U Lidlu jsme nabíjeli 16. srpna, na vrácení zálohy 2000 Kč čekáme. K reálnému vyúčtování nedošlo

V úterý 16. srpna jsme poprvé vyzkoušeli, jak funguje nový systém dobíjení na stanicích u supermarketů Lidl. Nastavené podmínky jdou na ruku těm, kteří vlastní dobíjecí kartu, kterou už nabíječky u Lidlu akceptují. Nedávno tyto nabíječky například začaly akceptovat čipy společnosti E.On. V takovém případě uživatelé nabíjejí stejně jako na jakékoliv jiné veřejné stanici a výhodou má být úspora času - alespoň trochu dobijete ve chvíli, kdy nakupujete. Podmínky pro neregistrované uživatele jsou ale naopak až absurdní. 

Pro připomenutí - každé jedno nabíjení si žádá zálohu 2000 Kč a minimálně vám bude účtována částka 100 Kč, a to i v případě pomalého AC nabíjení. Po ukončení dobíjení má být ze zálohy uhrazena cena reálného dobíjení a následně má banka dostat pokyn k uvolnění zbývající částky. Tento proces ale trvá několik dnů. My jsme se uvolnění dvoutisícové zálohy do teď nedočkali. Od nabíjení uplynuly skoro dva týdny!

Na prodlevu mezi dobíjením a vyplacením zálohy dvou tisíc, respektive zbývající částky po odečtení hodnoty odebraných kilowatthodin, jsme se dotazovali už předminulý týden. „Z procesního hlediska poskytovatel platebního řešení (externí společnost) nenese téměř žádnou odpovědnost, pokud jde o to, jak dlouho je částka blokována. V případě, že je částka na kartě zákazníka zablokována, přichází toto potvrzení od společnosti vydávající platební kartu (např. 2000 Kč). Když si zákazník dobije elektromobil, externí společnost informuje banku, jaká je výše částky v jejíž hodnotě si zákazník elektromobil dobil a že by měla zbytek peněz okamžitě uvolnit. Záleží ovšem na bance, kdy peníze uvolní,“ stojí v odpovědi mluvčího společnosti Tomáše Mylera. Problém je ale v tom, že my čekáme na vyúčtování našeho symbolického dobíjení v hodnotě 100 Kč už třináctý den. Když jsme se obrátili na banku, kde máme vedený účet, z její odpovědi vyplývá něco trochu jiného, než co říká Lidl. 

„U blokací karetních transakcí záleží vždy na obchodníkovi, on určuje, jaká částka se blokuje. Následně od něj přijde pokyn k zaúčtování reálné útraty a uvolnění té blokace, na nás to nijak nezáleží,“ uvedl tiskový mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek a dodává: „My požadavek na zpracování platby nijak nezdržujeme. Jakmile máme instrukce, co s platbou/blokací provést, tak tak učiníme.“ O situaci jsme informovali i společnost Lidl, která údajně na problému s prodlevou vrácení zálohy intenzivně pracuje. Na dotaz, co je tedy důvodem takto dlouhé prodlevy, ale Lidl neodpověděl. Pouze v sobotu 27. srpna dorazil email od zákaznického oddělení s poděkováním za náš dotaz, „který společnost postoupila ke zpracování příslušnému oddělení.“ Na výraznou prodlevu zablokované částky jsme se ale dotazovali tiskového oddělení. Zdá se, že tiskové oddělení náš případ předalo zákaznickému servisu. 

Systém, kdy je zákazníkovi na kartě zablokována určitá částka, která nemusí odpovídat skutečné hodnotě nakoupeného zboží nebo komodity, není nic nového. Stejně fungují třeba automaty na CNG. U nich se nám pravidelně stávalo, že jsme špatně odhadli, kolik plynu se do nádrže vejde a zadali příliš vysokou částku. Na vrácení zbývajících prostředků jsme ale nikdy takto dlouho nečekali. Částka se vždy vrátila okamžitě. 

Vlna kritiky nejen z naší strany přiměla společnost Lidl k jednomu velmi vítanému kroku, zejména v případě uživatelů plug-in hybridů. Od prvního září Lidl zruší minimální účtovanou částku 100 Kč. Tento zdánlivý detail původně nutil zákazníky spíše k prodlužování dobíjení, jinak by se jim celé nabíjení u Lidlu nemuselo vůbec vyplatit. Z nabíjení prostřednictvím AC pak dělal naprostý nesmysl. To se ale za pár dnů změní. Doufejme, že se Lidlu brzy podaří vyřešit také problémy kolem vracení zálohy (kterou by také bylo vhodné snížit).