Práce snů, po které se zaprášilo. Ministerstvo dopravy vybralo z řad veřejnosti testovací jezdce

Ministerstvo dopravy v uplynulých dnech hledalo testovací jezdce, kteří mu pomohou s pilotním zkušebním provozem speciálního systému s názvem C-Roads. Díky němu mohou vzájemně komunikovat jak jednotlivá auta mezi sebou navzájem, tak také s infrastrukturou na silnicích. Testovací jezdci musí splnit jediné - jezdit po veřejných komunikacích a mít přitom v autě speciální jednotku, která bude komunikovat s jejich mobilním telefonem. Data z jednotky by pak následně měla pomoci jak složkám integrovaného záchranného systému (IZS), tak ostatním řidičům, kteří se budou moci lépe vyhnout kolonám nebo nebezpečným situacím.

Hlavním úkolem všech jezdců, kteří se ministerstvu přihlásili, bude mít co nejvíce je to možné spuštěnou jednotku i chytrou mobilní aplikaci. Oba systémy pak budou na denní bázi odesílat informace o aktuální dopravní situaci, jako jsou kolony, nehody, odstavená auta nebo zásah jednotek IZS.

Jde o podobný systém, jaký dnes používá například u řidičů velmi oblíbená navigace Waze. Ovšem s tím rozdílem, že systém C-Roads umí informace, které odesílá řidičům, filtrovat podle jejich důležitosti. Je schopen detekovat místo, kde řidič jede a včas jej upozornit na nutnost tvorby bezpečnostní uličky pro IZS nebo na nefunkčnost semaforů na blízké křižovatce. Úkolem systému je tedy řidiči předat dopravní informaci, která je právě pro něj nejdůležitější. Zároveň takové zprávy řidiče nesmí nijak rušit a musí pro něj být srozumitelné a právě s tímto vývojem budou testovací jezdci ministerstvu pomáhat. Jejich úkolem bude upozornit na všechny nelogičnosti a nedostatky, které by aplikace mohla mít a usnadnit tak budoucí užívání nám všem.

Některá auta jsou tímto systémem vybavená už z výroby. Automobilky se totiž zavázaly, že od roku 2019 budou touto technologií vybavovat některé vybrané modely. Pořídit technologii bude možné i na starší vozidla, kdy se cena za jednotku bude pohybovat v řádech tisíců korun.

Vybavená vozidla budou přijímat tyto bezpečnostní informace, zobrazovat je řidiči formou varovných hlášení na palubním informačním displeji či přístrojovém štítu nebo jako součást informací navigace. V budoucnosti se také počítá s integrací přijatých zpráv do řídicích systémů vozidel, což povede k samočinnému zamezení nehody či vzniku nebezpečné události. „Řešíme, aby to řidiče příliš nerozptylovalo, ale současně byli vizuálně a zvukově včas varováni před hrozícím nebezpečím, informováni o práci na silnici, jízdních dobách, kolonách nebo jiném nebezpečí,“ upřesnil bývalý ministr Dan Ťok, který stojí za spuštěním systému v Česku.

František Jemelka, tiskový mluvčí ministerstva dopravy nám řekl, že ministerstvo už kapacitu testovacích jezdců naplnilo. „Požadovaný počet testovacích řidičů byl ve velmi krátké době naplněn, celkem se jedná o desítky řidičů. Všichni tito dobrovolní řidiči jsou již aktivně zapojeni do testování,“ uvedl.

A nejen oni. Už několik měsíců probíhá testování systému na dálničním úseku Pražského okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou, tedy částech dálnic D1, D0 a D5. Zde byly už jednotky systému nainstalovány na dopravní infrastruktuře a také je dostala některá auta ŘSD.

Tato zařízení vysílají do svého okolí informace o aktuálních dojezdových dobách na Pražském okruhu a také informace o stavu dopravního značení na portálech liniového řízení dopravy a zařízení pro provozní informace. „To, co svítí na proměnných informačních tabulích či značkách, je řidiči zobrazeno přímo ve vozidle. Zvláště u měnících se rychlostních omezení či dynamickém uzavírání jízdních pruhů před tunely nebo v tunelech je tato funkce důležitá, protože řidiči tyto typy značek poměrně často nerespektují,“ dodal bývalý ministr Ťok.

Jednotky pak nejsou jen v autech ŘSD, ale také v jejich speciálních přívěsech které označují krátkodobé práce na dálnicích. To proto, že nedostatečné označení pracovního místa v kombinaci s únavou řidičů je často příčinou nehod, které bohužel mívají i tragické následky. Proto tyto přívěsy vysílají do svého okolí informace o své poloze, o uzavření jízdních pruhů či rychlostním omezení. K řidiči se tak dostane informace o charakteru uzavírky či omezení ještě předtím, než ji fyzicky spatří, což výrazně snižuje riziko vzniku nehod.