Komentář: Iniciativa za plošných 30 km/h vychází z nenávisti. Snížit rychlost má smysl jen někde

Už několikrát zablokovali aktivisté ze skupiny Poslední generace pražskou magistrálu a hodlají v tom podle svých vyjádření pokračovat. Jejich cílem je prý snížení maximální povolené rychlosti ve městě na 30 km/h. Není to ale rozhodně dobrý nápad, jakkoliv se dá argumentovat bezpečností pro chodce. Za demonstracemi navíc nestojí jen snaha o bezpečnější silniční provoz, hlavní motivací je celková nenávist k automobilové dopravě.

Pokud by za snížení rychlosti demonstrovala skupina běžných obyvatel Prahy, byly by jejich požadavky bezesporu k zamyšlení. U současných protestujících se ale nelze zbavit dojmu, že snížení rychlost z 50 na 30 km/h má být je jedním z mnoha kroků, kterými by bylo možné přimět lidi, aby svá auta nechali doma a raději jezdili na kole nebo veřejnou dopravou.

Například jeden z organizátorů akce Arne Springorum si na konci loňského roku vyslechl u londýnského soudu půlroční trest vězení s podmínkou, protože se za plného provozu s několika dalšími demonstranty spouštěl na tamní dálniční okruh. Policie musela místo na dvě hodiny uzavřít.

Že nejde jen o třicítku naznačují také facebookové nebo twitterové příspěvky skupiny Poslední generace a jejich příznivců, které jsou zaměřeny třeba proti SUV, vozům se spalovacími motory nebo obecně veškeré osobní automobilové dopravě. Pokud by se tedy aktivistům ustoupilo, dá se předpokládat, že brzy zablokují magistrálu znovu, jen s jinými požadavky.

Vynecháme-li fakt, že protest aktivistů tím, že zablokují rušnou silnici a způsobí tak dopravní kolaps, není z podstaty příliš ekologický, nedává smysl ani jejich požadavek. Rychlost 30 km/h je zkrátka příliš nízká na to, aby vozy jezdily s nižšími emisemi. Řada aut je v této rychlosti schopna jet na druhý převodový stupeň a vypouští více zplodin než při padesátce.

Problém třicítky je také ten, že jde o příliš nízkou rychlost na její udržení. Zjednodušeně řečeno, řidiči nejsou schopni jet souvisle 30 km/h a už při malém zahuštění dopravy následně kaskádovitě vznikne zbytečná zácpa. Jak taková situace nastane jsme popisovali už v minulosti, přečtěte si článek vlevo od tohoto textu. Výsledkem plošné třicítky by bylo na mnoha místech Prahy zhoršení dopravní situace a tím paradoxně zhoršení emisí i bezpečnosti pro řidiče a chodce.

Ostatně, plošné nařízení je vůbec nejhorší možností, jak dopravu regulovat, protože neodpovídá konkrétní situaci v daném místě a čase. Pro příklad: V Česku je plošný limit 90 km/h mimo obec, nicméně na některých silnicích je velmi nebezpečné jet třeba i o 30 km/h méně, ať už kvůli jejich stavu nebo profilu. Naopak zase na některých je možné jet pohodlně a bezpečně 120 km/h.

Stejně tak by neodpovídala plošná třicítka celé Praze. Jistě nedává smysl třeba na Vinohradské ulici, kde by auta blokovala tramvaje, na dotčené magistrále, Evropské a mnoha dalších místech. Naopak by měla smysl třeba ve vybraných homogenních obytných blocích, například mezi činžáky na Vinohradech, Žižkově nebo v Dejvicích, kde je větší koncentrace chodců. To už ale záleží na jednotlivých městských částech a obyvatelích, zda něco takového chtějí. A v řadě případů už tam takové zóny jsou, řeč je například o Karlíně.

A právě fakt, zda by vůbec lidé takovou věc chtěli, hraje také klíčovou roli. Aktivisté na svém twitteru nechali o třicítce pro Prahu hlasovat. Ankety se účastnilo téměř 7800 lidí, přes 81 procent bylo proti. „Anketu budeme opakovat tak dlouho, dokud nevyjde,“ byla překvapivá reakce aktivistů. I to jasně ukazuje, že jim o dobro ostatních tak úplně nejde.