Nosnost střechy auta je zavádějící údaj. Jinak by nemohly existovat střešní stany

Ta disproporce motá hlavu mnoha motoristům. V návodu se dočtou, že jejich vůz má nosnost střechy například 75 kilogramů. A pak vidí, že na stejném autě je namontován těžký střešní stan a v něm spí dva statní chlapy. Přesto se nepropadnou. Proč?

Podobné dotazy se občas objeví i na našem facebookovém profilu: „Dobrý den, jak je to prosím se spaním na střeše vozu, když zatížení střechy je dáno výrobcem. V mém případě je to 50 kg?“

Výrobci aut údajem „nosnost střechy“ garantují, že náklad o dané hmotnosti vůz při jízdě v zatáčkách příliš nerozhodí (jiné těžiště), že náklony s vyšším zatížením na střeše vydrží tlumiče ale i ukotvení příčníků nebo podélných ližin. Tak aby se náklad například neutrhl z kotvících bodů. Automobilky také obvykle doporučují s nákladem na střeše maximální rychlost na dálnici do 120 kilometrů v hodině.

U klasických aut má střecha pevný rám, do kterého se ukotvují právě ližiny, případně se do něj přímo uchycují příčníky (kotvící body). Navíc střecha vozu musí být konstruována tak, aby se při převrácení nezbortila, což by bylo fatální pro posádku. Jednoduše řečeno, střecha musí v případě potřeby unést zbytek auta.

A z toho jednoduše vyplývá, že pokud auto nejede, bez problémů unese střešní stan i se zatížením třeba 200 kilogramů, pokud je na něj stan konstruován a správně na střeše uchycen. A opět platí, že při jízdě (byť pomalé) takové zatížení možné není. Ale snad by nikoho nenapadlo cestovat v rozloženém stanu na střeše, pokud je vůz v pohybu.