Realita je ale jiná
To zní na první dobrou jako skvělá plejáda možností, pokud se ale nad tím zamyslíte, ve výsledku je nutné své auto pořad řešit a přemýšlet: „Kdy budu zítra vyjíždět z domu? Opravdu přes víkend nikam nepotřebujeme jet? A co když zavolá tchyně, že ji musíme odvézt na chatu? Kdy budeme dělat přestávku na oběd při cestě do Chorvatska? Vydržíme to k nabíječce, která je ale naplánovaná až na třetí hodinu odpoledne, nebo budeme hodinu jíst někde jinde a za další hodinu budeme zase nabíjet? A jak se to tam všechno zadává? A co když to bude nakonec jinak?“
Zkrátka se mi zdá, že elektromobily tak trochu nepočítají s tím, že lidé jsou občas impulzivní, občas je znenadání nutnost někam zajet a také se stává, že v cíli není kde nabíjet. A to nechci domyslet situaci, kdy bude aut do zásuvky už hodně, první den prázdnin všichni vyrazí do Chorvatska a řadě z nich navrhne chytrá navigace tu jednu dobíjecí stanici, kde se v jeden moment potkají.
Jistě, s elektromobilem se dá žít i jednodušeji a bez plánování, ale pak se vám začne stávat, že se dostanete do úzkých. A to už není ten pravý pocit svobody. Patřím k lidem, kteří každý den nevyjíždí ve stejný moment ze svého domu a kteří si tak často neplánují, co budou dělat za dva nebo za tři dny. Mám ale relativní jistotu, že když bude potřeba, sednu do svého auta a dojedu kamkoliv. To se zatím o elektromobilu říct bohužel nedá.