U této dopravní značky by se Češi pohádali. Na opačném konci světa je náhradou semaforů
Dopravní značka STOP je rozšířená po celém světě a nařizuje řidičům zastavení a uvedení vozidla do stavu klidu pro bezpečný rozhled a následný vjezd do křižovatky podle legislativních předpisů. V některých zemích se však může objevit se zvláštní úpravou, u níž si řidiči musí udržet přehled, sledovat pořadí a čekat na svou příležitost pro průjezd křižovatkou. Pro nás nezvyklý systém, který se v Česku vůbec neobjevuje, přitom na opačném konci světa funguje bez problémů.
Pravidla pro průjezd americkou stopkou
Při návštěvě Spojených států amerických, Kanady nebo třeba Mexika se můžete setkat se známou dopravní značkou STOP doplněnou o dodatkovou tabulku s nápisem „all-way“ nebo upřesněním počtu vjezdů do křižovatky, např. „four-way“. Tento způsob řízení dopravy na křižovatkách bez světelné signalizace vyžaduje, aby vozidla přijíždějící do křižovatky ze všech směrů zastavila, než ji projedou.
Na těchto amerických křižovatkách je zároveň i specifický systém, v němž vozidla projíždějí křižovatkou, protože ve většině případů nevychází z nám známé přednosti zprava. Jednoduše řečeno, vozidla většinou projíždějí křižovatkou v pořadí, v němž zastavila na stopce. Pokud řidič přijede na křižovatku a nejsou tam žádná další vozidla, může pokračovat v jízdě.
Pokud se při přiblížení řidiče ke křižovatce už nachází jedno nebo více aut, musí je řidič nechat jet přednostně. Jestliže řidič z našeho pohledu přijíždí do křižovatky dříve než jiné blížící se vozidlo z dalšího směru, má přednost jízdy. Dvě samotná protijedoucí vozidla mohou projet současně, avšak pokud jedno vozidlo odbočuje a druhé jede rovně, má přednost v jízdě auto jedoucí rovně.
Samozřejmě nastávají i situace, kdy dvě vozidla přijedou proti sobě současně a jedno odbočuje vpravo a druhé odbočuje vlevo, tak má přednost v jízdě vozidlo odbočující vpravo. Jelikož se obě vozidla snaží odbočit na stejnou silnici, přednost by měla být dána vozidlu odbočujícímu vpravo, protože je blíže k jízdnímu pruhu.
V Evropě rozšířené pravidlo přednosti zprava se přitom používá pouze v jediném případě a to pokud na křižovatku přijede více vozidel současně, přednost v jízdě má vozidlo nejvíce vpravo.
Reálná zkušenost může působit podivně
Pro českého řidiče to může působit zmatečně, protože pravidel na průjezd je hned několik, ale v reálném provozu se s tím sžijete velmi rychle. Když jsem před několika lety byl v Kalifornii, podobných křižovatek jsem projížděl hned několik a na všech mají okolní řidiči trpělivost a čekají na průjezd ve správném pořadí. Funguje to i díky vzájemné komunikaci, jako jsou gesta, oční kontakt nebo aktivované blinkry.
Běžný Evropan se s podobným systémem musí chvíli sžít. Osobně si myslím, že kdyby byl právě teď tento styl křižovatek zaveden i u nás, většina českých řidičů by se snažila projet při první příležitosti. V posledních letech si totiž všímám, že jako řidiči nejsme moc trpěliví, a pokud jde o přednosti, ne vždy jsou dodržovány – ať už záměrně, nebo omylem. Snaha domluvit se by pak mohla vést k hádkám plným nadávek.
Moje první vlastní zkušenost s americkou stopkou byla taková, že jsem si nebyl jistý, zda právě nastal můj čas. Ačkoli jsem se snažil sledovat správné pořadí, obával jsem se, že vyjedu zrovna ve chvíli, kdy se rozpohybuje i vozidlo z jiného bočního směru, nabourá mě a já si z první návštěvy v USA odvezu vzpomínku a historku o tom, jak jsem zavinil dopravní nehodu v místě, kde se zase tolik nestávají.
Z amerických statistik lze vyčíst, že dopravní nehody na těchto křižovatkách nejsou tak časté, jak byste mohli čekat. Zpravidla se tyto značky instalují jen v místech s menším dopravním vytížením a jedním z hlavních důvodů jsou výrazně nižší náklady ve srovnání se světelnou signalizací. V Evropě tento systém využívali snad jen Švédové, zatímco zbytek starého kontinentu raději vsadil na pravidlo pravé ruky nebo kruhové objezdy.