Mapa okresů ukáže, kde v Česku řidiči natankují na každém rohu a kde je čerpacích stanic nedostatek

Zejména pražští řidiči mohou mít oprávněně pocit, že v Česku je nějaká čerpací stanice skutečně na každém rohu. Platí to jak o městě samotném, tak o jeho blízkém okolí. Než například dojedete z Prahy na 15. km D1, minete celkem šest stanic a sedmá je schovaná hned u tohoto exitu. Jenže ne všude v Česku je taková, až extrémní, hustota stanic.

Dobře je to vidět na naší mapě okresů, která vychází z nejnovějších údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k 1. červnu 2026. Ukazuje počet evidovaných veřejných čerpacích a plnicích stanic v jednotlivých českých okresech. Těch MPO celkem evidovalo 3913, z toho 87 bylo v danou chvíli vedeno mimo provoz.

Jak už jsme si řekli (a jak je také z mapy na první pohled patrné), zdaleka nejvíc veřejných čerpacích a plnicích stanic eviduje Praha. K 1. červnu jich bylo 234. Druhé místo patří okresu Brno-město s 91 stanicemi. Těsně za ním pak je Ostrava-město s 90 a následuje Olomouc s 88. Do první pětice se ještě dostává Frýdek-Místek, kde MPO eviduje 80 veřejných stanic.

Samotná čísla ale samozřejmě neříkají, kde se tankuje nejlépe. Okresy mají rozdílnou rozlohu, počet obyvatel, hustotu silniční sítě i intenzitu dopravy. Praha je v tomto ohledu naprosto specifická a s velkými venkovskými okresy se srovnává jen obtížně. Mimochodem, v Praze je také z celého Česka registrováno nejvíce aut, takže velký počet stanic tu samozřejmě dává smysl.

Pro úplnost, do mapy jsme vyznačili výhradně veřejné čerpací a plnicí stanice. Jde tedy o místa, kde se pohonné hmoty prodávají veřejnosti. Jenže je tu jistá potíž. MPO totiž evidenci vytváří podle vlastníků a jednotlivých stanic. Typickým příkladem je klasická čerpací stanice, v jejímž areálu stojí LPG nebo CNG/LNG plnička patřící jinému provozovateli. Na jedné adrese tak mohou být evidovány dvě nebo i více stanic, přestože pro řidiče celé místo vypadá jako jedna benzinka. MPO přímo říká, že právě u LPG a CNG/LNG se to stává poměrně často.

Z celkových 3913 veřejných stanic tvoří 2848 klasické vícedruhové čerpací stanice. Samostatně je evidováno také 506 veřejných LPG stanic, 218 CNG/LNG plniček a 337 stanic zaměřených pouze na motorovou naftu a příbuzná paliva.

Veřejné benzinky navíc tvoří jen přibližně polovinu celé sítě tuzemských čerpaček. MPO k 1. červnu 2026 evidovalo vedle 3913 veřejných stanic ještě 820 neveřejných stanic s vymezeným přístupem a dalších 3033 neveřejných výdejních jednotek. Dohromady tedy jde o 3853 neveřejných stanic a výdejních míst. Celá evidence tak obsahuje 7766 záznamů.

Tyto provozy ale běžný motorista většinou nevyužije. Jde často o čerpací místa v areálech firem, dopravních společností, zemědělských podniků, lomů, technických služeb nebo stavebních firem. Naprostá většina neveřejných výdejních jednotek slouží pouze k výdeji motorové nafty pro vlastní provoz.

Úvodní mapu včetně popisků si můžete prohlédnout níže: