Některé palubní počítače o spotřebě výrazně lžou. Rozdíl oproti skutečnosti může být i deset procent

„Moje auto jezdí za pět litrů na sto, ukazuje mi to palubní počítač.“ To je v věta, která může být daleko od pravdy. Palubní počítače aut totiž nejsou vždy tak úplně přesné, jak se řidiči domnívají. Jenže ani další metody měření spotřeby, které mohou majitelé aut provést přímo v provozu, nejsou vůbec spolehlivé.

Palubní počítače udávají spotřebu na základě množství paliva ve vstřikovačích k ujeté vzdálenosti. Důvodem pro odchylky v běžném provozu může být například vyšší hustota paliva, opotřebení auta a u některých vozů i vadná data od plováku v nádrži, která palubní počítače také využívají. Navíc zjištěné informace se zaokrouhlují jen na desetiny litru.
Papírová spotřeba v technických údajích k vozu vychází z laboratorních měření metodikou WLTP (The Worldwide Harmonized Light Vehicle Test Procedure). Ta nahradila testy zvané NEDC (New European Driving Cycle), které se využívaly od osmdesátých let minulého století. V obou případech jde o laboratorní měření emisí CO₂ a spotřeby paliva.

Cílem novější metodiky WLTP zavedené od roku 2017 je získávat data, která lépe odpovídají skutečnému provozu. Délka zkušební trati proto byla prodloužena na 23 kilometrů a cyklus trvá 30 minut. Průměrná rychlost při testování je 47 km/h, přičemž maximální přesahuje 130 km/h. Ve zkušební komoře byla teplota zvýšena na 23 stupňů.

Tak například v testu, který před časem provedl německý ADAC, se objevilo 80 různých vozů s rozličnými typy pohonu. Odhalit měl rozdíly mezi skutečnou spotřebou a tou, kterou ukazuje palubní počítač. U sedmi aut byly výsledky skoro přesné s rozdílem menším než jedna desetina litru (jak ukazuje tabulka níže). Mezi přesné palubní počítače ADAC zařadil i ty, které vykazovaly odchylku jedné desetiny litru (maximálně 2 %). To se týkalo 19 testovaných vozů.

Nejhůř v testu překvapivě skončily německé prémiové vozy. U BMW X5 xDrive 45e se palubní počítač lišil o litr na 100 kilometrů v porovnání se skutečnou spotřebou. V procentuálním vyjádření šlo odchylku 9,4 %. Nejméně přesný palubní počítač mělo ale Audi Q2 35 TDI quattro, u něhož se objevil rozdíl mezi zobrazenou a reálnou spotřebou 13,79 %. Ve skutečnosti to znamenalo rozdíl o 0,8 litru na 100 kilometrů. V obou případech byla ale „počítačová spotřeba“ překvapivě vyšší než skutečná, takže nešlo o „podvod“ na řidiče.

Pokud jste slyšeli, že nejpřesnější je vynulování ujeté vzdálenosti po dotankování plné nádrže až do cvaknutí pistole a po jízdě následné dotankování opět do plna s cvaknutím pistole, zapomeňte na to! Takový výpočet průměrné spotřeby je naprosto zavádějící.

Jak už jsme na webu Autzosalon.tv psali, nádrž auta má větší objem, než je ten v technických údajích. Důvodem je mimo jiné riziko spojené s rozpínáním paliva za různých teplot v uzavřené nádrži. Taková „vzduchová kapsa“ může mít objem i víc než 15 litrů. A výdejní pistole nejen kvůli tomu může jednou cvaknout u stejného auta třeba při dosažení objemu nádrže 47 litrů a podruhé klidně při 53 litrech. Takové měření opravdu o ničem nevypovídá a je dílem náhody.