Řidiči neví, že i moderní auta je nutné zajíždět. Odborníci poradili, jak se vyvarovat problémům

S koupí nového vozu je spojena nutnost dobře ho zajet. Technologie se sice vyvíjí a automobilky montují do aut mnohem lepší a modernější komponenty, ale i pro ně stále platí nezbytné zajíždění. A je jedno, zda se jedná o elektromobil, nebo o klasický spalovací vůz. Své poznatky, jak správně zajet auto, sdělil Autosalonu servisní poradce Vladimír Janda ze společnosti TUkas a technický specialista Toyoty Petr Frühauf.

Každé auto si musí svým způsobem nejdříve sednout, a to se stane zhruba po 1500 najetých kilometrech. Už od začátku je ale vhodné auto nepřetěžovat a celkově neriskovat. „Na úvod bych řekl, že to, co zastávám já, s tím pravděpodobně nebude souhlasit někdo jiný. V tomhle ohledu má totiž každý mechanik jiný názor, má jiné zkušenosti a také záleží na typu motoru nebo vozidla,“ uvedl Janda a pokračoval: „Důležité však je mít vždy zahřátý motor. Počkat si, až se provozní teplota dostane mezi 60 až 90 stupňů, a pak něco zkoušet.“

Doporučuje se tak plynulá akcelerace a žádné prudké změny jízdního chování. Chrání se tím mechanické součástky motoru před nežádoucí zátěží. Vyhněte se i nízkým otáčkám, stejně tak jsou nežádoucí otáčky v červených číslech, které představují až moc vysokou zátěž. Auto byste měli vzít do všech možných podmínek jako je město, kopce a dálnice. „V prvních 1000 kilometrech byste se měli vyvarovat jízdě vysokou rychlostí a to nad 80 procent konstrukční rychlosti. Ta maximální je uvedená v technickém průkazu auta,“ doplnil Petr Frühauf.

Naftové motory mají nevýhodu oproti těm benzinovým, že se déle zahřívají. Než se olej dostane na správnou teplotu, je hustší a ztrácí svou efektivitu. Když je ale dobré mazání, snižuje se míra opotřebení a prodlužuje se životnost komponent. V opačném případě je to z dlouhodobém hlediska zcela nežádoucí přístup. „Pravidelné servisní kontroly a výměna oleji či filtrů, nejen po zajetí auta, by měly být dnes už samozřejmostí,“ doplnil Janda.

U nového auta je pak důležité, aby si sedly také pneumatiky a brzdy. To znamená brzdit plynule a ne prudce, předchází se tím přehřátí a nadměrnému opotřebování. Pokud ale nastane na vozovce neočekávaná situace, jdou všechna doporučení stranou a prudkému dupnutí na brzdu se nevyhnete.

U pneumatik pro změnu trvá, než se vytvoří ta správná přilnavost, proto je lepší jezdit opatrněji, zejména když je sníh nebo mokrá vozovka. Hlídat si správný tlak v pneumatikách také není na škodu.

Zahřát pořádně motor může být problematičtější v zimě, kdy je obecně nižší teplota a vyšší vlhkost. Stejně tak příliš novému ani zajetému motoru nepomůžete, když ho necháte běžet několik minut na volnoběh. Může se totiž stát, že zahřátí bude trvat déle (zejména pak u nafťáků). Srážení vlhkosti v motorovém prostoru by mohlo vést později ke korozi.

Nová auta by však proti tomu měla být lépe chráněna než ta starší, která sice nepotřebují už zajíždět, ale na volnoběh je v zimě nechávají někteří řidiči stále. Lepší je tedy vyrazit na cestu a s vyšší zátěží počkat, než se provozní teplota vyšplhá na požadovanou hodnotu. V tomto případě však platí, že by jízda měla být vždy plynulá a bez výrazné akcelerace, dokud se motor nezahřeje.

„V zimě také platí, že se k autu chovám obezřetněji. Nevíte totiž, jak se bude v mrazech chovat. Je proto lepší jezdit pomaleji a nehnat vůz hned za hranice možností,“ upozornil Janda. „Ať už se auto zajíždí v zimě, nebo v létě, je potřeba myslet také na to, že auto v módu zajíždění není ideálním společníkem na dlouhou cestu k moři.

Nedoporučuje se naložit kufr po strop, na střechu ještě box a už vůbec ne jet konstantní rychlostí po delší dobu,“ upozornil Petr Frühauf. Pro prvních pár set kilometrů je tedy tempomat zapovězeným jízdním asistentem. Jestliže jej tedy nemáte v plánu používat variabilněji, nikoli jet 200 kilometrů při jedné rychlosti.