Komentář: Snížení věkové hranice řidičů na 17 let nemusí být nebezpečné. Nesmí se ale podvádět
Už od roku 2024 může být na českých silnicích všechno jinak. Kromě úpravy bodového systému ministerstvo dopravy přichází se dvěma revolučními návrhy, které se týkají nejrizikovější skupiny mladých řidičů s čerstvým oprávněním. S kontroverzní možností řídit už od sedmnácti let pod dohledem a zavedením „řidičáku na zkoušku“.
Ručitel bezpečnosti
„Nově do zákona přidáváme zejména institut L-17 neboli možnost řídit vozidlo pod dohledem mentora už od 17 let a řidičák na zkoušku, který se v prvních dvou letech bude týkat všech čerstvých řidičů,“ přiblížil novinky ministr dopravy Martin Kupka.
První novinka se dá přirovnat k ručiteli při půjčkách a zároveň doplňkovému učiteli. Fungovat má tak, že mentorem mladého řidiče bude člověk, který řídí minimálně deset let, má čisté bodové konto a je trestně bezúhonný. Ale zároveň má uchazeče o řidičské oprávnění vést podobně jako lektor v autoškole. Ideální model počítá především se zapojením rodičů, případně s osobou blízkou. Už od roku 2011 to úspěšně funguje v sousedním Německu. Za jedenáct let průzkumy došly k zajímavým číslům. Pokud mladí řidiči absolvovali praxi pod dohledem mentora, snížila se následně jejich nehodovost v prvním roce samostatného řízení téměř o pětinu (19procentní pokles nehodovosti oproti období před zavedením tohoto pravidla).
Jenže respekt k normám a zákonům je u našich sousedů výrazně vyšší než u nás. Místo užitečných tréninkových jízd pod dohledem by si někteří čeští náctiletí „chytráci“ mohli novinku vyložit jako možnost se v sedmnácti posadit za volant bez dohledu a spoléhat na to, že se při jejich nelegální jízdě nic nestane. Na silnici by tak paradoxně přibylo nové nebezpečí ze strany těchto suverénů. Mimochodem, z celkového počtu dopravních nehod, které se během roku stanou v České republice, jich 11 procent zaviní řidiči s praxí do dvou let.
Výchova versus represe
Ať se nám to líbí nebo ne, v Česku vždy na silnici lépe fungovala represe (neboli dohled) než osvěta. Prostě jsme navyklí, když se nám to hodí, normy a zákony obcházet nebo je různě ohýbat. Proto spíš sázím na úspěch řidičáku na zkoušku platného na dva roky. Za tu dobu nový řidič nesmí spáchat přestupek, který by byl kvalifikovaný šesti body nebo by mu za něj byl odebrán řidičský průkaz (těžké ublížení na zdraví, odmítnutí dechové zkoušky, nebezpečné předjíždění). Pokud se tak stane, pro získání „plnohodnotného“ řidičského průkazu by musel absolvovat psychologické sezení a speciální program v autoškole zaměřený na zásady bezpečné jízdy.
Cesta k těmto novinkám je ale ještě dlouhá a trnitá. Počínaje debatou v Poslanecké sněmovně a konče celým legislativním schvalovacím procesem završeným podpisem prezidenta. „Lidová tvořivost“ v úpravě dopravních zákonů mezi poslanci často změní dobře míněné normy v paskvil, který se sice líbí voličům, ale v praxi spíš uškodí, než prospěje. Počkejme si, jak se projeví na první specifické legislativní úpravě ve vztahu k začínajícím či mladým řidičům historii země. Už na ni čekáme neúměrně dlouho.