Řidiči místo nafty lijí do nádrže levnou náhradu. Koupíte ji v každém supermarketu

S rostoucími cenami pohonných hmot se na sociálních sítích znovu objevují návody, jak ušetřit při každém tankování. Jeden z virálních trendů ukazuje řidiče, kteří místo nafty lijí do nádrže obyčejný slunečnicový olej ze supermarketu. Na první pohled je to sice zajímavý nápad, jenže ve skutečnosti může nadělat velké problémy. Podle experta jde navíc o daňový únik!

Internet je v této nelehké době plný zaručených rad, jak si snížit náklady na provoz auta. Problém ale je, že většina z nich může ve finále napáchat více škody než užitku. To aktuálně potvrzuje i trend šířící se na sociálních sítích, v němž lidé tankují do svých aut slunečnicový olej jakožto levnější alternativu k dieselu. Dříve šlo o poměrně běžný jev, jenže s příchodem modernějších motorů už to ani běžné být nemůže.

Dnešní vznětové motory jsou totiž konstruované pro přesně stanovené druhy paliv splňující přísné normy a jakýkoli experiment mimo doporučené specifikace může skončit drahou opravou. „Běžná motorová nafta musí splňovat normu EN 590 a alternativní paliva na rostlinné bázi zase normu EN 15940. Pokud palivo tyto požadavky nesplňuje, motor nemusí správně fungovat, může se poškodit, nebo dokonce vůbec nenastartuje,“ vysvětlil v rozhovoru pro rakouský web Heute technik ÖAMTC Stefan Kerbl.

Mnozí nicméně argumentují tím, že když existuje biodiesel, tak proč by nefungoval i kuchyňský olej. Na to je ale podle technika velmi jednoduchá odpověď. „Ani samotný biodiesel nelze u většiny současných aut tankovat bez omezení, běžně se do klasické nafty pouze přimíchává v zákonem stanoveném poměru,“ uvedl s tím, že vlastnosti obyčejného rostlinného oleje z obchodu neodpovídají tomu, co vstřikovací soustava a spalovací proces moderního dieselu vyžadují.

Potíže se navíc netýkají jen nových aut. Ani starší dieselové motory podle vyjádření technika ÖAMTC bez speciálních úprav neumějí na čistý rostlinný olej fungovat správně. Důvodem je horší zápalnost a spalování, což může vést mimo jiné k tomu, že se nespálený olej dostává do motorového maziva. Taková směs pak logicky znamená zvýšené opotřebení a riziko vážného poškození motoru. Z levného tankování se tak velmi rychle může stát účet za servis v řádu desítek tisíc korun.

Vedle technické stránky má celý problém i právní rozměr. Steffan Kerbl upozorňuje, že řidič by měl vždy tankovat palivo předepsané výrobcem v návodu k vozidlu, jinak může přijít třeba o záruku. Ještě závažnější ale může být pohled státu. Rostlinný olej prodávaný v obchodě je totiž veden jako potravina, nikoli jako motorové palivo, a vztahuje se na něj jiné daňové zatížení. Právě proto může být použití takové látky v nádrži auta posuzováno jako daňový únik. Jinými slovy, pokus obejít drahou naftu potravinářským olejem není jen technický nesmysl, ale může se změnit i v nepříjemný konflikt s úřady.