vinou mladých řidičů celkové ztráty z dopravní nehodovosti přesáhly 8,5 miliardy korun.

Příčiny nehod způsobených mladými nováčky za volantem nepřekvapí: nedostatek řidičských zkušeností, přeceňování schopností, odvádění pozornosti od řízení mobilními telefony, podceňování vlivu užívání drog a alkoholu na výkon řidiče, klam nesmrtelnosti, hecování ze strany vrstevníků a v poslední době i zvýšená úroveň agresivity. Problémem je často také riziková osobnostní charakteristika mladého řidiče.

Zatímco v Evropské unii při nehodách v průměru umírá na jeden milion obyvatel 49 lidí, u mladých je to 67 jedinců. U nás je tento poměr vyjádřen vyššími čísly - 54 versus 80 lidí. „Ze statistik dále vyplývá, že výrazně ohroženější jsou mladí muži. Na jeden milion mladých žen v populaci ročně připadá 25 obětí nehod, u mladých mužů je to hrozivých 106 mrtvých, tedy víc než čtyřikrát víc (v ČR 29 x 109 osob). Velmi znepokojivým zjištěním je, že u osob ve věku 15 až 30 let jsou v rámci EU dopravní nehody příčinou 18 procent všech příčin jejich úmrtí, v Česku jde o 17 procent. A u mužů ve věkové kategorii 18 až 24 let je to dokonce čtvrtina,“ upozorňuje Budský.

Evropská komise proto doporučuje vícefázový způsob přípravy nových řidičů. Její nedílnou součástí by mělo být zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku, kterém se u nás debatuje dlouhé roky. Ve zkušební době by podle návrhu měli noví řidiči absolvovat navazující zdokonalovací vzdělávání. Konkrétně kondiční a dovednostní jízdy (škola smyku apod.) a dopravně psychologické kursy. Tato příprava by měla být zaměřena hrozících rizik na silnici.

V České republice o zlepšení připravenosti mladých řidičů na samostatnou řidičskou praxi dlouhodobě usiluje Asociace autoškol České republiky společně s Ministerstvem dopravy, Policií ČR, Asociací psychologů, Českou kanceláří pojistitelů i automobilka Škoda Auto. Podílejí se na projektu Start Driving určeném mladým začínajícím řidičům a jejich rodičům.
Jednotlivé vzdělávací kurzy nabízejí jízdy v reálném silničním provozu pod dohledem zkušených učitelů, praktický výcvik na polygonu, přednášku dopravního policisty zaměřenou na vysvětlení příčin vzniku konkrétních vážných dopravních nehod a také přednášku dopravního psychologa. Celkem loni kurzy absolvovalo 3 084 lidí, což je třikrát víc než v roce 2020. „Velice oceňuji zájem rodičů absolvovat kurz společně s jejich potomky. To považuji za velmi důležité. Proto si v letošním roce bude moci každý mladý řidič do 24 let s sebou přivést jednoho z rodičů. Možnost spoluúčasti rodičů tak nebude omezená, jako tomu bylo v předchozím období,“ uzavírá Aleš Horčička za Asociaci autoškol ČR.
Každý takový projekt si zaslouží uznání. Nicméně tlak na mladé řidiče, aby jezdili podle pravidel a dál se vzdělávali i po absolvování autoškoly, což je princip řidičáku na zkoušku, by přinesl výraznější snížení počtu mrtvých na českých silnicích. Uvědomit by si to měli i zákonodárci.