Stát na spojce při čekání na semaforu se nevyplácí. Nechtěně si ji ničí i velezkušení řidiči

Používání spojky je pro uživatele aut s manuální převodovkou stejně přirozené jako dýchání, tím spíš, jde-li o ročníky, které získaly řidičské oprávnění už před delší dobou. Své umění tito matadoři volantu hýčkají natolik, že je mnohdy děsí přesednutí za volant vozidla s automatickou transmisí. Chovají se ale vždy k tak citlivému orgánu, jakým je spojka, skutečně správně?

Jak už název zařízení napovídá, spojka u auta něco spojuje a také rozpojuje. Zatímco motor auta je stále v chodu, kola se prostě někdy zastavit musí. Proto má automobilová spojka velmi zjednodušeně řečeno dvě polohy, sepnuto a rozepnuto. K tomu slouží pro laika poměrně složitý mechanismus. „Klasická spojka se skládá ze tří dílů: ze spojkové lamely, přítlačného kotouče a ložiska, říká Martin Cirkovský z nezávislé opravny Auto Ari.  

Spojka je, nebo aspoň do nedávné doby bývala, velkým strašákem pro všechny začínající řidiče - tedy pokud se nezaučují rovnou na automatu. V autoškole se kadeti řidičského řemesla naučí základní principy práce se spojkou, virtuozitu jejího plavného ovládání už ale musí trénovat každý sám. Bohužel, s přibývajícím množstvím najetých kilometrů roste i pohodlnost, a právě tehdy se někteří řidiči začínají dopouštět typických chyb, které stojí za předčasným opotřebením, či dokonce zničením spojky.

Prvním, fakticky každodenním řidičským nedostatkem, je opírání si nohy o spojkový pedál v pasážích jízdy, kdy řadit urgentně nepotřebujeme. Tento zdánlivě letmý dotyk zapříčiňuje nepatrné rozpojení spojkových talířů, což z dlouhodobého hlediska spojce škodí, protože její schopnost prohýbat se ztrácí na efektivitě. Zároveň při každém použití spojky vznikají ztráty v podobě tepla, což má nežádoucí účinky na pryžové díly. Možná jste si už i vy všimli, že při pomalé jízdě v koloně v horku má spojka tendenci prokluzovat.

Další chybou je příliš prudké uvolnění spojkového pedálu. Obložení spojky se důsledkem šoku z intenzivního tření pálí, což je evidentní z příznačného zápachu. Ten je notoricky známý všem, kdož nejsou se spojkou úplně kamarádi v rozličných situacích, typické je třeba rozjíždění do kopce. Jenže ani tento zápach není signálem toho, že byste měli spojku vyměnit, je pouze připomínkou, že byste měli spojkový pedál pouštět plynuleji a pomaleji nebo naopak nenechávat spojku dlouho klouzat ve spojení s přílišnou dávkou plynu.

Používání spojky jako brzdy na křižovatkách je rovněž způsobem, jak ji můžete zrychleně odepsat. Při stání na červené je rozhodně vhodnější vyřadit na neutrál, než abyste své vozidlo brzdili pomocí řízeného prokluzu spojky. Občas je na křižovatce možné setkat se s neustále se pohupujícím autem bez svítících brzdových světel - to je přesně ten případ. Dělá se to při startu automobilových závodů, ale veřejná komunikace, jak známo, není závodní dráha.

„Pokud budete stát v kopci na semaforu a budete chtít být připraveni na rychlý rozjezd, to znamená, že spojka bude na 15 procent v prokluzu, třecí část spojkové lamely se bude dotýkat z jedné strany setrvačníku a z druhé přítlačného kotouče. V takové situaci spojku rozhodně nešetříte, protože je v kontaktu, a bude se tedy opotřebovávat,“ upozorňuje servisman Cirkovský.

Někteří řidiči také mají ve zvyku vyšlápnout spojku při průjezdu zatáčkou. Pocitově to skutečně může vypadat, že jedou klidněji a pomaleji, ale mnohem lepší je přibrzdit a podřadit, takže ve chvíli průjezdu zatáčkou budou brzdit motorem, což uleví i brzdovému systému.

Nežádoucím chováním, kterým zkracujeme životnost spojky, je i rozjíždění se s přetíženým autem. Je důležité uvědomit si, že spojka je konstruována i s ohledem na předpokládanou maximální hmotnost vozidla. Pokud se tedy řidič bude rozjíždět s dalším vozidlem na laně za sebou, spojka mu za to rozhodně nepoděkuje. Pokud někdo jednou za rok vytáhne známého z bláta či sněhu nebo mu odtáhne auto, dá se s tím žít, ale pravidelné využívání běžného auta s běžnou převodovkou jako tahače se může vymstít právě na spojce.

Kdo se vyvaruje zmiňovaným chybám, bude mít jistotu, že spojka přežije dlouhá léta bez většího poškození. Výměna jejího obložení sice nepatří k nejdražším, ale proč ho zbytečně ničit? Základním pravidlem je zbytečně spojku nepřetěžovat, nestát na ní během stání na červené a také dbát na její plynulé stlačování a uvolňování. Komu při zařazené rychlosti stoupají otáčky, ale auto úměrně neakceleruje, ať rovnou zamíří do servisu. Bez spojky to není po městě úplně ono.

Zjednodušeně řečeno, spojka se nejméně opotřebovává při používání ve stylu „zapnuto/vypnuto“. Čím víc s ní budete pracovat, což je ovšem občas nezbytné, tím dřív budete muset do servisu na opravu.